Během první velké zahraniční akce O.S. Naboso a Klubu Hedvábná stezka jsme při lyžařském výletu do Bosny a Hercegoviny ve dnech 24. února až 4. března 2012 – Lyžování a skialp v Bosně a Hercegovině s Nabosem a Hedvábnou stezkou – únor 2012 – se objevil nápad uspořádat jeden večírek pro celou dvacetičlennou skupinu. Od nápadu není daleko k realizaci, ještě když je sněhu nadbytek.
Veronika a Tomáš v plném nasazení
Odkazy:
Lyžování
a skialp v Bosně a Hercegovině s Nabosem a Hedvábnou stezkou – únor
2012
Jahorina
Pojeďte
si zalyžovat na olympijských sjezdovkách
Záhraby
při našich skialpinistických a zimních lezeckých výletech
Ten, kdo odhazoval vykopaný sníh venku, se měl co ohánět
Přímo před naší chatou bylo takové množství sněhu, že nebylo nutné chodit nikam daleko. Navíc, blízkost chaty zlepšovala logistickou dostupnost pro jídlo a pití. Kopat jsem začal sám, načež se přidaly kolegyně Hanka, Veronika a Jana. Jakmile jsme se prokopali do 1,5 metru, tak se přidali i další. Za zkrácené pozdní odpoledne jsme z poloviny dokončili hrubý výkop. Při jeho kopání bylo už natolik teplo, že slečnám jako oblečení stačil vrchní díl plavek. To neušlo pozornosti místních, a najednou jich po pár metrů vzdálené cestě začaly chodit desítky, stejně jako se výrazně zvýšil provoz aut. Všichni udělali vbok hleď (napravo či nalevo, podle toho, zd šli shora nebo zespodu) a zvědavě hleděli na to, co se děje.
Při maximálním pracovním nasazení se oteplovalo a části oděvu se
odkládaly
Druhý den dopoledne kopání pokračovalo a záhrab byl rozšířen na rozměry vhodné pro večírek dvacetičlenné skupiny Hedvábné stezky. Finální dodělání cihlové vnitřní výzdoby velmi pěkně udělala Jana.
Oteplilo se ještě více…
Večírek začal s menším zpožděním, neboť část lidí šla do bazénu nebo sauny. V záhrabu si tak všichni našli své místo až někdy po desáté hodině večer. Připraveno bylo bohaté občerstvení a alkohol v množství výrazně větším než malém. Mezi různými lahevemi se objevila jedna, do které se nikomu nechtělo. Nechuť pouštět se do této láhve ale rychle zaregistroval Křenda, který se svou oblíbenou hrou postaral o to, že láhev zmizela závratnou rychlostí.
To už se uvnitř i venku pracovalo naplno
Záhrab měl tvar obdélníku o kratší straně přibližně dva metry a delší straně čtyři metry. Kolem stěn byly udělány lavice, a na nich položené deky a karimatky. Stůl nebyl stylově sněhový, ale použil se menší podložní stolek z chaty. Díky nočním přeskupováním osazenstva záhrabu se nakonec kvůli zimě zadělal vchod dekou. Nejsem si jist, v kolik hodin večírek skončil, ale tipuju, že mohlo být něco kolem páté hodiny ráno.
Krátká chvíle odpočinku při kopání záhrabu
Příprava občerstvení na záhrabový večírek
Ivanovi bylo ze začátku zima, že si ani kuklu nechtěl sundat
Na jednu fotku se všichni nemohli vejít
Tudy se do záhrabu lezlo
Kouřové signály uvnitř záhrabu
Lidi pořád chodili ven a zase dovnitř, a tak jsme kvůli úbytku tepla
dali přes vchod deku
Příprava popůlnočního občerstvení
Taková zvláštní kulturní vložka během večírku v záhrabu
Je libo trochu piva?
Někteří se s oblibou váleli venku po sněhu, a poté si museli
čistit brýle…
Podařený večírek.. prosím architekta o náčrtek – bokorys, půdorys by mohl stačit (sekce „Jak na to“ by mohla mít více technických detailů :-))
[1] Přesná měření a náčrty na místě jsem neprovedl, takže to zkusím připravit jenom odhadem…