V sobotu 30. července 2011 bylo proměnlivé počasí. Nicméně, nevypadalo to, že by mělo nějak intenzivně pršet nebo dokonce být bouřky. Jako cíl celodenního výletu tak byl zvolen vrchol Ojstrica (2350 m) v Kamnišsko-Savinjských Alpách. Bohužel bouřka nakonec přišla, a tak jsem to zabalil u Malé Ojstrice (cca 2000 m), když všude okolo byly zatím jenom blesky a hromy bez deště.
Takový malý statek vysoko nad údolím – výška asi
1100 metrů
Výstupů na Ojstricu (2350 m) (775 m) je celá řada, a jsou podrobně popsány na SummitPost.com. Jelikož jsem si vybral trasu jenom odhadem podle mapy, začal jsem ve výšce asi 770 metrů v dolině Podvolovljek. Nebyla to správná volba, což jsem poznal v zápětí, když Slovinci mají někdy turistické značení podobné tomu rumunskému, tj. naprosto přehledný úsek má značku co tři metry, zatímco třeba odbočka s cesty není značená vůbec. Na neznačení odboček jsem si zanadával víc než hodně.
Pořádný rozcestník u parkoviště, z něhož je nejkratší přístup
na chatu Korošica
Odbočku jsem samozřejmě nenašel, a tak jsem to vzal k předpokládané pěšině přímo vzhůru prudce lesem. Stezka byla o více než 100 výškových metrů nade mnou, ale našel jsem ji v pohodě. Další úsek by byl jednoduchý až ke statku na planině ve výšce asi 1100 metrů, nebýt jedné maličkosti. Tou byl asi vloni vysekaný kus lesa, který stihnul zarůst do výšky až 1,8 m malinami, kopřivami a bodláky. Těch asi 80 m skrz se adekvátně projevilo na odhalených končetinách.
Svahy vypadaly nadmíru dobře, škoda, že je léto
Výše samozřejmě nebyla značka ani odbočka po původně zamýšlené výstupové trase, a tak jsem po silnici došel až k parkoviští pro chatu Kocbekov dom na Korošici (1808 m). Tam bylo přes dvacet aut, takže to vypadalo, že hory budou plné lidí. Nebyly, potkal jsem možná deset lidí.
Výška asi 1800 metrů, chodník směřující přes další sedýlko
k Ojstrici
Kolem chaty ve výšce 1564 metrů se rychle nabírala výška do skalnatých a kosodřevinatých partií nad hranicí lesa. Vrcholy, planiny a údolí mezi nimi, stejně jako závrty něměly chybu. Škoda jen, že z dálky se začalo ozývat hřmění.
Ojstrica – 2350 m – zahalená v mlze
Ze sedle Sedelce (1907 m) už byla vidět chata Kocbekov dom na Korošici (1808 m), a nad ní rozsáhlý hřeben Ojstrice (2350 m). Vrchol byl v mlze a mlha se postupně objevovala všude okolo. Za hřebenem byly slyšet blížící se hromy, takže bylo jasné, že na vrchol Ojstrice to dnes nepůjde. Rychle jsem vyšel asi 100 výškových metrů na Malou Ojstricu, pofotil okolí a rychle začal sestup.
Malá Ojstrica – 2017 m – a chodník jdoucí pod ní do
sousední doliny
Bouřka mě chytla kus na salaší Vodolje (1570 m), takže jsem do salaše zalezl asi na hodinu než blesky a hromy přestaly vyvádět přímo nad salaší. Jakmile déšť trochu polevil, pokračoval jsem v sestupu do 770 metrů. Sestup byl o ničem, a vylepšený o několi výživných pádů a několikrát ztracení značek odbočujícch z cest.
Rozcestník na Ojstricu ze sedla 1907 m byl poněkud unavený, ostatní
byly snadno čitelné
Výlet to byl povedený, škoda proměnlivého a polojasného počasí, které přešlo v bouřku. Fotky jsou všechny do tmava, což věrně odpovídá aktuálním světelným podmínkám. Na hlavní vrchol Ojstrice to teď kvůli počasí nevyšlo, tak snad někdy příště.
Kochetov dom na Korošici ze sedla 1907 m
Co by řekli čeští ochránci přírody na tuto úpravu
kosodřeviny?
Místní maník právě mobilem shání svého kámoše – ten už seděl
na chatě
Další ukázková úprava kosodřeviny, jsou tady na ni nějak moc
vysazení
Stezka na Malou Ojstricu
Výhled z pod Malé Ojstrici na hlavní přístupovou trasu na planinu
Korošica
Bouřka se rychle blíží, chata na Korošici za chvíli zmizí
v mlze
Výhled z Malé Ojstrici do doliny Robanov kot
Z Malé Ojstrici na Ojstricu – pěkná hřebenovka
Ještě jeden výhled na chatu na Korošici a rychle dolů
Přímý sestup z Malé Ojstrici, tato skupina stihla Ojstricu ještě
před bouřkou
Dole v mlze je Korošica, nahoře v mlze a bouřkových mracích
Ojstrica
