Tradiční mezisvátková tatranská akce, která už se bohužel druhým rokem nazývá Ropákův memoriál má v podstatě dvě verze, podle toho jak špatné jsou podmínky. Verze a) ve vichřici na chatu přijdeme, čtyři dny tam sedíme, ve vichřici odejdeme, verze b) čtyři dni sedíme na chatě ve vichřici, pátý den se topíme v prašanu a slunečních paprscích. Letos proběhla ta lepší ze dvou blbých variant, z čehož lze usoudit, že podmínky pro společenské vyžití byly skvělé.

Zasloužilý ředitel memoriálu Jan Pala aka Palič v jedné ze svých světlejších chvilek, foto Eurožena

Nejdramatičtější byl druhý svátek vánoční a s ním spojený výstup na Téryho chatu (2015 m). Hang pod chatou se za posledních 24 hodin opakoval několikrát v hlavních zprávách v podezřelé souvislosti s mrtvými osobami. Pod vlivem TV Nova pokládám nenápadnou kontrolní otázku Zuzce, mladé naději dámského skialpinismu, kterou nám ředitel memoriálu svěřil do auta a tím pádem očividně i na cestu na chatu. Ne, mačky nemá. Jsme nabádáni, ať se o ní vzorně postaráme, že si je možná ani neumí nasadit.

Teoretický výklad k použití maček s praktickou ukázkou, foto Eurožena

Lehké nervozity se zbavuji až když rozrazím dveře Zámky a spatřím Brudra staršího, jak se zrovna chystá opustit prázdný půllitr. Marně. Platím mu pivo a předávám Zuzku i s náhradními mačkami a cepínem. Od té doby se mi šlape už mnohem lehčeji, ačkoliv nám nad hlavami neustále poletují dva různé vrtulníky a míjíme jedny saně se zraněným. Taky věříte na znamení a intuici v horách? Co třeba pod ledovým svahem tři mrtvé kamzíky viděti, nic si z toho nedělati?

Nezodpovědní turisté zdolávají Velký a malý hang bez maček a cepínů, foto Bruder

Velký hang se leskne jako hlava předsedy 155. horolezeckého oddílu Vsetín, lyže putují na batoh a jdeme do plné zbroje. Za nějakou tu hodinku se pomalu ale bezpečně přehupujeme přes muldu pod chatou a už víme, že dnes ve zprávách hrát nebudeme. Rekognoskační procházka odhaluje slabinu letošního vybavení, Palič nám zapomněl říct, že si máme vzít brusle.

Ice ice baby, foto Beton

Postupně docházejí všechny historické postavy z legendárního 155. horolezeckého oddílu Vsetín, k tomu nová krev s podivnými jmény jako Proti větru, Beton ski team, něco o Netopýrech, Chlastám Sám, atd. Dokonce dorazil i místopředseda loni nově vzniklého Bez Oblouku ski teamu, kterého jsem členem. Spojuje nás nechuť ke šlapání nahoru a naprostý odpor ke sjíždění dolů. Ještě před pár lety jsme se na uvítacím večírku bavili o dětech, které přibyly a o výletech, které se podařily. Dnes ale frčí rozvody, sešroubované kosti, boreliózy a další obtíže všeho druhu.

Předstírání ledových radovánek, foto Hřib

Téryho chata je skvělá. Především tím, že na rozdíl od Zbojničky nebo Rysů se zde nachází WC uvnitř chaty. Z toho vyplývá, že průměrný smrtelník a zároveň nekuřák v příštích dnech vůbec nemusí vyzouvat pantofle. Pro inspiraci následuje seznam pasivit, které lze vykonávat na horské chatě po dobu až několika dní:

1. společenské hry: desková hra Poznej Tatry je hitem. Vítězí ti, kteří si pamatují odpovědi z loňského klání, případně ti, kteří správně vyberou univerzální odpověď Lomnický štít, Štrbské pleso, nebo Kriváň. Dále se hrají karty, Uno, Nervíky, což jsou figurky na provázku. Nejoblíbenější hrou se stává challenge Rozepni Euroženě podprsenku (zatím bez vítěze, až uvidíte, jak se někdo pohybuje výhradně zády podél zdi, tak to jsem já),

Vertical limit testing, foto Hřib

2. když povolí nervy a po důkladném utěsnění se přece jen vydáte ven, lze: pouštět Zuzku na špagátě (závěr: skialpinismus není pro lehké ženy), ověřovat scény z Vertical Limitu skokem z kamene do závěje, simulovat skvělé ledové podmínky ve svazích Pfinnovy kopy,
3. požívat alkohol, více méně soustavně (odborníci na tuto činnost pocházejí většinou z Přerova, což je také jediné slovo, které v podvečerních hodinách ještě umí vyslovit, neřkuli zařvat.),
4. kurz pokročilých horolezeckých technik na stěně u schodiště. Závod v prusíkování má opět pouze dámské účastnice, zbytek odpoledne zabere vytažení mé osoby z trhliny hluboké dva metry. Málem jsem nestihla večeři,
5. Sestavování překladového slovníku valašsko – českého, kapitola slovesa. Za jeho pomoci dokážu po sedmi letech konečně rozumět Bukymu, když mi větu zopakuje pouze jednou,
6. Umývat se. Vybrané 2D osoby mají tu výhodu, že se mohou umývat pouze ze dvou stran, poněvadž třetí rozměr nemají.

Lepší časy asi nepřijdou… foto Eurožena

"Venku je azuro a bezvětří” hlásí Brudr v 6.50 h na celou izbu. Haha, a otočím se na druhý bok, ten byl dobrej. Ne, jako doopravdy. Podezřelé světlo za oknem prozrazuje, že v oficiálně poslední den memoriálu se nad námi skutečně nebesa slitovala a zastavila ten větrák. Začínají první tatranské odpaňovací preteky, které jistě vejdou do historie a možná budou jednou i ve hře Poznej Tatry. Dvacet známých i neznámých lidí se hrne dolinou na lyžích, mačkách a slepých vývojových větvích, postupně krystalizuje fronta směrem na Sedielko.

Medzinarodné preteky v odpaňovanie, foto Eurožena

Zřejmě dobrý rodinný oddíl nejmenších sov se hrdinně prohrabává bezedným peřím a šlape tak cestu pro nás lehce zaostávající. Zato si vyslouží privilegium prvního pomazlení s netknutým svahem. Oblouků na bílém plátně rychle přibývá, nedočkavci šlapou už po několikáté nahoru a v euforii sjíždí dolů, větší frajeři vyšperkují jízdu nějakým tím přemetem přes kameny.

Soutěž o nejhlasitější citoslovce může začít, foto Palič

Ze Sedielka je slušná oranice, nastal čas jej opustit a pověnovat se sice skromnějšímu, ale zato ještě netknutému Priečnému sedlu. Tunel navrch razí Bruder s Pankáčem, já se vezu. Cestou dolů dostáváme první lekci skialpinismu pro věčné začátečníky, nejdůležitější je prý rytmus, takže instrukce zní jasně: hopla, hopla, hopla, hopla, a hubu si rozbila. Ještě zbývá dost prachu na druhý sjezd, na paty se nám lepí Pleva motorové myši,

Radek má i při stoupání spoustu času na filosofii: ”prostě si musíš vybrat, kudy pojedeš první a druhej oblouk, normálně si to tam namaluješ a hop, pak do toho vjedeš. Jakmile vyměkneš a začneš traverzovat, tak jsi v p..ˇi.” Tomu nelze odporovat. Bohužel Pankáč bude muset po absolvování těchto lekcí opustit čestné křeslo místopředsedy Bez Oblouku ski teamu, protože pravidelné oblouky už nelze vydávat za omyl.

Ranní zteč Priečneho sedla, foto Eurožena

Kdyby se nesetmělo a nad námrazou pokrytými kopci se neukázal obrovský skoroúplněk, dozajisté tam ještě dnes běháme ze sedla do sedla. Většina účastníků se už dávno odebrala čerstvě zasněženým hangem tam, odkud jsme před pěti dny přišli. Pozůstatky Bez Oblouku zažily, jak smutná, opuštěná a nudná je jídelna Téryho chaty v běžném dni provozu. Pokus to byl dobrý, ale další ráno byla vichřice zase zpátky na svých původních hodnotách. S vypětím všech syll jsme odpytlili Baranie sedlo, ale sjezd naslepo už neměl s včerejším lyžařským orgasmem nic společného.

Kdyby se nesetmělo, lyžují tam dodnes, foto Eurožena

Rekapitulace: Memoriálu se zúčastnilo velké množství lidí i nelidí, ze všech možných koutů a oddílů. Lyžaři a splitboardisté tváří v tvář beznadějnému počasí postupně odcházeli, zatímco jiní zase přicházeli v očekávání lepších zítřků. Lezecký výkon podali pouze Pleva tryskomyši a žlabožrouti, kteří vylezli žebrem na Žlutou stěnu a pak ještě žlabem na nějakou věžičku. Lyžařský a splitboardový výkon podali všichni, kteří vytrvali do 30.12., kdy se lyžovalo v Sedielku, Priečnem sedle a na protilehlých svazích, Beton ski team podal i lyžařský výkon na podkladu betonovějším než beton sám. Společenský výkon podali všichni nadprůměrný.

Hlášky ze šestky bez kontextu:

• Já si na tebe lehnu a budeš opíchanej hned.
• To bude tak rychlý, že se ani nevzbudíš.
• Ona to stihla ještě než vůbec přišla.
• Příště to musíme zkusit s tím drážďákem, takhle to stálo za prd.
• Já ti napustím, Brudr mi pomůže.
• Já to mám vypnutý, pouštím si jenom vibrace.
• Kolik tady máš triček?
• Prehltávať či neprehltávať?
• Já už nic neřeknu, vy byste se mi zase smáli.
• Je to marný, je to marný, je to marný.
• Kde je Zuzka? Asi se umývá…….Určitě se umývá.
• Tož to je jiný mančaft.

P.S.: Nenašel jste někdo jednu černou podprsenku?

Autorka článku v plné jízdě

Takto to vypadalo poslední den na pohyblivých obrázcích z pohledu Kuldy

Tatry mountains powder porn od Kulda na Vimeo.

autor: Markéta Syllová