Na závěr týdenní skialpinistického pohybu po makedonských pohořích (JERKY SNOW CAMP 2012 Macedonia – slunečný skialp a základové laviny) jsme zajeli na jih až téměř k řeckým hranicím do do lyžařského střediska Pelister. Už od rána bylo jasné, že den bude teplý více než by se nám líbilo a bylo zdrávo. A taky že vedro bylo pekelné.
Přespání na svazích Pelisteru bylo parádní
Další články a ohlasy:
V potu
tváře aneb skialp v Makedonii z pohledu EUroženy
Na
skialpech na Titov vrv (2748 m) v makedonském pohoří Šar planina
Na
skialpech na Golem Korab (2764 m) – nejvyšší vrchol Makedonie a
Albánie
V potu
tváře – na horyinfo.cz
Jarní
akce tradičních skialpinistů – na horosvaz.cz
Čeho se to Ropák asi drží? Divné je pouze to, že podobnoou nápľň
rukou nemá Dušan
Na svahy Národního parku Pelister jsme přijeli už za tmy a za místo ubytování jsme zvolili rozsáhlé odpočívadlo na hranici národního parku. Jelikož jsem velkou část cesty z Korabu řídil, vytáhnul jsem spacák a víceméně okamžitě usnul. Co se dělo následně popsala dokonale Markéta v článku V potu tváře aneb skialp v Makedonii z pohledu EUroženy, tj. jak ostatní spáče místní omladina málem přejela autem, ale zachránilo je to, že se báli deště a schovali se pod střechu odpočívadla.
Do koupelny to bylo od spacáku jenom kousek
Kromě Dušana, se ostatní nechávají vytáhnout sedačkovou lanovkou dvě stě výškových metrů, neboť je potřeba alespoň jednou vyzkoušet makedonské vleky. Než se nám ale podaří vyjet nahoru, tak Dušan už na nás dávno čeká. Následně šlapeme v rámci odpočinkového výletu na stoupacích pásech až k nejvyšší stanici lanovky.
Dušan začíná výběh po sjezdovce nahoru
Poté pokračujeme borovicovým hřebenem a kamennými poli k prvnímu vrcholu 2468 metrů. Z něj je vidět nedaleký hlavní vrchol (2601 m) s vysílačem, ale už na něj kvůli zanedbatelnému převýšení a skalnatému hřebenu nejdeme. Pokecáme s místním makedonským skialpinistou, který nás stručně zasvětí do historie Pelisteru, ukáže zbytky vojenského lazaretu z některé ze dvou světových válek a na okolních svazích ukáže tehdejší rozmistění dělostřeleckých baterií.
Dolní stanice sedačkové lanovky v lyžařském středisku
Pelister
Vypadá to, že se ostatních nedočkáme a místní skialpinistický kolega už zmizel do údolí. Tak pojedeme také. Před námi je fantastický sjezd nejprve kamennými poli a níže borovicovým lesem. V dolních partíích je sníh vlivem vysoké teploty nad nulou poněkud naměklý a lyže se tak občas nekontrolovatelně propadají. Sjedeme co nejníže tak, aby nutný traverz na hřeben nad lyžařské středisko nevyžadoval velké stoupání.
Prvních dvě stě výškových metrů jsme se svezli lanovkou, Dušan
šlapal na pásech
Po traverzu z bezsněhové oblasti se dostáváme k horní stanici kotvy (1785 m) a pod vleky sjíždíme dolů. Při čekání na opožděnou trojici jsme svědky zásahu místní horské služby a zdravotníků u lyžařky se zraněným kolenem. To vydá na samostatný článek, neboť něco takového jsem ještě neviděl.
Lanovkou jsme jeli jenom nejspodnější úsek sjezdovek, zbytek byl na
pásech až do tohoto místa, kde lanovky skončily – cca
1800 m vysoko
Vynikající zakončení výletu. Balíme se, přejíždíme na krátkou návštěvu do města Ohrid patřícího do UNESCO a míříme na sever. Jediným (zato však velkým) překvapením je benzínová stanice přes makedonsko-srbskou hranicí. Tady byl čerpadlář schopen do nádrže, v níž bylo ještě odhadem deset litrů nafty a jejíž celkový objem je 50 litrů, načepovat 51,13 litrů nafty! Neuvěřitelný zázrak.
Místy byl skialpinistický výstup mírně obtížný
Všude samé borovice, a když byla mezi nimi mezera, tak byla vylepšená
o parádní výhled desítky kilometrů daleko
Na hranicí lesa – výhledy nemají chybu
Předvrchol 2468 m je už téměř na dosah
S roustocí nadmořskou výškou se vylepšovaly výhledy a přibývalo
zajímavých kamenů a skalek
Dušan už bude skor na vrcholu
Dušan kousek pod vrcholem 2468 metrů
Z výšky 2468 m na 2601 m vysoký Pelister vede
kamenný hřeben
Dušan vyhlíží co se děje dole ve městě Bitola
Stačí se trochu pootočit k západu, a hned jsou tyto výhledy
Hluboko, hluboko pod námi je bezsněhové údolí
Zbytku naší skupiny ještě chybí kus cesty k vrcholu
Vrcholový vysílač Baba je olepený anténami jako ježek
Makedonský skialpinista na Diamiru sjíždí dolů
Už jedeme dolů, když naše další dvojice stoupá ještě
na vrchol
Sjezd z předvrcholu Pelisteru
Parádní borovicová a skalková sjezdovka v Pelisteru
Tady kreslil stopu jako první Dušan, snažil jsem se jet
souběžně
Závěrečná část sjezdu k horní lanovce lyžařského střediska
nepostrádala zábavu s vyhýbáním se skalkám
Cestou z Pelisteru jsme se stavili ve městě Ohrid patřícímu do
dědictví UNESCO, mě se tam líbilo, ale této skupině ne
Zvětšit mapu
Predseda komise tr.heviskingu zapomel na 2 veci.
Slibil zvrejneni paparazzi fotografii „kterak mi horska sluzba pomaha z lanovky pri skialpovem vyletu na predvrchol nejvyssiho kopce makedonskeho Pelisteru“ (k videni tu http://www.volny.cz/…ry/Makedonie) a navic mu modni Roztocka policie udelila 5 hvezdicek za nesladenou skialpinistickou vybavu. Cili v teto sezone velke minus .-) Priste se polepsi Honzo …
Do Ochridu, krome predsedy nechtel, nikdo nechtel byla to slaba asi 200km zajizdka, kuli 30min prochazce. Nicmene on ridil a tvaril se, ze otocit to nelze .-) Takze priste uz tam nemusime. Ovsem my co zijeme All Inclusive jsme se tim nenechali rozhazet.