Zimní olympijské hry Vancouver 2010 jsou ty nejzelenější a nejbezpečnější (a vůbec nejlepší), jaké tady kdy byly. To nám neustále říkají oficiální představitelé her. V kontextu jiných současných oficiálních prohlášení o věcech placených daňovými poplatníky zřejmě mnohého napadne, že realita by mohla být naprosto opačná. Jak to tedy s Olympiádou Vancouver 2010 vypadá?
Oficiální otevření ZOH 2010 ve Vancouveru
Typickým koloritem megalomanských akcí je přezaměstnanost. Olympiáda není výjimkou. Na práce, které by mohli vykonávat jednotlivci, jsou zpravidla nasazovány celé týmy. Z velké části se ale jedná o dobrovolníky, které stačí nasytit, ubytovat a přepravovat. Díky jejich počtu je to ale nesnadný úkol. Například 1500 dobrovolníků je ubytováno na výletní lodi zakotvené v zálivu v půli cesty mezi Vancouverem a Whistlerem. (Placený) personál lodi, starající se o ubytování dobrovolníků ale čítá 1300 lidí.
Legacy way je bez sněhu
Tam kde příliš bují funkce, obvykle roste i obliba a důležitost „lejster“. Proto se na olympiádě tiskne a tiskne. Technici firmy Ricoh, kteří mají na starost všechny tiskárny včetně dodávky papíru, jsou jedni z mála opravdu zaměstnaných lidí. Neustále dostávají požadavky na doplnění papíru do tiskáren.
Checkin do prostoru olympiády
A tiskáren a počítačů využívá olympiáda požehnaně. Jejich použití je zřejmě možné snadno odůvodnit, a proto při utrácení veřejných peněz běžně hrají jednu z hlavních rolí.
Čeští dobrovolníci se baví u stolního fotbalu
Další oblíbenou černou dírou na peníze a zároveň nesmazatelným otiskem organizátorů na životním prostředí jsou auta. Vancouverský olympijský výbor nakoupil víc než tisíc těch největších amerických pickupů. Málokdy v nich ale zahlédnete víc než jednoho cestujícího. Zároveň je během olympiády významně omezen provoz na silnicích pro normální smrtelníky. Funckionáři v offroad pickupech jsou teď tedy opravdovými králi silnic.
Vancouverské zimní hry jsou chválené za malé vzdálenosti mezi ubytováním sportovců a jejich sportovišti a i sportovišti samotnými. Vlastně se jedná jen o město Vancouver a zimní středisko Whistler. Rozhodnutí umístit akrobatické lyžování a snowboard do Vancouverského příměstského lyžařského střediska se ale neukázalo být šťastným. Vlhká ale teplá zima přinesla většinu srážek v podobě deště a proto se sníh musí přepravovat z výše položených lokalit. Každý den dvě desítky kamionů a několik vrtulníků, včetně toho největšího dostupného, jehož letová hodina stojí deset tisíc dolarů, pracují na plné obrátky. To asi nebude ekologické. Ve Whistleru, kde je sněhu dostatek, jsou k dispozici hned dvě U rampy a svah, kde se jezdí světový pohár v boulích.
Ale i nad Whistlerem je ve vzduchu rušno. Ne kvůli sněhu, ale kvůli bezpečí všech přítomných. Pravidelné přelety F-18, policejních vrtulníků, vojenských čtyřmotorových vrtulových letadel. Ekologické body sbírá vojenský pozorovací balón vybavený všemi možnými kamerami permanentně zakotvený nad Whistlerskou olympijskou vesnicí. Dojem válečné zóny podtrhují stovky vojáků v maskáčích a zprávy o bateriích protiletadlových střel rozmístěných v lesích. Po zuby ozbrojených policistů se po olympijské vesnici taky pohybují stovky. Po obvodu zhruba jeden na každých padesát metrů, v jídelně pak zhruba padesát v kteroukoliv denní dobu. Přístup do vesnice je přes několik check pointů. Skenovací rámy jsou stejné jako na letišti. Přesto zde převažuje názor, ze dostat cokoliv a kohokoliv do vesnice, by asi nebylo nemožné.
A tak nejzelenější na Olympiádě Vancouver 2010 asi budou paradoxně plastiky olympijských kruhů, které naopak všichni očekávají vyvedené v olympijských barvách. Dojem draze placené vojenské akce je jimi ale příhodně zdůrazněn. K tomu ještě zprávy o bateriích protiletadlových střel a spoustě zamaskovaných ostřelovačů rozmístěných v okolních lesích.
Zajímavá úvaha. Samozřejmě z ní plyne, že nejekologičtější a nejzelenější olympiáda je ta, která se vůbec neuskuteční. Zároveň se ale tak dá říci, že by se defakto nesmělo dělat nic, pokud by se na vše koukalo ekologicky, lépe řečeno ekologiSTICKY. A zároveň to ukazuje na to, jak ošemetné je zeleností se zaklínat. Autor zmínil pouze provozní (dráhé a tzv. neekologické) náklady spojené s přesunem sněhu, který je defakto neospravditelný, resp. ano a to jen v případě dlouhodobě připravovaných akcí typu mistrovství světa, olympiády, atd. Viděl jsem dokument o stavbách a jako stavař naopak mohu potvrdit, že stavby byly realizovány s velkým důrazen na jejich energetickou hospodárnost a použité materiály. Tam dejmetomu tato olympiáda „zelená“ je. Co se týče organizace – přezaměstnanosti. Uplně je mi jasné že počet lidí je minimálně dvojnásobný, ale podlahu si organizátoři nemohou dovolit. Jeden, dva, tři sebou švihnou na ledě a zajištění v háji.
Spíš mě vede článek k zamyšlení pro koho olympiáda vlastně je a komu se vyplatí takové energie a prostředků investovat. V důsledku mi to vlastně je ale fuk, pokud to určité skupině sportovců přijde jako vrchol jejich celoživotního snažení. Tak proč jim to neumožnit??? A že se na tom veze celý komerční segment (TV, reklama, ubytování)? Opět proč ne, když si to někdo koupí a kupuje!
Ale pokud jde o mne tak také raději půjdu někde ve dvou na pásech v rakousku zasněženou krajinou, než byhc byl v davu fanoušků podél nasypané sněhové dráhy běžkařů… :o)))
btw: Ceska olympijska mise ve Whistleru je zhavym kandidatem na to, aby byla mezi „workforce“ neoficialne vyhlasena za nejvetsi lakomce a „moaners“.