V sobotu 3. června 2023 jsem si dovolil sdílet níže uvedenou fotku (v rámci koláže) „cyklozájezdu“ za účasti 34 jedinců, mezi nimiž byli dva průvodci. Jednalo se o oblast v okolí německého města Haidemühl. Z 34 účastníků mělo 33 elektrokola (+ tři náhradní e-motorky) a pouze jeden průvodce měl normální kolo. A strhla se komentářová „mela“ adorantů elektromotorek.

Původní příspěvek a bývalé sportovní ikony na elektromotorkách

U sdíleného příspěvku bylo uvedeno

• Bizár elektro motorkářů (prý to ale jsou „cyklisti“), na 34 lidí je potřeba 36 elektrokol. A to je JEDEN průvodce na normálním kole, ne elektro-motorce!
• Oblast Haidemühl, kde tito „sportovci“ na svých elektro motorkách vyrazili, svým profilem připomíná rovinaté Holandsko nebo Finsko. Elektro nešťastníkům zdar!
• Doplnění: z fotky jsem nepoznal, že se jedná o 34 důchodců 60+

Z čeho jsem byl v komentářích vzápětí obviněn?

• Nechci, aby důchodci sportovali
• Zakazuji nemocným lidem jezdit na elektrokolech
• Neuznávám, že všichni důchodci jsou staří a nemocní

Dovolil jsem si totiž tvrdit, že rovinatým terénem Haidemühl ujede za celý den 60 km na kole kdokoliv, kdo občas jezdí na kole. Prý poživatelé starobního důchodu nikoliv. A to jsou jedinci, kteří jedou na cyklozájezd, tzn. hypoteticky to není jejich první cyklovýlet v roce 2023. Navíc je asi hodně naivní si myslet, že pokud je někdo v důchodu, tak má spoustu volného času na veškeré své aktivity, tj. i na kolo. To samozřejmě neplatí, pokud je takový důchodce stále v pracovním poměru, stará se o vlastní hospodářství nebo má tolik aktivit, že na kolo nemá čas.

V komentářích bylo opakovaně různými způsoby zdůrazněno, že „všichni starší a nemocní“ potřebují elektro-motorku, bez ní by nepřežili. Fascinující bylo, že adorování elektromotorek bylo hlavně lidmi pod padesát let. Takovým lidem by bylo vhodné doporučit některou z přednášek doc. Radvanského na 2. LF UK Praha, aby se jim alespoň částečně otevřeli oči ohledně pohybových aktivit v různém věku. Ukázkově to bylo v rámci semináře Sportování všedního dne, který proběhnul na Klinice rehabilitace a tělovýchovného lékařství 14. 11. 2019.

Názorně tam bylo vysvětleno, co a jak by měl člověk během svého života dělat. To znamená, že asi všichni chápou, že u auta se po X tisících kilometrech mění olej, mění se brzdové destičky, apod., ale zároveň zřejmě významná část lidské populace nechápe, že pokud chce dlouho vydržet, tak se musí adekvátně tomu po celý život hýbat. Podle doroporučení WHO (World Health Organization – Světová zdravotnická organizace) se obecně jedná o:

• děti a adolescenti min. 60 minut denně, a 3× týdně by se mělo jednat o aktivity pro zesílení svalů a kostí
• 18–64 let min. 150–300 minut středně intenzivních aktivit týdně nebo 75–150 minut velmi intenzivních aktivit týdně, k tomu 2× týdně aktivity na posílení svalů. K tomu dále doporučují dalších 300 minut středně intenzivních nebo 150 minut hodně intenzivních aktivit týdně. Tedy dohromady se jedná o 600 minut týdně středně intenzivních aktivit. Kdo to dělá?
• Dospělí nad 65 let – WHO doporučuje 150–300 minut středně (nebo 75–150 hodně) intenzivních aktivit týdně a k tomu 2× týdně cvičení hlavních svalových skupin a 3× týdně různě pohybové aktivity na zlepšení funkční rovnováhy a prevenci pádů. K tomu WHO doporučuje stejně jako u lidí 18–64 let dalších 150–300 minut středně intenzivních aktivit týdně. KDO JE DĚLÁ?

Pro chronicky nemocné jedince a tělesně postižené ve věku od 18 let výše doporučuje WHO to samé, co pro dospělé nad 65 let věku! Proč? Primárně z důvodů prevence všech možných onemocnění (primárně diabetes, kardiovaskulární choroby, apod.), zachování hybnosti a rovnováhy při vlastním pohybu do vysokého věku.

Kolik kroků denně odpovídá různým fyzickým aktivitám?

Objektivní měření denní fyzické aktivity není snadné, a jednou z možností je počet kroků, které jedinec od malého dítěte po dospělého udělá. Tudor-Locke C, et al (Revisiting how many steps are enough?), Med Sci Sports Exerc. 2008 Jul;40(7 S­uppl) použila hierarchii založenou na rozdělení do „krokových“ zón jak pro účely měření, porovnání, tak i pro motivaci dospělých. Obecné rozdělení je:

1. Pod 5000 kroků – sedavý životní styl
2. 5000–7499 kroků – nízká aktivita
3. 7500–9999 kroků – poněkud aktivtní
4. 10000–12499 kroků – aktivní
5. 12500 a více kroků – hodně aktivní

Podrobnější rozdělení z hlediska denních krokových aktivit je od Dr. Yoshiro Hatana:

1. Pod 1499 kroků – nepohyblivá osoba
2. 1500–3499 kroků – sedavý životní styl
3. 3500–4999 kroků – poněkud sedavý životní styl
4. 5000–7999 kroků – mírně aktivní
5. 8000–9999 kroků – poněkud aktivní
6. 10000–11999 kroků – aktivní
7. 12000 kroků a více – speciální

K tomu uvádí, že 30 minut středně intenzivní aktivity odpovídá 3000–4000 kroků.
Otázka za X bludišťáků, do které z výše rozepsaných skupin patří adoranti elektromotorek a jejich uživatelé? Pokud alespoň do "3) poněkud aktivní (dle Tudor), tak je zřejmě nemožné, aby takový člověk potřeboval pro rovinatý cyklovýlet elektromotorku.

Shrnující přehled kroků u různých věkových skupin se zahrnutím chronicky nemocných – zdroj: Catrine Tudor-Locke, et al., How many steps/day are enough? for adults

Různým porovnáváním denních aktivit od dětí, přes mladistvé, dospělé až po seniory se intenzivně věnuje například Catrine Tudor-Locke, která s výzkumy začíná u dětí od šesti let věku.

Porovnávací tabulka rozdělení denních aktivit na základě počtu kroků u dospělých a dětí ve věku 6–12 let

Pomýlenost e-adorantů

Bohužel ti, co jim fyziologie tělesné zátěže, tělovýchovné lékařství nebo obecně sportovní trénink nic neříkají, budou stále tvrdit, že nejlepší pohybovou aktivitou pro „starší“ občany a příjemce starobního důchodu je elektrokolo. Nedokážou pochopit to, že každý člověk se musí celý svůj život nějakým způsobem hýbat, aby se mohl hýbat i ve vyšším věku. Stejně tak je to s nemocemi a „nemocemi“, kdy velká většina z nich (výjimkou jsou např. vrozené choroby, závažného úrazu, mnohé rakoviny, autoimunitního onemocnění, apod.) je způsobená pouze životním stylem, životosprávou, nedostatečnou pohybovou aktivitou, apod.

V praxi to tak znamená, že ten, kdo se celý život přejídal, kouřil, intenzivně se věnoval alkoholu nebo jiným návykovým látkám, tak bude mít určitě spoustu nemocí a jeho anamnéza zabere i více než jednu stránku formátu A4. Na jednom z prvních míst bude diabetes 2. typu. Má-li takový člověk různý stupeň nadváhy od mírné až po morbidní obezitu, tak bude různými „civilizačními nemocemi“ prolezlý úplně celý.

Jak to teda je? Názorů může být mnoho, ale s využitím citace doc. Radvanského:
„Lidí DPŠ (Dospělý Pohybu se Štítící) přibývá napříč všemi věkovými skupinami. S vyšším biologickým věkem stoupá důležitost PESTRÉHO zatěžování hybného systému i motorických center.“

Pár otázek a poznámek k zamyšlení

1. Co je možné považovat za normální každodenní pohyb? 10 000 kroků (cca 7,5 km) nebo 20 km na kole?
2. V rámci „dovolené“ je možné považovat za adekvátní k běžné denní zátěži ujití 12 km po rovině za celý den (ne za dvě hodiny), což by mohlo odpovídat např. 60 km na kole. Nebo je těch 12 km pěšky, resp. 60 km na kole určeno jen pro vrcholové „sportovce“ a „atlety“?
3. Významná část současné populace je líná a pohybu se štítící, krásným příkladem je bývalý ministr financí a později předseda vlády B. Sobotka (ČSSD), jehož se jednou ptali na jeho pohybové aktivity, nepřesná citace: „sportu se nevěnuji, ale pokud mám čas, tak na Úřadu vlády jdu z jednoho do druhého patra pěšky po schodech“.
4. Realita je povětšinou taková, že většina lidí je dnes zpovykaná a v žádném případě nechtějí jít nad rámec své komfortní zóny. Nehýbou se, nebo se hýbou jen velmi málo, a jakmile se objevilo e-koloběžky a e-kola(motorky), tak hned po nich „skočili“.
5. Pokud už někdo elektromotorku opravdu nutně potřebuje ke svému životu, proč se v naprosté většině jedná na první pohled o „stroje“ určené svou konstrukcí do terénu místo toho, aby si jedinci, kteří mimo asfalt (a takových je většina) zabloudí jenom omylem, pořídili výrazně lehčí e-treková kola?

Pro mnohé je mimo chápání cílený pohyb obecně. Fyzioterapeut: Práce vsedě jde proti přírodě. Měli bychom pomáhat na statku jako Jágr uvádí jako příklad Jágra. Paradoxem přitom je, že Jágr už mnoho let dělá reklamu na elektrokola (od věku 40+ let) aniž by si mnozí uvědomili, že s elektrokolem by se do NHL ani na ZOH nikdy nedostal. Obdobně je to u rakouského (kalifornského) Arnolda, který byl a je kulturistickou a filmovou hvězdou, a teď jezdí po vyasfaltované rovině dokonce na e-fatbiku.

Něco z praxe k pohybovým aktivitám seniorů

• Pár důchodového věku (72–75 let) na elektrokolech kousek pod hřebenem Rychlebských hor
• Nezávisle na sobě dva pánové na elektrokolech ve věku 55–65 let s velkou nadváhou kousek pod horní nádrží přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně
• Volejbal v Praze – chodí s námi kolega (ročník 1945) a stále v pohodě zvládá všechny herní činnosti jednotlivce. Samozřejmě už neskáče rybičky a někdy pomaleji reaguje na míč, ale je plnohodnotným hráčem bez jakýchkoliv úlev
• Martin O. – je mi 69 a na „mopedu“ jsem jezdil do práce, když mi bylo třicet. Dnes na kole vidíš jet někoho jen výjimečně. Všichni si vozí zadky na elektrokolech. Chápu to u starých lidí a partnerů, kdy už partnerka nemůže. A výmluvy na zdraví? Tak ať pro zdraví jedou méně kilometrů. Nebo ať chodí. Chůze je velmi zdravá. A na mopedu ať jezdí po silnicích. Starobní důchod mám šest let. Nevidím na jedno oko, mám vysoký tlak, rameno před operací, částečně umělé koleno a kyčel po dvou operacích. Jezdím na kole, lezu a manuálně pracuju. Je to každého věc. Ale ta šílená podpora elektro je nenormální.
• Na zájezdu v Makedonii byl na pěších túrách pán 74 let (s nadváhou), na kopci byl vždy mezi prvními 5–6 lidmi, dolů kvůli kolenům nestíhal. Zřejmě mu měl být doporučen pohyb na elektromotorce.
• Na skialpovém kurzu v Malé Fatře byl také „důchodce“ 74 let, navíc s kardiostimu­látorem
• prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc. (ročník 1948) stále běhá a závodí, v roce 2022 startoval po 35. na závodu Běchovice-Praha
• Jan Vlasák (ročník 1945) – cyklotremp a autor mnoha publikací z cyklistických přejezdů v řadě zemí
• Alexandr Luczy (ročník 1939) původem ze Slovenska působí od roku 1969 ve Švýcarsku, stále intenzivně leze po skalách a celou zimní sezónu se věnuje skialpinismu

O víkendu 3.-4. června 2023 jsme s mladší dcerou nejeli na žádné kopce, ale pojezdil obvyklé cyklotrasy okolo Vsetína, kde je předpokládaný výskyt jedinců všech věkových skupin. V sobotu 3. 6. to byla část cyklostezky Bečva od Ratibořské mostu přes Vsetín do Karolinky. V seniorském věku to vypadalo na 2/3 e-kol a 1/3 normálních kol 60 km a převýšení 200 m). Oproti tomu byla v neděli 4. 6. na trase do Valašské Polanky a Lidečka (45 km a převýšení 120 m) situace diametrálně odlišná (a asi to nebylo tím, že si někteří nestihli dobít baterky), když v seniorském věku bylo e-kol cca 20 %, zatímco normálních kol 80 %! Uvedené hodnoty jsou odhady na základě předjížděných a míjejících cyklistů a e-motorkářů. To znamená, že i dnes jsou místa, kde 80 % seniorů jezdí na normálních kolech.

Při diskuzi s příbuzenstvem ve věku 65–70 let také vyplynulo, že na normálních kolech jezdí kopcovitým terénem kolem Vsetína trasy přesahující 60 km a nepřipadá jim to vůbec divné. O elektrokole by uvažovali v případě, že by měli jet ze Vsetína přes Valašskou Bystřici a Rožnov na Radhošť (dle zvolené trasy necelých 80 km a převýšení dle trasy 1200 až 1500 metrů).

Příklady odjinud

• 90 years Old and Still Stoked on Riding Bikes (A lifetime of stoke awaits almost every mountain biker)
• German skiing pioneer Klaus Obermeyer celebrates his 100th year of skiing a 100 year old Klaus Obermeyer skier
• George Hulse ve věku 80. let zvládnul Ironmana – 3,8 km plavání (1:30:44 h), 180 km na kole (7:47:09 h) )a 42,2 km běh (6:38:49 h) za čas 16:24:39 h!

Osmdesátiletý George Hulse zvládnul Ironmana za čas 16 hodin 24 minut a 39 vteřtin v červnu 2023

Tedy?

• Existují jedinci, kteří tvrdí, že bez elektromotorky se člověk od určitého věku nemůže vůbec hýbat
• Existují jedinci, kteří tvrdí, že je zázrak, že člověk od určitého věku sedí aspoň na elektromotorce
• Existují jedinci, kteří tvrdí, že člověk v důchodu není schopen vlastními silami přesunu na kole (a nebo alternativně pěšky)

Jak snadno poznat elektromotorkáře?

To je obvykle velmi snadné:

• výrazně více oblečení než je potřeba
• sedlo níže, aby se z elektromotorky snadněji sesedalo (i nasedalo)
• mohutný stojan u zadního kola
• dopředná rychlost na rovině i z kopce velmi nízká, do kopce někdy postačující k předjetí nemotorizovaných cyklistů

Promo akce na e-motorky

• S Jágrem na elektrokolo denně
• Elektromotorku do každé rodiny
• Od dětí po seniory jedině s elektromotorkou na hory

Z EU fondů a Programu cerzhraničnej spoluprácie podpořený výskyt segway na hraničním hřebenu v oblasti Kohútky v Javorníkách, foceno 18. 6. 2023

Co dalšího je nebo bude na baterku?

• různé typy elektrokoloběžek
• elektrické jednokolky
• segway – bizár podporavaný EU fondem regionálního rozvoje
• elektricky poháněný kajak
• elektricky poháněný paddleboard
• baterkové nordic-walking hole
• baterkové kolečkové a lední brusle
• baterkové skialpové lyže a boty
• a mnoho dalšího

Shrnutí

Každý jedinec od deseti let až do pozdního seniorského věku je schopen ujet za celý den rovinatým terénem na kole vlastními silami vzdálenost 60 kilometrů. To vše snadněji, pokud se jeho týdenní aktivita přibližuje alespoň základnímu doporučení WHO. Tedy 150–300 minut fyzické aktivity týdně. Nepotřebuje k tomu elektromotorku nebo elektro koloběžku.

autor: Jan Pala - palič