Zima je letos mňam mňam, tak jsme s kamarádkou chtěly vyrazit někam na hory. Volba padla na Mosty u Jablůnkova, protože to tam neznáme a chtěly jsme poznat. Krátkou pěší túru pro jednoho kojence, pětitileté dítě a těhotnou v pátém měsíci nám tak poradili, jak jinak, než v hospodě.
Prvních 500 metrů musíme šlapat zkratkou do sjezdovky Mosty
u Jablůnkova
Zpočátku strmě na Studeničný
Všichni nás posílali na Studeničný, kde je i turistická chata a měli pravdu, že „na pěšky“ je to jedna z mála schůdných tras v okolí. I tak jsme se párkrát museli orientovat prostě podle azimutu a fiknout to tak nějak bílým lesem a doufat, že narazíme na prošlápnutou trasu. Člověk, a hlavně děti, musí „přežít“ začáteční strmé stoupání do sjezdovky. Červená značka, která vede na rozcestí Studeničný, totiž kopíruje sjezdovku. Na Chatě na Grúni nám poradili, ať kašleme na značku a jedeme rovnou do sjezdovky po jejím urolbovaném kraji a tip to byl dobrý, protože mimo skiareál jsme se ve volném terénu bořili i do půl stehen.
Trasa vedla cestou necestou – stále rovně přes les
Stoupání do kopce nebylo dlouhé – asi 500–600 metrů. Pak už stačilo jen prorazit cestu přes les a narazit na běžkařskou magistrálu, po které na Studeničný chodí i pěší. Ostatně po běžkařské trase se nejde dlouho. Z rozcestí, kde jsme na ni narazily to na chatu bylo necelý kilometr. Stopa vedla po kraji a prostředek byl ušlapaný.
Na Gírovou raději na běžkách
Dále na Gírovou už pěší stopy nevedly a my jsme nechtěli kazit idylickou stopu. I kvůli perfektní stopě jsme na místo vyrazili o týden později na běžkách a dojeli až na Gírovou. Běžky s vozíkem na této trase jsou také perfektní. Cesta nahoru na Gírovou mírně stoupá, ale ne tolik, že by to bylo nepříjemné, a dole jste pak coby dup. Na trase jsou hned dvě chaty jako záchytné body.
Tady jsme zatím ztraceni v lese, ale boby to jistí
Pěší túra Mosty – Studeničné byla dlouhá 5 kilometrů a byla pro dvě matky, dvě děti s vozíkem a bobama akorát. Zabrala hodinu a půl nahoru a hodinku s malou zkratkou dolů. Stejně tak to bylo s trasou Mosty – Gírová, která má 10 kilometrů. Na běžkách to přeci jen sviští rychleji a při cestě s lyžemi jsme měli jen dítě ve vozíku.
Konečně jsme narazili na prohrnutou trasu, mezi Studeničným rozcestím a
chatou jezdí i auta
Na chatu Skalka jsme nedošli
V okolí Mostů jsme pak chtěly vyrazit na výlet i druhý den. Sebevědomě jsme zamířily na druhý tip místních – chatu Skalka. Z obce to mělo být necelé 4 kilometry. Trochu jsme se divily, že se na nás kolemjdoucí dívají jak na blázny a brzy jsme pochopily proč. Cesta brzy skončila a my jsme musely prošlapávat do prudkého kopce trasu zabořené do půl pasu (místy po čtyřech).
Před chatou Studeničný v teplíčku v Chariotu
Poznatek dnešního dne – vozík opravdu není stvořen pro sporty, kde se člověk boří. Začal nabírat sníh a tak jsem si ho musela zapnout ne kolem pasu, ale kolem ramen. V půli cesty, po dvou hodinách, i když snaha byla, jsme to zabalily. Tzn. neprošlápnutá cesta na Skalku s dětmi dobrý nápad není.
Další den po cestě na Skalku zaboření po pás
