Poslední lednový víkend proběhnul v rakouských RaxAlpe Skialpinistický kurz pro členy Klubu Hedvábná stezka 25. až 27. ledna 2013. Celý víkend byl věnován všemu, co je potřeba k zvládnutí základních a mírně obtížných skialpinistických výletů v neledovcových horách.

Sobotní ranní příprava byla důkladná, zuby se leskly o sto šest

Plná fotogalerie: Ski-touring course for Hedvabna stezka in RaxAlpe, Austria

První sobotní výstup s mlžným oparem stoupajícím z údolí

Použili jsme vybavní od SP Sport půjčovna – švýcarské lyže Movement, boty Scarpa, vázání od Diamiru, Dynafitu a Plumu. Výjimkou jsem byl já, když jsem měl od Boatpark zapůjčené lyže Movement Jackal – 176 cm, 136–105–124 mm s vázáním G3 Onyx s DIN 6–12. K této kombinaci freeridových lyží a alternativy techového vázání bude samostatný článek.

Stoupáme vzhůru svahem se zajímavým sklonem, pro většinu zúčastněných byl tento sklon svahu pro lyžování premiérový

V pátek jsme se sešli u Výstaviště v Brně kolem čtvrté hodiny odpoledne. Rozdělili jsme skialpinistické skelety, naskládali se do aut a vyrazili směr Vídeň. Pod Vídní jsme ještě chvíli pokračovali po A2 na Graz načež jsme odbočili směrem na RaxAlpe. Dojeli jsme do výšky 1070 m na parkoviště Preiner Gscheid. Rozdělili se lyže Movement a ponastavovali jsme vázání. Za černočerné tmy vylepšované občasným silným svitem měsíce jsme na stoupacích pásech vyrazili vzhůru k místu našeho ubytování – chatě Waxriegelhaus (1361 m).

Nácvik pádů od svahu s přetočením přes záda se všem líbil

Někteří používali čelovky, jiní si chtěli dosytosti užít tmavý rakousky les. Líbilo se to zřejmě oběma skupinám až do horní části výstupu, kdy začalo hodně silně foukat. Na chatu Waxriegelhaus (1361 m) dorazili všichni v pořádku. Po ubytování a prvním kole občerstvení byla na programu přednáška mapující všechny možné aktivity v zimních horách. Jako motivační doplnění bylo pár krátkých filmů o telemarkovém lyžování.

Test stability sněhové pokrývky – klouzavý blok

V sobotu ráno nás čekalo na zimní Rax neuvěřitelné počasí – slunečno a bezvětří. Po snídani jsme jemně doladili výstroj a vyrazili na základní skialpinistický výcvik. Na protilehlém svahu jsme vyzkoušeli různé způsoby stoupání, traverzování a otáčení na svahu. Jelikož sklon svahu nebyl malý a podklad zledovatělý, každý si dokonale vyzkoušel stoupání a otáčení s podkluzováním.

Dvě zasypané kolegyně současně, to jsme ještě nezkoušeli

V rámci prvního sjezdu s využitím různých oblouků jsme procvičili také pády ke svahu a od svahu. Některým z účastníků se to zalíbilo natolik, že si pády od svahu několikrát vyzkoušeli. Druhý výstup už byl rychlejší a nahoře jsme se věnovali zjišťování sněhového profilu a několilka testům stability sněhové pokrývky. Několik účastníků si také prakticky vyzkoušelo, jaké to je, když jsou zasypáni sněhem a někdo se je snaží najít pomocí lavinové sondy.

Valím dole kopcom na lyžích Movement Jackal a s vázáním G3 Onyx

Sjeli jsme dolů a po krátkém občerstvení nastoupali na pásech na sousední hřeben. Jelikož jsem z místa odpočinku vyrazil první a na bočním hřebenu se mi nechtělo čekat, než dorazí ostatní, sjel jsem si část svahu jemně porostlého lesním porostem. Nahoře jsme potkali dva pasoucí se kamzíky, kteří se ve své aktivitě nenechali nijak vyrušit.

Kamzíci na bočním hřebenu Raxu

Po bočním hřebenu jsme pokračovali ještě celkem daleko, když část byla absolvována pěšky. Jakmile jsme došli k vhodnému nástupu ke sjezdu v širokém zářezu svahu, připravili jsme se ke sjezdu. Sjezd neměl chybu, když v horní části byl svah krásně nasvícený sluncem, zatímco přibližně od poloviny se jelo ve stínu. Všichni si sjezd dosytosti užili.

Nahoře Karl-Ludwig-Haus, pod ním krásný dlouhý svah se zajímavým sklonem

Po večeři se probrala podrobněji metodika k lavinovým vyhledávačům, kdy následně měli zúčastnění za úkol za svitu čelovky najít, vykopat a opět zakopat dva lavinové vyhledávače na čas. Posléze se promítalo něco málo k metodice např. spaní na sněhu ve stanech a bivacích. Následně se jako doprovod na pozadí k probíhajícím diskuzím pustila hudba – ať už Horkýže Slíže či něco více standardního.

Malý vrchol v bočním hřebeni je ještě kousek nad námi

Přes noc se počasí trochu pokazilo, nicméně celou neděli bylo na Rax nadstandardně krásné. V plánu byl půldenní skialpinistický výlet s výstupem na Heukuppe (2007 m) přes chatu Karl-Ludwig-Haus (1804 m) jako první záchytný a občerstvovací bod. Na pásech se šlo pohodlně pouze v dolní části hlavního kuloáru. Výše už to bylo kvůli absenci stoupacích želez na skialpinistické vázání dost nepříjemné. Proto nakonec celá naše skupina přidělala lyže na batohy a na chatu jsme vystoupali pěšky.

Otáčení na zmrzlém tvrdém podkladu těsně pod bočním hřebenem

Po občerstvení na chatě Karl-Ludwig-Haus jsme během chvíle vystoupili na Heukuppe (2007 m), odkud byly krásné vyhledy do dalekého širokého okolí. Sjezd po pláních z vrcholu k chatě byl parádní. U chaty jsme se rozdělili do dvou družstev, kdy jedno družstvo sestoupilo první část po řetězy pěšky, zatímco zbývající sjeli tento úsek na lyžích včetně nepříjemně zledovatělého traverzu. Po nájezdu do hlavního kuloáru se už jelo parádně.

Přes pád stále vysmátá…

Dojeli jsme na chatu, zakoupili tekuté občerstvení, sbalili se a sjeli dolů na parkoviště. Naložili jsme se do aut, abychom se s části účastníků potkali ještě před brněnským Výstavištěm.

Po bočním hřebenu se šlo kus pěšky

Shrnutí:

Celá skupina účastníků z Klubu Hedvábná stezka byla vynikající a zřejmě se všichni stihli naučit řadu věci od úplných základů až po poměrně náročné výstupy a sjezdy na tvrdém a zledovatělém podkladu. Snad jediný druh sněhu, který jsme si nevyzkoušeli, byl prašan.

K začátku sjezdu bylo nutné přejít kousek kamenitého svahu

Ze slunce do stínu zbývá už jen kousek

Parádní sníh a sklon

Slunce v horní části sjezdu hezky naměkčilo jinak betonový podklad

Telemarker na hranici slunce a stínu

Když padání baví – usměv z tváře nezmizí

Výstup k chatě Karl-Ludwig-Haus

Na chatě Karl-Ludwig-Haus bylo veselo

Vrcholové foto z Heukuppe

Sjezd z Heukuppe k chatě Karl-Ludwig-Haus

Tvrdý a namrzlý sjezd a traverz kolem řetězů

Dole kopcem dlouhým sjezdem

Opouštíme Waxriegelhaus a jedeme do Brna

autor: Jan Pala - palič