Lyžování a skialp v Bosně a Hercegovině s Nabosem a Hedvábnou stezkou

První velkou zahraniční akci O.S. Naboso a Klubu Hedvábná stezka byl lyžařský výlet do Bosny a Hercegoviny ve dnech 24. února až 4. března 2012 – oficiální pozvánka je tady: Pojeďte si zalyžovat na olympijských sjezdovkách. Sněhu bylo v Bosně podle informací místních nejvíce za posledních 25 let. Počasí bylo až na malé výjimky vynikající, takže co více si přát? Dobrou partu lidí, která se skutečně sešla.

Na vrcholu Bjelašnice – 2067 m – v sobotním odpoledni

Odkazy:
Sněhový záhrab pro 20 lidí v pohoří Jahorina v Bosně v únoru 2012
Skiing in Bosnia and Hercegovina with Hedvabna stezka – part 1 Bjelasnica – 25. únor na lyžích v Bosně a Hercegovině
Skiing in Bosnia and Hercegovina with Hedvabna stezka – Jahorina, Feb 26–28 – fotogalerie z 26. až 28. 2.
Skiing in Bosnia and Hercegovina with Hedvabna stezka – Jahorina, Feb 29 – fotogalerie z 29. 2.
Skiing in Bosnia and Hercegovina with Hedvabna stezka – Jahorina, Mar 01 – fotogalerie z 1. 3.
Skiing in Bosnia and Hercegovina with Hedvabna stezka – Jahorina, Mar 02 – fotogalerie z 2. 3.
Skiing in Bosnia and Hercegovina with Hedvabna stezka – Jahorina, Mar 03 – fotogalerie z 3. 3.
Lyže, board a skialp v Bosně a Hercegovině v únoru 2012 – článek Natálie Šírové
Bjelasnica
Jahorina
Pojeďte si zalyžovat na olympijských sjezdovkách
řada fotogaleriíí je už na facebooku, nějaké přibudou i veřejně na picasa, apod.

Západ slunce nad lyžařským střediskem Jahorina

Před hlavním vchodem na brněnském Výstavišti se nás v páteční večer sešlo devatenáct, když Steve na nás už čekal v krčmě na bratislavském nádraží, neboť služebně pobýval v Blavě. Naložili jsme se do busu, lyže, snowboardy a zavazadla naházeli do přívěsného vozíku a vyrazili na Bratislavu. Na hranicích jsme potkali dva autobusy CK Alpina, jeden z nich mířil za lyžováním do Černé Hory (průvodcuje Petr Šiška) a druhý na Ukrajinu (průvodcuje Martin Mitáš). V Blavě jsme vyzvedli Steva a přes noc přejeli do Bosny a Hercegoviny.

Na hřebenu při západu slunce trochu foukalo

Hned po příjezdu v sobotu dopoledne jsme začali v lyžařském středisku Bjelasnica. Polovina lidí jde lyžovat a snowboardovat, ostatní dávají přednost relaxaci a aklimatizaci na místní pochutiny a pití. Asi o půl čtvrté odjíždíme do Sarajeva, kde hledáme hostel v centru města. Vzhledem ke špatnému značení objíždíme centrum asi 4× než ho nacházíme. Hostel je ve třetím patře, do něhož je potřeba vynosit veškeré harampádí z busu. Na sarajevských ulicích je spousta sněhu a všude jsou cedule upozorňující na padající sníh a led ze střech. Večer jdeme napřed na večeři a poté do největšího sarajevského klubu – Cinema club. Nejvytrvalejší z něj pokračují ještě do dalších dvou klubů

Cedulí pozor miny bylo po okolí poměrně dost

V neděli 26. února přejíždíme ráno po osmé hodině na Jahorinu. Počasí není ideální – mlha, silný vítr a hustě padající mokrý sníh. Ti, co nebyli lyžovat v sobotu, asi hodně litují. Se Stevem jezdím do asi jedenácti hodin a poté řešíme ubytování pro naši skupinu, což se nám někdy po jedné hodině daří. Dáváme krátky večírek v Peggy hospodě.

V pondělí 27. února ráno vyrážím na skialpech k hlavní kase s pokusem koupit lístky se slevou. Sleva se nějak nekoná… a tak se lyžování stává individuální záležitostí. Lyžování v mlze na sjezdovce, mnozí si koupili tříhodinové permice do mlhy… my jsme koupili celodenní, a kolem poledne se vyčasilo a bylo parádně – jasno. Jezdili jsme převážně vzadu na dvojsedačce na dvou červených sjezdovkách. Krátce vždy vyjíždíme do volného terénu – prašanový prudký úsek na začátku a následně na konci pod lanovkou. Snowboardisti tam hezky padali – Steve, Tomáš a Natálie. Následuje večírek v Peggy hospodě s nějakým tím tancem do blíže neurčených ranních hodin.

Sklon svahu byl místy více než jenom cvičný

Od úterý 28. února už na vleku nejezdím, a plně se věnuji skialpovým a kopacím aktivitám mimo sjezdovky. V úterý dobře pojezdíme a odpoledne se mi daří přemlouvat nejprve údernou razící dvojici, k níž se posléze přidávají další, ke kopání záhrabu pro dvacet lidí na středeční večírek. Kopání jde rychle od ruky a po dvou hodinách je větší část záhrabu v hrubé stavbě hotová. Dodělávání se nechává na středu. Večírek u Hraboshe probíhá do brzkých ranních hodin s finálním skákáním z balkónu – nikomu se nic nestalo.

Kopání hrubé staby záhrabu pro dvacet lidí v úterý 28. února

Ráno ve středu 29. února v husté mlze stoupáme ve trojici já, Hana a Jana nahoru na stoupacích pásech a sněžnicích. V husté mlze, která se už nedala ani krájet mímíje oblíbený rozbitý dům a zastavujeme se někde v zemi nikoho. Nebo možná také minovém poli. Cestou nahoru i dolů se nám málem Jana se snowboardem ztrácí, a tak jedeme v krátkých rozestupech a s častými zastávkami. Odpoledne obdobný výlet s lepší viditelností ve skupině čtyř skialpinistů – dolezení na první muldu vpravo a z ní sjezd. Mezitím údernící dokopávají hlavní stavbu záhrabu a dělají lavičky. Vnitřní cihlovou výzdobu spáchala Jana s mou zanedbatelnou dopomocí. Povedený večírek v záhrabu ve dvaceti lidech je někdy od půl jedenácté. Konec asi ve tři ráno a pokračování na naší chatě.

Ve čtvrtek 1. března je jasno, teplo, a na hřebenu silný vítr. V pětici šlapeme na stoupacích pásech a sněžnicích k rozbombardovanému domu, kde probíhá nějaké focení. Posléze procházíme hřebenový okruh se silným větrem. Ve dvě odpoledne se potkáváme s ostatními k hromadnému focení u rozbořeného domu, kde se sešlo 17 lidí z dvaceti. Sjezd dolů oblíbeným lesním žlabem v počtu 9 nebo 10 kusů. Večer dáváme v pětici saunu v hotelu Board. Sauna dobrá, bohužel chlazení a odpočívání nebylo vyřešeno ideálně – nechtěli nás pustit ven na sníh (prý ztratili klíč od dveří), takže jsme museli vzít za vděk pouze dlouhou studenou sprchou a ležením u bazénu v cca 27 stupních Celsia. Jdeme doplnit tekutiny odčerpavné saunováním do Peggy hospody.

Ideální oděv na hřebenové procházky na sněžnicích…

Podle předpovědi počasí mělo být v pátek 2. března dopoledne polojasno, odpoledne jasno. Sedíme na chatě, protože nad námi je hustá mlha, takže nemá smysl chodit někam na hřeben. Sraz domlouváme na jednu hodinu u rozbitého domu. Od něj pokračujeme kolem vysílače na hřeben v husté mlze – jdeme na první vyhlídkové místo z předchozího dne.

V husté mlze ukazujeme, kde jsou jednotlivá pohoří a rozhodujeme se pokračovat ještě kus dále v rámci včerejší trasy. Mlha postupně mizí a nakonec je téměř jasno. Děláme velký okruh Jahorinou s dojezdem do Peggy cafe v 16.45 hodin.
Večer od cca 19.00 h ještě následuje jeden noční výstup na stoupacích pásech k vysílači s nočním sjezdem. Vynikající večeře dělaná Veronikou a Tomášem (dopomoc Křenda) jako následek prohrané sázky – vítězi já a Ivan Gál. Večírek v Peggy hospodě začíná někdy po desáté hodině. Největší šestice vytrvalců jej opouští v 4.15 hodin ráno. Od cca 5.15 h šlapeme na skialpech, sněžnicích a pěšky v šestičlenné (z Peggy hospody do rána pouze tři zúčastnění) skupině k vysílači na východ slunce. Došli čtyři. Pijeme víno na oslavu krásného svítání nad horami.

Svítání nad Jahorinou v sobotu 3. března po šesté hodině ráno

V sobotu 3. března sjížídm ráno dolů s taškami a báglem, a šmatlám zpátky pod vlekem na pásech. S Ivanem na mých Movement Iki a Petrou se synem Jardou pokračujeme na sněžnicích na hřeben. Počasí je dokonalé. Popocházíme po hřebenu a nějakých vrcholech, načež nacházíme místo, kde nefouká… a kde vytuháváme na necelou hodinu. Poté docházíme do oblasti mezi koncovými stanicemi šestisedaček, kde zapadáme do ETNO hospody… vnitřní výzdoba je naprosto famózní a podávaná čorba dokonalá! Sjížídime k busu, a kupodivu v 16.05 h odjíždíme!!!

V Sarajevu se prochází centrum. Mnozí utrácejí o sto šest za různé dobroty, ale také za šaty v butiku Kikiriki. Přesně v devět hodin večer odjíždíme busem zpátky do České republiky. V neděle 4. března přijíždíme do Brna někdy po jedenácté hodině.

Jak to zpívá Nohavica? V řadě za sebou… na hřebenu Jahoriny

Závěr:
Výlet za lyžováním a kulturou do Bosny a Hercegoviny bych subjektivně zhodnotil velmi kladně. Kromě dokonalých sněhových podmínek vyšlo dobře i počasí. Hlavně se sešla dobrá skupina lidí, která nezkazila žádnou legraci a dala se vyhecovat ke stavbě záhrabu a jiným nelyžařským aktivitám na sněhu i mimo něj.