Během studijního pobytu ve Finsku jsme se na konci října vydali na 10-ti denní výlet po národních parcích Laponska a severního Norska. Výlet jsme si více než užili, a to nejenom díky překvapivě vydařenému počasí, divoké a nedotčené přírodě, ale taky díky zážitkům se soby, jako například menší autonehodu. Posádku tvořily 2 holky z Moravy (Klára a Ewil) a dva stateční Fini Niko a Matias, kteří s námi objevili krásy jejich země, o kterých ani nevěděli.

Sobi jsou tu jako krávy, jen jsou teda více natvrdlí, ale mnohem hezčí

V sobotu 22. října 2011 brzo ráno balíme do auta poslední věcí a vyjíždíme z Oulu směr sever. Cesta ubíhá poměrně rychle a v blízké době nechybí ani menší zpestření výletu. Během pozorování sobů, kteří se pásli na levé straně silnice, nám pod kola auta nečekaně vběhl jeden sob z pravé strany. Naštěstí pro všechny menší „zranění“ odneslo pouze auto – ulomené zrcátko a promáčknuté dveře. Kdyby sob nepřežil, museli bychom ho naložit, dovést majiteli (každý sob, který někomu patří, má na uchu značku) a následně zaplatit škodu, protože sobi jsou jediná obživa na území Laponska.

Bez opékání špekáčku se neobejde žádný výlet

První národní park, který chceme navštívit, je Pallas-Yllästunturi (rozloha 1020 km2). Příroda je zde mnohem více poznamenaná drsným podnebím, než v jižnějších částech Finska. Také si tu můžete vychutnat opravdovou samotu. Po 3-denním putování jsme nepotkali ani živáčka. Kromě nekonečných lesů se tu kupodivu rozléhají i „hory“, jejichž nejvyšší vrcholy dosahují výšky zhruba 750 m. Ubytování ve Finsku je více než jednoduché.

Hory Pallas-Yllästunturi

Putujete z chaty na chatu, které jsou neplacené, uklizené a vybavené pro běžné použití (spaní, vaření, topení). Vzdálenost mezi chatami je od 5 do zhruba 25 km. Během zimního období je díky délce slunečního svitu lepší vybírat chaty s menšími vzdálenostmi. Cesty jsou dobře značené, ale příroda je místy monotónní a mohlo by být lehké se ztratit.

Příroda v národním parku Pallas

Další zastávkou během našeho výletu je hiking area Malla, která se nachází na hranici tří států,a to Norska, Finska a Švédska. Pro mě to zatím byla nejkrásnější část Finska, kterou jsem stihla navštívit. Hory tu připomínají pohoří jako na Aljašce, hladina jezer jako zrcadlo, divoké řeky s průzračně čistou vodou. V letním období je možné využít plavbu lodí po jezeru Kilpisjärvi.

Typická chata pro přespání

Po návštěvě Mally se vydáváme dále na sever do Norska. Protože nás tlačil čas, tak cestování zde pojímáme spíš jako autoturistiku. I tak je to zážitek. Jezdit po pobřeží norských fjordů, pozorovat blankytně modré ledovce stačí ke štěstí cestovatele. Každých pár kilometrů musíme zastavovat, abychom ukojili fotografické touhy. Přes města Kautokeino, Alta a zastávku v Honingsvågu se dostáváme až na Nordkapp. Mimosezónní návštěva tohoto místa má své výhody i nevýhody. Na jednu stranu tu nepotkáte žádné turisty. Pouze místní rybáře. Také se neplatí vstupné.

Polární záře, kterou bohužel viděl pouze můj foťák

Na druhou stranu jsme na celém Nordkappu objevili pouze jediný otevřený hotel, který nás stál za jednu noc přespání po slevě 1/3 ceny celého našeho výletu do Laponska (cena výletu včetně norského hotelu byla 150 EUR). V kempu je ubytování možné, ale pouze po předchozí domluvě.

Kilpisjärvi-hiking area Malla

Jediná věc, která mě a Ewil mrzela, byla, že jsme ani jednou neviděly polární záři, i když podmínky byly příznivé. Jinak jsme si výlet plný nezapomenutelných zážitků všichni užili a všem ho doporučujeme. Kiitos!

Hory na území Malla

Fotogalerie s velkými fotkami:
Finland and Norway-Lapland: Pallas Tunturi, Malla, Nordkapp and the north of Norway

Odkazy:
Outdoors.fi
Pallas-Yllästunturi National Park
Malla Strict Nature Reserve
Rentalhuts
Nordkapp.com

Norské fjordy

Cestou k městu Hammerfest

Párty stan bez zipsů, ve kterém jsem s Ewil přečkala jednu větrnou noc

Liduprázdný Nordkapp

Skalní útvary u městečka Skarsvåg

Zvířata přizpůsobená místnímu klimatu

Skoro opuštěné městečko Gjesvar

Norské pobřeží na cestě zpět do Oulu

autor: Klára Nečadová