"Špica! Ta sopka touží po dobytí. Je to tak blízko Reykjavíku.“ Podobně se vyjadřoval nejmenovaný zástupce něžného pohlaví nejméně dva měsíce. Potom bylo delší dobu zamračeno, takže to naši milou dobyvatelku islandských kopců, sopek a hor nechávalo v klidu. Najednou ale v sobotu 23. 11. 2013 přišla tlaková výše, no a nebylo, co řešit. Za cíl výletu byla zvolena sopka Keilir na poloostrově Reykjanes asi 25 km od Reykjavíku.
Toto drobné dokumentační dílo obsahuje také hudební podkreslení, na které si autoři nečiní žádné nároky a autorům děkují za pochopení. Všechny hudební stopy zakoupili autoři na CD nosičích.Během doby ledové, kdy na Islandu byla 300 metrová vrstva ledu, došlo uprostřed jihovýchodního poloostrova k sopečné erupci, kterou utlumil ledový příkrov. Vychrlená masa horniny byla během odtávání ledovce obroušena na současnou nadmořskou výšku 379 m. Na obrovský sopečný špunt – Keilir, který vypadá na první pohled jako dokonalá sopka. Jediné, co ji chybí do impozantnosti jejich mohutnějších sester, je její výška. Z dálky je to dokonalý vulkán – zvedá se z absolutní roviny lávového pole a prudké svahy téměř dokonalého kužele jsou ukončeny seříznutou ploškou.
Krásný sopečný kužel nedaleko Reykjavíku – Keilir (CLICK TO
ENLARGE)
Jak jste si již, ale přečetli, její původ je od klasického vulkánu poněkud odlišný. Naši cestovatelku nicméně tento drobný detail nemohl vyvést z míry, a proto jsme v tříčlenné turistické skupince dosáhli asi za dvě hodiny vrcholu s nádherným výhledem na nejobydlenější část celého Islandu. Naše skupina sestávající z dobyvatelky špic (Klára Nečadová), zástupce doby ledové Mammuta (Petr Selník) a amerického Němcoislanďana (Niels Gunnarsson) dorazila na báječnou výhlídku po dvouhodinové pohodové chůzi od podpůrného expedičního vozu.
Turistika přes mechem pokryté lávové pole během zimy má své
výhody – nepropadáte se tak hluboko (CLICK TO ENLARGE)
Všichni členové si užívali přechod zamrzlého mechového lávového pole, který byl mimořádně zábavný. Pro výstup po strmých zmrzlých svazích sopky bylo třeba občas využít ovčího stylu chůze a zapojit i přední končetiny. To mělo neblahý vliv na rukavice, které byly ostrými kameny značně amortizovány. Výsledný výhled ale stojí za to. V okolí nestojí žádná jiná hora či sopečný hřbet, takže si užíváte pohled na oceán ze tří světových stran. Pod Vámi na severovýchodě leží ,, islandská aglomerace Hafnafjördur – Reykjavík – Mosfellsbaer“, tj. snad 75% populace celého ostrova, na jihu liduprázdná opuštěná krajina, která trpí nedostatkem sladké vody a nekonečným působením silného atlantického větru. Jestli Vám tohle nestačí, pak se obraťte na západ. Uvidíte rozbrázděná lávová pole, mezinárodní letiště Keflavík a celý Atlantický oceán Vám bude ležet u nohou.
Viditelná výstupová zubatice – pro sestup je vhodnější pravý
hřeben s ne tak prudkým sklonem (CLICK TO ENLARGE)
Pokud tedy někdy navštívíte Reykjavík a budete mít chuť na malý výlet v okolí, naše turistická skupina Vám vřele doporučuje tento nenáročný výlet se skvělými výhledy. Snad Vám budou bohové Ódin a Thór nakloněni.
Výstup na sopku není jen tak – 2 kroky nahoru a 1,5 kroku dolů
(CLICK TO ENLARGE)
Niels, který právě dobyl špicu Keilir (CLICK TO ENLARGE)
Dávno vyhaslý vulkanický pás na jihu poloostrova Reykjanes (CLICK TO
ENLARGE)
Reykjavík a v pozadí pohoří s nejvyšším vrcholem Esja – 914m
(CLICK TO ENLARGE)
