Článek z časopisu Lyžařství a snowboarding, 2/1992, ročník 82, str. 50–52
Do povědomí veřejnosti se Lysá hora dostala především díky dojezdům květnových etap cyklistického Závodu míru. Ale pro nás, lyžaře a snowboardisty, je Lysá hora známá výbornými sněhovými podmínkami a sjezdovkou, která uspokojí i ty nejnáročnější jezdce. Pokud se tedy dostanete nahoru, může se vám také za dobrého počasí naskytnou nádherný pohled na Jeseníky, Vysoké a Nízké Tatry, Malou Fatru, Roháče a Strážovské vrchy. Lyžaři pak bezpochyby uvítají i na naše poměry neobvykle příznivé ceny.
Neobvyklá pravoúhlá zatáčka na vleku na Lysé hoře
Podrobně k historii vleků na Lysé hoře: Zapomenuté lyžařské vleky – Lysá hora (2020)
Skialpové túry na Lysé hoře:
- Lysá Hora (1323 m) – výstup starou trasou k severní sjezdovce
- Lysá hora (1323 m) – skialpový okruh s parádním sjezdem
Místopis
Lysá hora (1323 m) je nejvyšší horou Moravskoslezských Beskyd, rozkládající se na mohutné rozsoše hlavního hřebene ohraničené údolími řek Ostravice a Mohelnice. Kromě nejvyššího vrcholu je zalesněná, i když na lesní plochy měly hlavně v minulých letech negativní vliv exhalace z Ostravska. Poškozené dřeviny jsou však permanentně nahrazovány novými stromy.
Na vrcholu se nachází radiovysílač Českých radiokomunikací, meteorologická stanice, stanice Horské služby, několik dalších budov a dvě sjezdové dráhy. Na nedalekém hřebenu je skautské poutní místo Ivančena.
Popularitě Lysé hory nesvědčí poněkud obtížnější přístup na vrchol. Není určen pro pohodlné jedince, štítící se chůze po svých. Nejblíže je totiž parkoviště v části Řepčanka, které patří k obci Krásná. Po třech kilometrech pěšky se dostanete k dolní stanici vleku, kterým absolvujete zbytek výstupu.
Delší a pohodlnější přístup je po silnici Českých radiokomunikací ze vsi Zlatník (6 km). Dále po turistických stezkách z Ostravice (7 km) a z Frýdlantu nad Ostravicí (9 km).
Historie
První stavba na Lysé hoře byla dokončena a slavnostně otevřena v roce 1895. Jednalo se o velkou německou turistickou chatu „Erzherzog Albrecht Schutzhaus“ (Albrecthova chata). Čeští turisté se dočkali svého objektu na Lysé hoře až v době Československé republiky. Pobeskydská župa Klubu českých turistů zde postavila chatu v třicátých letech. Německá i česká chata (s pozdějšími názvy Slezský dům a Bezručova chata) sloužily všem až do sedmdesátých let, kdy se obě chaty postupně staly obětí požárů – Slezský dům v roce 1972 a Bezručova chata o šest let později.
Lyžařští nadšenci objevili Lysou horu na počátku padesátých let. Za den stihli třikrát vystoupat na vrchol a sjet dolů. Cesty nahoru je však začaly unavovat, a proto uvažovali o výstavbě lyžařského vleku. Ten byl realizován v roce 1954 na severovýchodním svahu pod názvem „Velký sever“. Ve své době to byla gigantická stavba a svými parametry dlouho držela primát v Čechách i na Moravě. V roce 1957 byla u vrcholové stanice vleku postavena část chaty s prvními možnostmi ubytování. Chata ve své současné podobě byla dokončena v roce 1962. Výstavba lyžařského areálu pokračovala další etapou v sedmdesátých letech, kdy byly postaveny vlek a chata „Malý sever“ a na jižní straně byla vybudována sjezdovka a vlek „Jih“ se stejnojmennou chatou. Lyžařský vlek „Velký sever“ je bez jakýchkoli vážnějších poruch v provozu dodnes. Jeho konstrukce je zcela atypická – jedná se o kotvový vlek domácí výroby o délce 900 metrů. Na jeho trase je dosti neobvyklá zatáčka do pravého úhlu.
Před deseti lety byla v plánu výstavba sedačkové lanovky, vedoucí přibližně stejnou trasou jako „Velký sever“. K dispozici byly sice i peníze a byl vybudován i potřebný průsek, ale k realizaci nedošlo kvůli absenci jednoho nepostradatelného povolení.
Pohled, při kterém lze dohlédnout až na slovenské Karpaty
Sjezdové lyžování
Lysá hora se svojí výškou 1323 metrů nabízí optimální podmínky pro sjezdové lyžování na dvou sjezdovkách s diametrálně odlišnou náročností. Jižní svah o délce půl kilometru a převýšení sto metrů je určen začínajícím a mírně pokročilým lyžařům. Severní svah naopak svou náročností plně vyhoví velmi pokročilým lyžařům. Má délku 1200 metrů a převýšení 410 metrů.
Menší nevýhodou tohoto střediska je absence sjezdové dráhy, která by se řadila někam mezi severní a jižní svah. Lyžovat se dá od prosince do konce dubna, případně do začátku května, jak tomu bylo letos. Sněhová pokrývky obvykle vysoce přesahuje 100 cm a po Pradědu a některých místech v Krkonoších patří k nejvyšším u nás. Oba svahy jsou podle potřeby v posledních pěti letech upravovány Lavinou. Problémem v současnosti je, že někteří neukáznění lyžaři a snowboardisté nerespektují značené sjezdové dráhy a jezdí mimo ně. Tím značně porušují lesní porost na nově zalesňovaných svazích. (Pozn. autora, toto tam bylo dopsáno na žádost provozovatele, aby byli „zelení“ spokojení) Snowboardisté se objevili na svazích Lysé hory v několika posledních letech a jsou plně akceptování. Většinou se totiž jedná o zkušené jezdce, kteří nelitují zvýšené námahy.
Úsek u horní stanice vleku „Jih“ na Lysé hoře
Běžecké lyžování
Okolí Lysé hory nenabízí svým značně výškově členěným terénem optimální podmínky pro běžecké lyžování. Sjezdové úseky jsou totiž náročné a nebezpečné. Doporučujeme však běžecké trasy ve směru na Visalaje a Bílý kříž, odkud se lze napojit na hřebenové trasy po dalších částech Beskyd. Náročné jsou pak přístupové trasy z Malenovic a Ostravice. Nejsou zde žádné mechanicky upravované stopy, a tak je tento terén vhodnější spíše pro náročnější turistické lyžování.
Sport
Na Lysé hoře se můžete po celý rok věnovat paraglidingu, případně i létání na rogalech, pro něž je na západním svahu vybudována startovací rampa. Tato oblast patří k jedněm z mála u nás, kde je možné provozovat skialpinismus. Samozřejmě v trochu odlišné podobě než v Alpách či Tatrách. Pořádá se tu také Mistrovství republiky ve skialpinismu. V jarním a letním období je populárním cílem turistů a cyklistů. V posledních dvou letech byl na vrcholu cíle horských květnových etap cyklistického Závodu míru.
Lysaři
Zvláštní skupinou lidí, s nimiž se můžete setkat v okolí Lysé hory, jsou tzv. lysaři. Jak lze odvodit z jejich jména, koníčkem jsou jim výstupy na Lysou. Do nejprestižnější kategorie patří ti, kteří v průběhu kalendářního roku absolvují více než 300 výstupů na vrchol.
Stravování
Na samotném vrcholu jsou omezené možnosti stravování. Funguje zde bufet Šantán, jehož nabídka obsahuje teplá i studená jídla. Jinak jsou příchozí odkázáni na vlastní zásoby.
Počasí
Každého příznivce zimních sportů jistě zaujmou meteorologické hodnoty naměřené v zimním období. Maximální sněhová pokrývka v poválečném období je 196 cm. V roce 1911 bylo však udáváno dokonce 491 cm sněhu. Sníh pokrývá vrcholovou partii Lysé hory průměrně 172 dní v roce. Minimální naměřená teplota dosáhla –30,9 C. Počasí na vrcholu je velmi proměnlivé a typická je mlha a vítr.
Šedesátá léta při lyžování na Lysé hořeUbytování
Přímo na vrcholu Lysé hory se lze ubytovat pouze v chatě patřící Lyžařskému oddílu Válcoven plechu Frýdek-Místek. Chata nabízí kapacitu 40 míst ve dvou až pětilůžkových pokojích. Informace o ubytování a provozu vleku vám poskytnou na telefonním čísle 0658/20142. Skupiny hostů mají k dispozici přepravu zavazadel a lyží na vrchol ratrakem. Rozsáhle ubytovací kapacity jsou v okolí Lysé hory a nabízejí různou kvalitu ubytování. Problémem zůstává, že k vrcholu je nutné dojít každý den pěšky.
Úvodní stránka časopisu Lyžařství a snowboarding 2/1992 –
ročník 82
Plány do budoucna
Na prvním místě je rekonstrukce vleku „Malý sever“, který je už pět let mimo provoz. Pak přijde na řadu „Velký sever“, přičemž se počítá i s rozšířením ubytovacích kapacit na vrcholu.
Jinak lze návštěvu Lysé hory doporučit každému, kdo není závislý na pětihvězdičkových hotelích a na parkovišti přímo u dolní stanice vleku. Za trochu námahy při výstupu budete odměněni nevšedními lyžařskými a snowboardovými zážitky na sjezdovce, patřící k nejtěžším u nás, a na vleku, který je zřejmě světovým unikátem.
Článek vzniknul v zimě 1991–1992 poté, co se poprvé jelo ze Slezskou univerzitou v Opavě na lyžařský kurz do chaty Válcoven plechu Frýdek-Místek na Lysé hoře. Tento článek (stejně jako několik dalších) tehdy nebyl redakcí časopisu Lyžařství a snowboarding zaplacen. V článku se už zmiňuje skialpinismus, stejně jako uřezávání vršku stromků lyžaři.
