Tak se to konečně povedlo… Po několika letech, kdy jsme pro mizerné počasí museli výlet do Švýcarska opakovaně zrušit se nám tentokrát příroda za všechny ty roky čekání odměnila. Výlet se velmi povedl, čtyři dny azura a krásného počasí byly odměnou za čekání. Naší základnou se stala Britannia Hütte (3 030 m), která je snadno dostupna ze SaasFee. V okolí se nám povedlo slyžovat Allalinhorn (4.027m), Strahlhorn (4 190 m), „malý“ Fluchthorn (3 795 m) a poslední den i Alphubel (4 206 m), který se stal pověstnou třešničkou na dortu nejen proto, že to byl kopec zavěrečný.

Další fotky naleznete zde

Pro cestu z Prahy jsme zvolili trasu přes Německo a vlakový tunel Lotschenberg. Přes noc vlaky sice nejezdí, ale alespoň jsme si před tunelem zdřímli. Jízdné činilo (04/2011) 20 CHF (o víkendu je dražší). Za tunelem jsme využili krásného začátku dne ke snídani a pokračovali do SaasFee. Silnice vás hned při vjezdu do SaasFee natlačí do garáží a hotovo. Parking je samozřejmě placený, ale nebylo jiné možnosti. Při pobytu delším než 2 noci dostanete slevu. Za krásného počasí jsme vyrazili k dolní stanici lanovky na Felskinn která pokračuje dále metrem až do 3 500 m na MIttel Aladin, kde je restaurace. Lístek na obě části lanovky stojí necelých 60 CHF.

Začátek výstupu na Allalinhorn

Od Mittel Aladinu jsme sjeli dolů ke kotvě, která nás již bez lístku vytáhla na start ski plus výletu na Allalinhorn (4 027 m). Trasa je to spíše nenáročná a hodně chozená. Po cestě míjíte několik velkých trhlin, ale přesto jsme nikoho navázaného neviděli. Vrchol lze dle podmínek dosáhnout na lyžích a nebo je lepší poslední metry dát na botách. Mačky použijete dle aktuálních podmínek, možná ani ne.

Davy skialpinistů stoupající za krásného počasí k vrcholu Allalinhornu

Sjezd vedl volným terénem přes výraznou trhlinu v dolní části zpět k vlekům.Následně pokračujemepo sjezdovkách pod kotvu na Egginerjoch (bez lístku), která jezdí dle období co cca 16:30hod a ušetří vám pár výškových metrů na závěru dlouhého dne. Finále na BritanniaHutte (3.030mnm) už je po cestě vyjeté rolbou. Pozor jen na svah, který může být za jarního slunce celkem lavinézní. Pak je lépe jít na chatu později.

Výhled na Matterhorn

Ubytování na chatě je s možné snad jen s polopenzí, která se podává od 19h. Na chatě není voda. Žádná. Pokoje jsou více méně standard. Chata leží ve 3.000mnm, což v kombinaci s nevyspání předchozí noci, výjezdem lanovkou do 3.500 a cesty na čtyřtisícový vrchol dokáže s člověkem zatočit.

Pohled na chatu Britannia

Strahlhorn (4 190m)
Ráno nás čeká budíček. Drsný budíček. Jak na vojně. V 5:00 h začne hrát na pokojích z amplionů muzika, chvíli na to se objeví ruka, která cvakne vypínačem a chcanechca, všichni startují z postele. Půl hodiny máme na snídani, balíme a se svítáním vyrážíme z chaty. Sjíždět pár desítek výškových metrů dolů na ledovec za svitu čelovek nám přišlo zbytečné a tak jsme počkali na světlo.

Strahlhorn v ranním slunci

Výstup začíná krátkým sjezdem na ledovec HohlaubGl., kde lepíme pásy a začínáme stoupat po dlouhém mírném ledovci AllalinGletscher do sedla Adlerpass (3 789 m). Tady dáváme svačinu a fotíme neuvěřitelné výhledy. Velikáni jako Monte Rosa, severní stěna Liskammu, Castor, Polux, Brethorn a konečně i Matterhorn je jako na dlani. Za krásného počasí pokračujeme bez problémů dále k vrcholu, který není tak blízko, jak se zdá. Dlouhá pláň nás dovedla až pod vrchol, poslední metry dáváme raději díky sněhovým podmínkám bez lyží. Sjezd vede po stejné trase.

V sedle Adlerpass

Skupinka se připravuje na sjezd z Adlerpassu směrem na Zermatt

Fluchthorn (3 795 m)
Začínáme opět stejně jako minulý den při výstupu na Strahlhorn, ale na AllalinGletscher odbočujeme ve výšce cca 3 300 m na jih a stoupáme k vrcholu. Ten je pokryt vodním ledem, takže ke slovu přichází mačky a po mírném svahu se dostáváme až ke kříži. Mára obchází led více zprava na Fluchtpass a dostává se až na vrchol na lyžích.

Stoupání na Fluchthorn

Vrcholová fotka Fluchthornu

Sjezd za krásného počasí vedeme přímo na sever. Škoda, že není lepší sníh, ale i tak se jedná o nádherný sjezd. Rozhodně doporučuji. Ve výšce kolem 2 900 m opět musíme nalepit pásy a více méně po rovině se vracíme zpět na výstupovou stopu.V některých místech je zřejmé, že přecházíme trhliny a trochu o tom diskutujeme… Poslední traverz JV svahem, do kterého celý den pralo slunce byl potom trochu morálový…

Zasloužená odměna

Alphubel (4 206 m)
Po dlouhých diskusích i s místními volíme cestu přes MittelAllalin a použití metra, které jezdí od 9 hodin, což ale znamená pozdní nástup na tůru. Vstáváme tedy později, balíme věci a vyrážíme po vrstevnici na Felskinn. Dosud nepoužité sedáky i lano posíláme po Márovi dolů, bude lyžovat v SaasFee. S Ivou kupujeme na Felskinnu lístek na MittelAllain (3 457 m) a vyjíždíme nahoru metrem stejně jako první den. Zvažujeme, zda sjet až na Langflue, tak jak se běžně chodí a nebo to vzít zkratkou od kotev. Jede před námi guide s klienty a to nám rozhodování usnadňuje. Také jde zkratkou a dokonce ani klienty nenavazuje na lano.

Stoupání k normální cestě, která vede od Langflue

Kolem kóty 3223 m se dostáváme na běžnou trasu výstupu a valíme nahoru. Ruch pod námi ležícího střediska působí dost rušivě a je slyšet hodně vysoko. Pásmo trhlin ve výšce kolem 3 700 m obcházíme obloukem na jih, v cca 3 700 m pokračujeme po rovném plato pod závěrečný východně orientovaný hang. Tady už začíná jít trochu do tuhého. Výška nás dost zpomaluje a cesta vede hodně přes trhliny. Celkem mě překvapuje, že snad všichni šli nenavázaní. Osobně jsem se docela vybál a ani na sjezd jsem se snad prvně moc netěšil. Nebyla to moc legrace, ale dali jsme to a ta pravá radost a euforie se dostavila až na sjezdovce u Langflu. Po cestě dolů si užíváme krásného teplého jarního dne a dáváme kávu na terase s výhledem na již zelené SaasFee.

Vrcholové foto z Alphubelu

Trhliny mezi sjezdovkami a výstupovou stopou na Alphubel

Podle informací by měla být možná cesta i přes sedlo Feejoch od Allainhornu. No, jestli ano, tak já jsem ji tam neviděl.

Zakreslené trasy

Praktické připomínky
Švýcarsko není úplně zadarmo a některým poplatkům se nedá vyhnout. Parkovné na 4 dny bylo skoro 60 CHF a to po slevě za pobyt delší než 2 dny. Potvrzení vám vydají na Britannia. Na chatě není žádná voda. Lze koupit čaj, ale PET lahev 1,5 l vody stojí 10 CHF (190 Kč), což nepotěší. Ubytování je možné snad jen s polopenzí. Lanovka ze SaasFee na MittelAllalin je také za cca 60 CHF. Sice se jí lze teoreticky vyhnout cestou po svých, ale šlapat nahoru po sjezdovkách by určitě nebyl žádný med. Dálniční známka je za 40 CHF, tunel pro auto stojí 20–25 CHF.

Uvedené vrcholy jsou technicky nenáročné, ale výška nad 4000 m je znát. Ledovce jsou chozeny bez navázání a vyjma Alphubelu bych to povazoval za dobrého počasí za relativně bezpečné. Ale ne tak Alphubel, který byl tedy samá díra. Vzdálenost z Prahy do SaasFee je 1950 km.

Jen tak si volně létám

Na rozloučenou fotka jako z Nepálu

autor: Petr Šilhan