MountainSki.cz je věnován různým aktivitám ve sněhem nebo ledovcem pokrytých horách. Hlavní náplní je skialpinismus, splitboard a vše s ním spojené.
Od září 2014 je hlavním informačním webem ke skialpinismu a freeridu v českém jazyce stránka TuleniPasy.cz. Zde budou nadále zveřejňovány obecné informace ke skialpu a zimním horským disciplínám, stejně jako upozornění na zajímavé akce, popřípadě anotace novinek.
Od podzimu 2018 ve zvýšené míře lyžujeme nejenom na lyžích G3 a K2, ale nově také na švýcarských lyžích DOWN.
Co dělat na Kamčatce, když už je téměř léto a počasí je nádherné? Třeba si v pátek 13. června vyšlápnout na vulkán Viljučinskij (2173 m), který se tyčí na jih od Avačinské zátoky jako pravidelný kužel převyšující výrazně okolní vrcholy. Z Petropavlovska-Kamčatského jsem vyjela autem ráno v sedm hodin.
Od 1. do 3. května 2014 jsme s kamarády vyrazili na skialpech do nové oblasti – 1200 metrů vysoký vrchol Sokoč. Z celé skupiny pouze jedna účastnice šla na sněžnicích s klasickými lyžemi na zádech, neboť zatím nemá skialpy. Doprovod nám tvořili naši tři psi. Počasí nám vyšlo výborně, pouze část jednoho dne byla mlha.
Do oblasti vulkánu Gorelyj (1892 m) jsme vyjeli v dámské čtyřčlenné skupině doprovázené třemi psy v pátek 19. července hned po skončení práce. V 18.00 hodin jsme dojeli do sedla vedle vulkánu Viljučinskij (2173 m), sjeli jsme níže a postavili stanový tábor u dvou jezer.
V sobotu 15. června jsme se ve skupině pěti lyžařek a snowboardistek vydali z Petropavlovska-Kamčatského k vulkánu Viljučinskij (2173 m). Počasí bylo nádherné a za 2,5 hodiny jsme vystoupili z auta v dolině řeky Paratunka.
V nadcházející sezoně 2011–2012 freerideři sdružení v týmu Kamchatka freeride community Halti.ru připravuji heliskiing na vybraných kamčatských vulkánech. Lyžování s vrtulníkem je na Kamčatce vždy drahé a doménou hodně bohatých lidí, a proto připravujeme na únor 2012 program dostupný pro každého.
První listopadový víkend byla na vulkánu Kozelskij (2250 m) zahájena nová lyžařská sezóna. Sníh z cesty pod Kozelskij byl odstraněn až k základně.
Aragats je čtvrtý na výšku na arménské plošině a nejvyšší vrchol moderní Arménie. Jeho maximální výška je 4090 metrů. Aragats má čtyři vrcholy, z nichž nejvyšší je severní (4090 m), dále západní (4007 m), východní (3916 m) a nejnižším je jižní vrhol (3879 m). Mezi nimi je kráter sopečného původu o hloubce 350 m a šířce 2,5 km. Na Aragats jsme se vydali v rámic výletu Skialp a snowboarding v Arménii a Gruzii 2011.
Ivan Starichkov zorganizoval 17. října 2010 hromadný výjezd k vulkánu Kozelskij (2189 m). Všichni, kteří ještě v nové sezoně nelyžovali, se sešli v osm hodin ráno u nákupního střediska „Planet“, kde nás naložil gruzovik.
Od prvního lyžařského dne v sezoně 2010–2011 dne 7. února (Na Kamčatce začala nová lyžařská sezona na vulkánu Kozelskij (2189 m) 7. října 2010) uplynulo jenom pár dní, a 10. října se vydáváme na jih za Avačinskou zátoku. Naším cílem je vulkán Gorelyj (1829 m).
Ve čtvrtek 7. října 2010 jsme ve trojici Ivan Starikov (Salomon), Alexej Visnjakov a Aljona Denshchik začali novou kamčatskou zimní lyžařskou sezonu 2010–2011 v oblasti vulkánu Kozelskij (2189–2250 m).
O minulém víkendu 3. až 4. července 2010 jsme opět vyjeli pohledat trochu sněhu na lyžování. Každým týdnem vyjíždíme za sněhem dál a dál. Tentokrát jsme dojeli do oblasti vulkánu Mutnovskij (2322). Na jih od Avačinské zátoky je ještě dost sněhu na dobré lyžování.
Nakonec je volná cesta k vulkánu Kozelskij (2250 m) a je možné k němu přijet obyčejnými auty. V sobotu 19. června 2010 začala letní lyžařská sezona na vulkánu Kozelskij (2189 m). Od Petropavlovska-Kamčatského se jede přes Radyginskij poligon k bývalé lyžařské základně Spartak asi hodinu. Na jihovýchodním svahu vulkánu zůstalo několi sněhových splazů a polí. Na jednom z nich je postaven lyžařský vlek. Vlek je v provozu o víkendech od 11 do 18 hodin.
V sobotu 13. června se po několika zatažených dnech objevilo na obloze slunce. Naše skupina 11 lyžařů a snowboardistů se naložila do mašiny a brzy ráno jsme z Petropavlovska-Kamčatského vyjeli k vulkánu Viljučinskij (2173 m) tak, abychom stihli ještě tvrdý sníh. Vyrazili jsme ve čtyři hodiny ráno a ulice Petropavlovsak-Kamčatského byly úplně prázdné, takže cesta do Termálného nám trvala pouhých 30 minut. Od Termálného byla ale cesta hodně rozbitá, takže průměrná rychlost nepřesáhla 30 km/h. Za přibližně půl druhé hodiny jsme byli pod vulkánem Viljučinskij.
