V době konání letní části 1. Mezinárodního kurzu horské medicíny na chatě Stará Pila v Jizerských horách jsme využili přednáškového dopoledne a za krásného počasí vyjeli na horských kolech. Ve trojici s Vojtou a Petrem jsme projeli vyhlídkový okruh s hodně proměnlivým podkladem a sklonem.
Vojta a Petr se rozdýchávají na první zastávce –
Černá Smědá
Z Jizerky jsme pod vedením Petra vyjeli po asfaltu, což jsem po pár kilometrech komentoval slovy „to jsem si mohl vzít silniční kolo“, načež Petr pozměnil původně zamýšlený okruh více do terénu. A to nemělo chybu. Před Smědavou jsme odbočili vpravo a dojeli k „rybníku“ u rozcestníku na Černou Smědou. Vzali jsme to na Předěl a po Paličníkové cestě pod Paličník (944 m). Nemohli jsme si nechat ujít vyhlídku, takže kola jsme nechali na cestě a na skálu se šlo pěšky.
Jezírko na Černé Smědé
Po vyhlídkování do kraje jsme opět nasedli na kole a sjeli jsme ke Smrkové cestě. Vyšlapali jsme k odbočce na modrou turistickou značku vedoucí částečně po dřevěných schodech přímo na Smrk (1244 m). Jelikož se nám pěšky nechtělo, stoupali jsme po kamenité cestě na Vlašský hřeben a z něj k vyhlídce pod Smrkem. Po krátkém relaxu jsme pokračovali přímo vzhůru na kolech, což záhy skončilo, neboť jeden z účastníků hodil přede mnou po podjetí kola záda, takže jsem byl nucen také zastavit. Ve strmém stoupání se už bohužel rozjet nedalo.
Bezchybné vyhlídky v Jizerských horách
Na vrcholu Smrku je poněkud futuristická vyhlídka, alias rozhledna. S Vojtou jsme těch pár schodů vylezli, zatímco domácí Petrovi se nahoru, kde už byl hodněkrát, nechtělo. Z rozhledny je parádní kruhový kochací výhled do velké dálky. Po vynadívání se do krajiny jsme slezli dolů, na rozcestí pokecali s maníkem s HS, který chystal trať na závody HS o den později, a vydali se do Polska. Před námi byl parádní kamenitý sjezd, kterým jsme se napojili na stoupání k historické dřevěné chatě Stóg Izerski (1050 m).
Petr mastí hore kopcom v téměř tropickém počasí
Po pivním (a jiném občerstvení) nás čekala nejkrásnější část traverzem vysoko nad údolím na polské straně. Nakonec jsme sjeli do údolí Jizery na polské straně a podél meandrující řeky dojeli ke Schronisko Orle. Opět nás čekala relaxační přestávka. Přestávka byla možná i nutná, neboť nás čekalo krásné lesní stoupání na Jizerku. Pouze v jednom místě jsme museli slézt z kola – když jsme míjeli bagr.
Výhled z Paličníku i s minikoupalištěm
Cyklovýlet Jizerskými horami byl i přes svoji celkovou malou kilometráž parádní a musím poděkovat Petrovi za to, že nás provedl, a Vojtovi za vtipné poznámky.
Na Paličníků jsme nebyli sami
Vojta na vrcholu rozhledny na Smrku
Stavba lehce futuristická – rozhledna na Smrku
V lehce kamenitém terénu Vojta valí dole kopcom
Polský ski centar a lanovka končící u chaty Stóg Izerski
Povedené polské schornisko
Vojta s Petrem v údolí Jizery na polské straně
Jizera v Polsku
Na fatbike není sníh potřeba, stačí údolí Jizery
Dojeli jsme na Starou Pilu…
… a zapadli do velmi příjemné lékařské společnosti, aneb Lenka,
Jana, Kristina a Lucie na Staré Pile
