Whistler-Blackcomb: nejlepší, největší, nejúžasnější lyžařské středisko (přinejmenším) v Americe. Aspoň to tak říkají téměř všechny reklamy lákající návštěvníky a také spousta recenzí v severoamerických lyžařských časopisech. I mnozí středoevropští lyžaři se obrazně klaní k západu, pravidelně navštěvují webovou stránku střediska Whistler-Blackcomb, nebo ji mají dokonce nastavenou v prohlížeči jako výchozí. Jaká je ale realita? Je Whistler opravdu nejlepší? A i pro Evropany nebo jen pro Američany? Měl by opravdový český lyžař aspoň jednou v životě vykonat pouť do dalekého zámoří? Projděme si postupně plusy a mínusy, které může lyžování ve Whistleru přinést lyžaři zvyklému na české a alpské svahy.

Centrum Whistleru v zimní sezoně

KLADY:

• Přímo z mezinárodního letiště ve Vancouveru vás autobusy společnosti Pacific Coach Lines dovezou na kraj pěší zóny ve Whistler Village, na jejímž opačném konci už čekají tři z pěti výchozích lanovek celého střediska. Pokud se vám zdá cena 57$ za cestu z letiště moc, můžete se svézt metrem do centra Vancouveru a přestoupit na americkou klasiku – autobusy Greyhound. Ušetříte téměř polovinu.
• Centrum Whisleru, neboli Whistler Village, bylo postaveno naráz, podle připraveného architektonického plánu. Samotná architektura budov je sice otřesná, ale jako celek to funguje. Velmi živé páteřní korzo je lemované obchody a terasami restaurací, člověk si ani neuvědomí, že všechny budovy jsou vlastně hotely.

Výhled na město z jedné z mnoha sjezdovek

ZÁPORY:

• V prodejnách permanentek se setkáte s pro Evropany nezvykle vstřícnými a usměvavými prodavači a nejčastěji prodavačkami, ale vás úsměv přejde, když dojde na cenu. 92$ za jeden den lyžování a téměř zanedbatelné slevy v případě vícedenních permanentek je pro Evropana nezvykle moc. Pokud ale přijedete v nějaké klidné období, možná seženete balíček nocleh + permanentka levněji, než je běžná cena permanentky.
• Lanovky vám připomenou první cesty do Alp na začátku devadesátých let. Staré, pomalé, opotřebované. Ale opět milá, usměvavá, někdy i zábavná a početná obsluha. Kromě toho, že lanovky nejsou moderní (s výjimkou Peak 2 Peak Gondoly, spojující oba kopce Whistler a Blackcomb, postavené v roce 2008), tak je jich málo. V Alpách by jich bylo na stejných kopcích třikrát tolik. A protože ubytovací kapacita Whistleru (cca 40 000 lůžek) se naopak těm větším alpským střediskům vyrovná, jsou fronty na všech lanovkách běžným jevem.
• Úprava sjezdovek vám zase připomene českou historii. Ne že by ve Whistleru na to neměli techniku jako kdysi u nás. Naopak, flotila roleb je impozantní. Ale tady si prostě na upravené sjezdovky nehrají. Kanadˇani, nebo alespoň ti, kteří do toho mají co mluvit, si myslí, že lyžařská veřejnost o upravené sjezdovky nestojí. Mnohé tratě se proto neupravují, nebo alespoň ne denně. A tam kde se rolbovalo, to stejně vypadá jako v Evropě na oraništi. Kanadští rolbaři to zřejmě neumí. Na carving tedy (skoro) zapomeňte.

Harmony Lift

Saháte po telefonu, abyste zrušili zabookované letenky? Ještě chvíli počkejte, právě začínáme objevovat Ameriku.

• Terrain Park. To už jste párkrát četli na mapě nějakého alpského střediska, ale ještě jste to v tom zastrčeném koutě nenašli. Vlastně jste to ani nehledali. Tady je jich několik. A velkých. A hned u lanovek. Zábradlíčka, stoly, skokánky, další překážky, hudba z reproduktorů, lyžaři a snowboardisti v plandavém barevném oblečení. Překonejte ostych a strach a zkuste to taky. Úroveň obtížnosti jednotlivých překážek je zřetelně vyznačena. Na ty nejlehčí může s klidem i lyžař/snowbo­ardista začátečník.Ale pozor, terrain park je návykový. Zvlášť, když zkusíte i half pipe, neboli U rampu. Možná, že už druhý den půjdete vyměnit vaše racecarvery za parkové twintipy, jejichž nabídka je ve všech Whistlerských obchodech s lyžemi nepřeberná.

Velké hopsání ve snow parku

• Na „upravených” sjezdovkách to fakt za moc nestojí? Vyražte do volného terénu. Možnosti off-piste lyžování dostupného rovnou z lanovek jsou neskutečné a celosvětově ojedinělé. A přitom jste stále uvnitř hranic lyžařského střediska, takže platí běžné pojištění, lavinové riziko je prověřené a maximálně eliminované horskou službou, s níž můžete počítat i v případě problémů. Mnohé, docela náročné freeridové sjezdy jsou oficiálně označené a pojmenované. Velice dobře a přehledně napsaného průvodce seženete v mnoha obchodech. Pokud ale chcete projet všechny sjezdy, rezervujte si na to nejmíň jednu celou sezónu. A další varování: myslíte si, že ta drsně vypadající lajna až tak drsná nebude, protože ten maník, co ji právě sjel, vypadal, že s tím moc problémů nemá? Pozor, možná to byl někdo ze světových es freeridu, protože mnozí z nich jsou doma právě ve Whistleru.

Whistler

• Lanovky začínají na náměstí a tam také dojedete na lyžích na konci dne. Teda pokud se nerozhodnete pro apres-ski v GLC do nějž se odbočuje přímo ze sjezdovky těsně před dojezdem. Pokud někde narazíte na celosvětový žebříček apres-ski barů, whistlerské GLC bude určitě v první desítce. Ale buďme upřímní. Longhorn, Black’s, Dustie’s, Merlin’s a možná i další whistlerské bary/restaurace jsou kolikrát ještě lepší. Občas recenze lyžařských středisek zhodnotí Whistler střízlivě a přiznají, že to pro ne-freeridera nemusí být úplně nejlepší lyžování, ale jedna vedle druhé bez výjimky přiznávají Whistleru celosvětové prvenství v kvalitě a intenzitě apres-ski. Whistler lyžováním a lyžařemi žije. Kde jinde najdete stojan na lyže i v obecní knihovně?

Obědová přestávka s kolegy

A o tom to je. Ve Whistleru lyžování prožíváte. Kdykoliv a kdekoliv a intenzivně. Vůbec při tom nemusíte mít lyže na nohou. Jakmile se nadýcháte místní lyžařské atmosféry, přestanete pochybovat, že jste doputovali do Mekky a možná taky přestanete myslet na cestu zpátky. „Přijel lyžovat na týden a už je ve Whistleru osm let“ není neobvyklý příběh.

Lanovky začínají přímo v centru

autor: Radek Pleva - Plevix