Během skialpového a snowboardového výletu do Íránu (Skialp a snowboarding v Íránu v dubnu 2010 – přehled výsledků) jsme se nejprve procházeli v oblasti Tochalu (Pěší aklimatizace na Tochalu při skialpinistickém a snowboardovém výletu do Íránu v dubnu 2010) a následně zajeli na pár dní do oblasti druhého nejvyššího íránského vrcholu Alam Kooh (4850 m). Letos jsme tam byli první zahraniční návštěvníci. Výlet podpořili KAMA a Tilak.
Výstup na Takhte Soleyman je značen modře, červeně je sjezd
Další články:
Skialp
a snowboarding v Íránu v dubnu 2010 – přehled výsledků
Pěší
aklimatizace na Tochalu při skialpinistickém a snowboardovém výletu do
Íránu v dubnu 2010)
V oblasti
Alam Kooh (4850 m) sjeta na lyžích a snb řada vrcholů přesahujících
4000 metrů – skialp a snb v Íránu v dubnu 2010
Se
skialpy a snb na Damavánd (5671 m)
Skialpování
a snowboardování na čtyřtisícovkách nad Lasemem den po Damavándu
(5671 m)
Ze
sněhu íránských čtyřtisícovek jsme se přesunuli do Esfahanu a
Kashanu
Opalování
a protahování při snowboardingu na íránských čtyřtisícovkách
V Teheránu mě čekalo to, o co jsem zájem nějak neměl – řízení auta v íránském nezřízeném provozu. Vyfasoval jsem Peugeot 405 a čtyři lidi do auta, zatímco Reza bral zavazadla, lyže, snowboardy a naše dva výletníky. Doprava v Teheránu je více než šílená a po pěti minutách jsem se už těšil na dálnici D1 a prý jako že ucpaný střed Prahy v dopravní špičce. To by byla idyla!
Aljona buší do kopce, za rohem je schovaný Alam Kooh
Teherán jsem jako řidič přežil, stejně tak cestu po horské silnici, kde se v tunelech do zatáčky na dvojité čáře vesele předjíždějí náklaďáky. Do města Rudbarak jsme dojeli po poledni, zašli na oběd a ubytovali se v hostelu IMF (Iranian Mountaineering Federation). Prošli jsme město, nakoupili jídlo a vrátili se na místo ubytování.
Aljona ve sjezdu ze sedla pod Takhte Soleyman
Ráno nás čekalo auto, které nás dovezlo kousek na Vandarbun, kde jsme nahodili bágly s vercajkem, Jana s Aljonou odložily dlouhé kalhoty a mohli jsme vyrazit. Z výšky asi 2300 metrů jsem celkem dlouho šmatlali pěšky po většinou pěkné pěšině až k začátku stoupavého sněhu ve výšce asi 3200 metrů (cestou dolů jsme potom na lyžích sjeli asi do 2900 m).
Na začátek sjezdu bylo třeba kousek natraverzovat, sklonem to cvičná
loučka opravdu nebyla
Zbytek výstupu ke kamenné chatě/bivaku Sarchal (3700 m) byl pohodový. První trojice už dávno popoběhla a věci nechala na chatě. V době našeho příchodu na chatu už stoupali na Siah Guk Round (4500 m). Dva došli až nahoru, Mišo na sněžnicích to zabalil o něco níže. Následně dojeli v pořádku k chajdě.
Adam dochází do sedla pod Takhte Soleyman
Další den (16. 4.) nás čekal výlet na druhý nejvyšší kopec Takhte Soleyman (4659 m). Útočná dvojice Žrout a Martin po zanechání lyží v sedle asi 4550 metrů vysoko pokrčačovala dále s cepínem a mačkami na hlavní vrchol. Ostatním stačilo dosažení sedla, z něhož následoval parádní sjezd. V horní části sklon přesahoval 50 stupňů. Sjezd neměl chybu.
Adam ve sjezdu
Čtveřice vyrazila ještě na Mian Sechal (4348 m). Aljona to zabalila pod vrcholovým svahem, ostatní dosáhli vrcholu (místy poněkud více lezecké než se zdálo) a v pohodě sjeli dolů.
Jana v dlouhém snb oblouku
17. dubna jsme se kvůli špatné předpovědi počasí na následující dny dekovali dolů. Předtím jsme ale stihli Siah Guk Round-top (4446 m) a Siah Guk North (4505 m), někteří dali oba kopce, jiným stačil jeden sjezd v rozměklém sněhu.
Pěkný sjezd je za námi
Dojeli jsme k chajdě, sbalili saky paky a kolem čtvrté odpoledne se rozjeli dolů. Konec sněhu byl asi 2900 metrů vysoko, a od něj se rychle pokračovalo až kousek na Vadarbun, kde pro nás přijelo v sedm hodin večer auto. Bořík nás svezl do Rudbaraku, kde jsme přespali a zrelaxovali na přesun pod Damavánd (5671 m).
Po sjezdu je potřeba se protáhnout
Nedobrovolně dělám kouli na sněhuláka, zůstal nedodělán
Valím si to dolů kopcem sníh je mokrý a těžký
Cestovatelská musli tyčinka – z ČR na Kamčatku a poté přes Moskvu
a Teherán k Alam Kooh
Relaxační flek kousek pod vrcholem
Žrout podruhé dobíhá na hřeben
Mišo v plné jízdě
Mišo v dolní části sjezdu
Pravá stopa je má, prostřední Mišova a právě sjíždí Jana
U chaty Sarchal upadl velký kus převěje
