Společnost horské medicíny ČR a Lékařská komise Českého horolezeckého svazu uspořádaly ve dnech 25. – 27. 10. 2019 tradiční setkání zájemců o horskou medicínu, jubilejní 30. ročník Pelikánova semináře. Tentokrát se akce uskutečnila na česko-slovenském pomezí v Hotelu Petr Bezruč v Malenovicích, na úpatí beskydské Lysé hory.
Ještě před hlavním programem, v pátek večer, připravil pro účastníky semináře MUDr. Igor Hermann povídání Divokou Aljaškou 150 km s ruksakem na zádech, doplněné krásnými fotografiemi.
Hlavní program byl zahájen v sobotu ráno, kdy úvodní slovo a přivítání přednesla Jana Kubalová, předsedkyně Lékařské komise ČHS a viceprezidentka Společnosti horské medicíny ČR. S radostí uvítala účastníky na jubilejním 30. ročníku tohoto již tradičního setkání zájemců o horskou medicínu. Předala i pozdravy od prezidenta Společnosti horské medicíny MUDr. Ivana Rotmana.
Záchrana – realita a praxe
Tento blok zahájil Michal Kleslo přednáškou Praktická záchrana v horách, kde Alpenverein nefunguje, i když by měl. V přednášce vycházel ze svých bohatých zkušeností s organizací expedic zvláště v oblasti Pamíru, ale i v dalších evropských, asijských i afrických pohoří. JUDr. Jiří Žák poté pokračoval příspěvkem: Připravovaná změna zákona – zvýšení bezpečnosti na horách, rozbor smrtelného úrazu turistky. Již na minulých ročnících Pelikánova semináře zazněly příspěvky na téma trestněprávní a občanskoprávní odpovědnosti lékařů v horském prostředí, ale i dalších zdravotníků a podobných profesí.
Hypotermie, analgezie a výšková medicína
Další blok Hypotermie, analgezie a výšková medicína zahájil svou přednáškou MUDr. A. Farkaš: ECMO a terapia akcidentálnej hypotermie – praktické aspekty. Řetězec záchrany v případě vzniku akcidentální hypotermie ve Vysokých Tatrách vede cestou Horské záchranné služby, vrtulníkové záchranné zdravotnické služby až do košického Východoslovenského ústavu srdcových a cievnych chorôb, který je schopen zajistit ohřátí postiženého pomocí přístrojů mimotělního oběhu.
Své zkušenosti s léčbou pacientů s těžkou hypotermií pomocí přístroje ECMO ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze představila Gabriela Hodková, která zde působí jako perfuzionistka. Přednáška** Podchlazení a ECMO – současné možnosti** nás zavedla do ECMO centra, které má ročně 50 – 60 připojení, i když indikace hypotermie je spíše výjimečná a většinu hypotermických pacientů tvoří lidé bez domova, či s domovem, kterým se ale stala “sociální nehoda”.
U tématu akutních stavů v terénu zůstala i Hana Kubinová, která je hlavní lékařkou Horské služby ČR, a která tuto složku školí na území celé republiky. Představila nám možnosti Inhalační analgézie v terénu – renesance Methoxyfluranu v ČR. Ačkoliv jsou příslušníci Horské služby schopni poskytnout velmi kvalitní první pomoc, včetně použití kyslíku či AED, nemají oprávnění podávat žádné léky a to ani v život ohrožujících stavech, jakými je například anafylaxe a nemají žádnou možnost mimo imobilizace poskytovat analgetickou léčbu v terénu před zahájením ošetření či transportu.
Laviny
Po obědové pauze byl první blok přednášek věnován Lavinám a toto téma otevřel Jan Pala s přednáškou Vybrané lavinové nehody a lyžařské úrazy v zimě 2018 – 2019. Uplynulá sezóna byla na sníh nadmíru bohatá. Za rok 2018 zahynulo při lavinových neštěstích v Evropě téměř 100 osob, což odpovídá dlouhodobému průměru; z toho v Rakousku zemřelo 24 a ve Švýcarsku 21 osob. Nejvíce osob zahynulo při vyhlášení lavinového stupně 2–3. S lavinovou situací na Slovensku nás seznámila Ivana Sikulová v přehledu Lavínové nehody v slovenských horách v sezóne 2018/2019. Za tuto sezónu se událo na Slovensku celkem 10 lavinových nehod (oproti 18 nehodám v předcházející sezóně 2017/18), kterých se účastnilo celkem 17 osob – 4 skialpinisté, 3 horolezci, 2 turisté a 1 snowbordista. Zcela zasypané byly tři osoby a nikdo z nich nehodu nepřežil, částečně zasypané byly dvě osoby, z toho jedna nepřežila a druhá nebyla ani zraněná. A na otázku prevence, jak se do těchto statistik nezapsat, se pokusil odpovědět Tomáš Obtulovič ve sdělení Jenoduše jít a lyžovat… My risk management on the snow.
Program pokračoval prezentací Kristiny Höschlové: Vliv dechových cvičení na adaptaci na výšku. Téma dechových cvičení je čím dál aktuálnější, i když dnes je kladen důraz na to, aby i tyto staletími prověřené praktiky byly potvrzeny vědeckými studiemi. Adaptace na vysokou nadmořskou výšku je spojena s procesem podporujícím zvýšení přísunu kyslíku do těla. Kristina Höschlová pokračovala přednáškou Vzdělání v horské medicíně, kterou otevřela blok Vzdělání a úrazy. Představila úspěšný první ročník Kurzu horské medicíny pro horolezce a pozvala na již 3. ročník kurzu pro lékaře, záchranáře a studenty medicíny, který se uskuteční v roce 2020.
Úrazy a bezpečnost
Téma úrazů otevřel Petr Brinček se sdělením Základní chyby a úrazy na zajištěných cestách – via ferraty. Nejdříve poukázal na některé základní fyzikální principy – chování textilního/ kovového materiálu po pádu do jištění při pádovém faktoru 1 a 0,5, včetně měření na tenzometru. Tomáš Obtulovič pokračoval kombinovanou přednáškou Blesk – podceňované nebezpečí, První pomoc na laně aneb Ošetři a zachraň na skále, ledu a sněhu. Zejména se však věnoval Vzpomínce na Tomáše Roubala a horomedicínu v časopise Montana, jelikož tento vynikající horolezec tragicky zahynul letos v létě ve Stěně trolů v Norsku.
Vzpomínka na Davo Karničara
Večerní promítání patřilo Ivě Sikulové která sdílela svou Spomienku na Dava Karničara, výjimečného extrémního lyžaře, který tragicky zahynul mimo své milované hory, doma. Zajímavými fotografiemi a vyprávěním pokračoval Tomáš Obtulovič se svými Příběhy z VERWALLu: neznámé hory mezi Tyrolskem a Voralbergem.
Nedělní ráno s úrazy
Druhý den konání semináře otevřela Lucie Bloudková téma Úrazů již tradiční přednáškou na téma Sledování úrazů v horolezectví – přehled, kazuistiky. I nadále pokračuje trend nárůstu počtu členů ČHS, zvláště těch mladších 18 let, kterým se rovněž stává nejvíce úrazů. Jana Kubalová doplnila úrazové statistiky a navázala na loňský příspěvek o pádech na stěně s velkou návštěvností ještě příspěvkem Tři nové případy z lezecké stěny aneb čí je to chyba a lze zabránit dalším? Velkým problémem na umělých stěnách zůstává technika jištění, při které se opakují stále tytéž chyby. Na úrazovost Čechů z pohledu alpských statistik se podíval Tomáš Obtulovič ve sdělení Wieder die bl…Tschechen! Jak jsme skutečně na tom? Češi jsou často zmiňováni v titulcích zvláště rakouských novin, pokud dojde k nějakému úrazu.
Klimatické změny, máme se v horách bát?
Poslední teoretický blok se věnoval velice aktuálnímu tématu Klimatické změny, máme se v horách víc bát? Téma otevřel Jan Pala přednáškou Klimatické změny a zvýšení objektivního nebezpeční v horách. Na téma navázal Ladislav Sieger s přednáškou O blesku, proč nám nevadí vysoké napětí. Nejen ti co chodí do hor, by měli vědět, jak se v případě bouřky chovat. Téma blesků uzavřela Jana Kubalová se sdělením o mimořádné události v Polsku Giewont – mimořádná událost s hromadným postižením osob. Nehoda se stala na polském vrchu Giewont. Giewont je hojně navštěvovaná hora, která je 1895 m vysoká, nejlepší přístup je s města Zakopané.
MUDr. Jana Kubalová poté teoretickou část jubilejního 30. Pelikánova semináře ukončila, rozloučila se s účastníky a pozvala je na další ročník, který se bude konat opět v Čechách, tentokrát o prvním listopadovém víkendu.
Praktické workshopy pod vedením Ladislava Siegera
Po teoretickém bloku následovaly praktické workshopy v režii Ladislav Siegera s tématem přežití v divočině. O uzlech a jejich využití. Nejsou jen horolezecké! – Ladislav Sieger vysvětlil, proč uzel drží, jak lze využít beznapěťové kotvení pro stavbu bivaku, na co vše se dá využít lodní smyčka, a proč v přírodě (ne na skále) nám stačí jen 3 základní uzly. Po praktických ukázkách, které si všichni mohli vyzkoušet, plynule přešel k tématu dezinfekce vody. Představil chemii, kterou lze využít nejen na dezinfekci vody, ale i při povrchovém poranění a osobní hygieně, vysvětlit, jak lze využít termosku na vaření, abychom šetřili čas a palivo, jak dezifikovat vodu pomocí termosky a to i ve vyšších nadmořských výškách a nižším bodu varu, představil improvizované filtry na vodu. V poslední tématu se věnoval rozdělávání ohně.
Verča zhodnotila 30. Pelikánův seminář takto:
„Výroční Pelikánův seminář byla skvělá příležitost k setkání se "starými známými“ a podívat se po letech pod/a po té i na Lysou horu – a oslavit tak spolu za ještě prakticky letního počasí první třicetiny. Potěšil mě holistický přístup nejen k adaptaci na výšku, objektivní pohled na změny klimatu, zájem účastníků o ECMO, elektřinou nabitá přednáška o napětí a blescích a taky zjištění, že některé valné hromady mohou být i příjemnou záležitostí. Byla jsem utvrzena v tom, že Penthrox budeme dávat. A že je dobré si hlídat, jestli náhodou někdo neskoupil vaši pojišťovnu. Nakonec workshopy v duchu „jednou skaut, navždy skaut“ a … už už se těším, až spolu s „Pelikánem“ za rok oslavíme první pětiletku."
foto: Jiří Šrenik
