Kráľova hoľa je významný, výrazný a nejvyšší vrchol ve východní části Nízkých Tater. Od roku 1960 vrchol zdobí obrovský vysílač s výškou věže 137,5 metrů (postaven 1929 metrů vysoko), řada přilehlých budo a silnice z obce Šumiac. Podle pracovníků NAPANTu je tato oblast natolik unikátní, že cyklista nebo elektromotorkář nemůže na vrchol nacházející se pár metrů od asfaltového okruhu vhodného na bruslení. Některá „NAPANT špecifiká“ trochu blíže.

Národný park Nízké Tatry 3. 9. 2024

Na FB stránce „Národný park Nízké Tatry“ se 3. 9. 2024 objevil „oznam“ obracející se na cyklisty a elektromotorkáře: „cykloturisti, prosíme Vás aby ste rešpektovali koniec cyklotrasy na Kráľovej holi“. O co tam jde? Jak bylo naznačeno Adalbert D'Ady Mezei:
„Palič, Palič, nevieš o čo sa jedná, ale do ochranárov si pichneš, že?“

Údajně se fenomén KH řeší už dlouho (citace jsou vyjádření bývalého pracovníka NAPANTu, který je ve Word dokumentech na stránkách NAPANTu uveden jako poslední, co je měnil:

• na NAPANTe sme sa s „problemom KH“ zaoberali uz dobrych 20 rokov (pisem v minulom case, lebo uz tam nerobim…).
• Co je na tom tak unikatne, resp. moze byt poskodene? No napriklad svište, chranene rastliny, lahko erodovatelna poda, atd. atd.
• Preto napr. bol vymedzeny ten okruh rozptylovej plochy, aby ani peší nenechavali svoje exkrementy a plechovky kade tade pod skalami.
• Preto napr. je stanoveny KONIEC CYKLOTRASY tam, kde konci asfalt, lebo bikeri maju tendenciu sa vyvazat dalej po hrebeni, kde je lahko erodovatelna poda, atd.
• Jednym slovom – cast navstevnikov su prasce.
• A kvoli takym sa aj ti poriadni citia obmedzovani. Ti chapavejsi rozumeju a nefrflu.

Pracovník NAPANTu

Na přiložených leteckých snímcích z mapy.cz jsou vyznačeny oblasti zájmu NAPANTu – rozptylová plocha pro pěší (okruh 300 m kolem vysílače), úsek asfaltová silnice – vrchol (o tom je řeč z pohledu cyklistů a elektromotorkářů), a plocha „zasažená“ výstavbou vysílače odhadnutá z leteckého snímku. U cyklistů a elektromotorkářů se zákaz týká trasy (včetně odbočky) o délce 63 metrů. Pokud by se hypoteticky tato část vyasfaltovala v pruhu o šířce 1,5 metru, jednalo by se o plochu 63×1,5 m2 = 94,5 m2. Pro pěší je přitom určena „rozptylová plocha“ 282600 m2 (toto je včetně zadrátovaného asfaltového bruslařského okruhu a vysílače).

Rozptylová plocha pro pěší turisty je vyznačena kruhem o poloměru 300 metrů, krátká čárka vedle vysílače je zákaz pro cyklisty, zdroj: mapy.cz

V terénu před dráty je to uvedeno písemně takto:
„Rozptylové miesto do 300 metrov od vrcholu len pre peších návštěvníkov“

V přílohách ve WORD (!) dokumentu np_priloha2.doc jsou rozptylové plochy v NAPANTu definovány takto:

7. rozptylové miesta pre peších turistov na kótach
   1. Chopok – maximálne do 50 m od kóty s výnimkou severnej expozície
   2. Ďumbier – maximálne do 50 m od kóty s výnimkou severnej expozície
   3. Kráľova hoľa – maximálne do 300 m od kóty,

Úsek zákazu pro cyklisty, zdroj: mapy.cz

NAPANT je natolik „slovensky špecifický“ s rozptylovými zónami, že z KRNAPu a Šumavy by se rychle měli jezdit vzdělávat do NAPANTu. Nikdy by je nenapadlo na Sněžce instalovat sítě proti turistům, naopak by návštěvníky Sněžky rozptýlili do kruhu 300 metrů od vrcholu. Obdobně by to měli udělat také Němci na Grosser Arberu, kde v létě natahují dráty proti turistům. V NAPANTu naopak pěšáci nemají omezení žádné.

Plocha ovlivněná lidskou činností odhadnutá z letecké fotografie, úsek zákazu je celý v ní, zdroj: mapy.cz

Ve výčtu tras pro individuální pohyb a stání s koly na území NAPANTu a jeho ochranného pásma není nikde uvedeno omezení vjezdu na vrchol Kráľova hoľa.

Zatímco jinde (ideální ukázkou je Chopok) NAPANT nemá problém s vydlážděním stezky, aby nedocházelo k erozi, na KH se vymlouvají, že kvůli erozi nemohou kola pár metrů na vrchol KH. Těch pár metrů uzávěry pro elektromotorkáře a cyklisty u asfaltu na KH je ryze účelovka ze strany NAPANTu.

Zdroj: NAPANT, vše ve Wordu, autorem řady posledních změn bývalý pracovník NAPANTu

A doplnění Adalbert D'Ady Mezei

„Jan Pala tak este raz – pisem ti to pomaly, lebo vidim, ze citanie ti robi problem: „je stanoveny KONIEC CYKLOTRASY tam, kde konci asfalt, lebo bikeri maju tendenciu sa vyvazat dalej po hrebeni, kde je lahko erodovatelna poda, "
ps – prejazd jedneho MTB ma vplyv na podu cca ako prechod 100 pesich vo wibramkach (vopred odpoviem na tvoju buducu otazku – je to vysledok jednej davnejsej rakuskej studie, na ktoru nemam link)“
Tedy dlouhodobý bývalý pracovník NAPANTu, který měl v popisu práce sledovat novinky v ochraně přírody se odvolává na výledek „jednej davnejsej rakuskej studie, na ktoru nemá link“ a seriózně tvrdí, že jedno kolo (ale i elektromotorka) ovlivní půdu jako průchod 100 pěších v botech s podrážkou VIBRAM!

Jaký vliv má pěší, cyklista, elektromotorkář, kůň, terénní vůz NAPANTu nebo lakatoš na přírodní podklad?

Na webu jsou k dohledání různé studie porovnávající vliv různých volnočasových pohybových činností na různé přírodní podklady, jedna přehledová je např. MOUNTAIN BIKING IMPACT REVIEW FAQ, (MBOSC.org, March 2019) věnovaná uměle stavěným trailům (ne tedy ploše 100 m2 jako na KH).:
„In general, studies have shown that there is no statistically significant difference in induced soil erosion, excavation, incision (ruts), and trail widening between biking and hiking, and both are far less impactful than horse riding.[1] [2] [3] [4] Erosion on trails depends more on trail design, water drainage, levels of use, and soil properties.[5]“

Shrnutí

1) Jedná-se o zákaz vstupu s koly a elektromotorkami na plochu cca 100 m2 (o kousek více, pokud by se vydláždila plocha kolem vrcholu
2) Účelově se zákaz zastírá „ochranou přírody“, svišťů, chráněných rostlin, půdní erozí, apod. v místě, kde se volně pohybují pěší turisté v kruhu vymezeném 300 m od vrcholu
3) Účelově se vybírá výpalně od cyklistů a elektromotorkářů vedle vyasfaltované plochy, vysílače a v rámci oblasti upravené během výstavby vysílače – viz letecké snímky
4) Schválně, jak by to vypadalo, kdyby logika podobná NAPANTu byla využita u vysílačů např. na Pradědu, Ještědu, apod.

Reference

1. Doak, D. F., Marino, P. C., & Kareiva, P. M. (1992). Spatial scale mediates the influence of habitat fragmentation on dispersal success: implications for conservation. Theoretical Population Biology. 41(3): 315–336.
2. Fahrig, L. (2003). Effects of habitat fragmentation on biodiversity. Annual review of ecology, evolution, and systematics. 34(1): 487–515.
3. Debinski, D. M., & Holt, R. D. (2000). A survey and overview of habitat fragmentation experiments. Conservation Biology. 14(2): 342–355.
4. Wimpey, J., J. L. Marion (2010). A spatial exploration of informal trail networks within Great Fall Park, VA. Journal of Environmental Management. 92(3): 1012–1022
5. Marion, J. L., & Wimpey, J. (2007). Environmental impacts of mountain biking: science review and practices. Managing Mountain Biking, IMBA’s Guide to Providing Great Riding. International Mountain Bicycling Association (IMBA) Boulder, CO, 94–111.

autor: Jan Pala - palič