Předpověď na víkend slibovala pár dnů trochu lepšího počasí a tak jsme se rozhodli vyrazit opět do Korutan, kde poslední dobou bývá přece jen trochu lepší počasí než ve zbytku Rakouska. Slovo dalo slovo a cílem byl Ankogel (3250 m), resp. jeho přechod od Klein Ankogelu na Osnabrucker Hutte.
Arthur von Schmidt Haus (2272 m). V pozadi je vidět vlevo nahoře
Säuleck (3086 m) a napravo od chaty je zamrzlé Dosener See.
Leč počasí nám až tak úplně nepřálo a tak jsme nakonec byli nuceni Ankogel vzdát a přesunuli jsme se o údolí na jih, kde leží Arthur von Schmidt Haus (2272m) a v závěru údolí se tyčí Säuleck (3086m). Přesun jen o pár kilometrů jižněji znamenal až překvapivé zlepšení podmínek a tak se nám nakonec tenhle výlet povedl. Jak ostatně můžete vidět i na fotkách…
Mé nové K2 Shuksan u jezera Dosener See (2267 m), Säuleck byl jejich
první vylet…
Příjezd
Na Ankogel (či Sauleck) se nejsnáze dá vyrazit z Mallnitz. My zvolili cestu přes Bad Gastein do Böckstein, kde je nádraží. Zde vám naloží auto na vlak a provezou vás cca 8.5 km dlouhým Tauernským tunelem za asi 10 min na druhou stranu kopce do Mallnitz. Spáteční jízdenka stála v březnu 2009 přesně 30E. Vlak ovšem v noci nejezdí, první ranní odjíždí v 6:20. Na nádraží je útulná vytápěná čekárna se dvěma lavicemi, kde se dá v pohodě počkat na první vlak (nejlépe ve spacáku v horizontální poloze).
Pohled do winterraumu A. v. Schmidt Hausu, kdy až na kouřící napojení
do komína to bylo parádní ubytování
Ankogel (3 250m)
Podle původního plánu jsme koupili lístky na Ankogelbahn (23.50E jedna cesta nahoru) a vyrazili použít lanovku pro nablížení k výchozímu místu tůry. Leč nahoře opravdu nebylo pěkně… Po asi hodinovém zvažování bylo jasné, že cesta přes Klein Ankogel a Ankogel na Osnabrucker Hutte je nemožná. Jako alternativu jsme zvolili cestu do Radegg Scharte (2874m) pod Klein Ankogelem a následný sjezd do Böcksteinu – tedy klasické „ski plus“ s návratem k autu vlakem. Bohužel po cca 15min postupu směrem k Kl. Ankogelu jsme pro špatné počasí a nečekaně velké množství nového sněhu v kombinaci s větrem túru raději vzdali a vrátili se na sjezdovky, resp. do hospody. Z plodné diskuse nad pivem, polévkou a mapou pak vzešel náhradní cíl o údolí vedle – Säuleck (3086m).
Petr u Mallnitzer Sch. (cca 2700 m), počasí nebylo zase až tak zlé,
tak jsme šli dále
Säuleck (3 086m)
Po poledni se tak vracíme zpět do Mallnitz a hned u nádraží odbočujeme dle značek na Dösener Tal. Dojíždíme na značené parkoviště (navzdory sněhu), přebalujeme batohy a údolím vystupujeme kolem Konradhutte na Arthur von Schmidt Haus (2272mnm). Na chatě nas čeká příjemný winterraum s dostatkem dříví. Odhazujeme nafoukanou hromadu sněhu před okenici a už bydlíme. Chata v zapadajícím slunci vypadá úžasně, idylka… S prvními poleny v kamnech zjišťujeme, že to zase nebude s tim komfortem až tak. Kamna kouří, roura u komína netěsní. Celá místnost brzy připomíná udírnu. Ale i s tím se popasujeme a trávíme zde pohodovou noc.
Pohled zpět do Dosentalu
Ráno se probouzíme do větrného dne a byť není úplně nejhůř, na žádný vrchol to nevypadá. Vyrážíme alespoň na malou procházku údolím k sedlu Mallnitzer Scharte. Za stálého větru se ale obloha vyjasňuje a tak není jiné volby než to zkusit až na vrchol Säuleck. Ve vyšších partiích je místy slabá vrstva nafoukaného sněhu, která nebudí moc důvěry, ale vše dobře dopadá. Posledních 100hm je trochu oříškem… Lézt do nafoukaného sněhu, trapit se s haršajznami na ledu nebo jit po hřebínku bez lyží? Nakonec jsme se kombinací výše uvedeného kolem poledne na vrchol probojovali. Odměnou byly výhledy na Hochalmspitzi, Ankogel a další a další okolní kopce…
Petr a Zdeněk na vrcholu Säuleck – 3086 m
Sjezd ze Saulecku je vesměs příjemnou záležitostí. Sem tam hezký kopec, sem tam traverz. Zastavili jsme se na chatě po sobě uklidit, občerstvit se, zabalit zbytek věci a pokračovali jsme do údolí. První „běžkařská“ pasáž přisla až okolo Konradhutte, jinak cesta pěkně ubíhala. Vlak jedoucí v 15:50 jsme stihli opravdu jen na poslední chvíli a díky ochotě personálu. Auta již byla totiž naložena a připravena k cestě tunelem na druhou stranu. Doporučuji si zjistit jízdní řád, jinak můžete i hodinu čekat.
Säuleck – 3086 m
Závěr
Ankogel Gruppe je pěkná skupina. Na Hochalmspitzi jsem se s lyžemi podíval před lety, Säuleck stál také za výstup i sjezd a třeba se jednou povede i Ankogel. Je až překvapivé, jaký rozdíl v počasí a podmínkách může způsobit posun jen o jedno údolí (vzduchem jen 7km!). Změna plánu byla rozhodně správným rozhodnutím a tak jsme si užili moc prima víkend.
Sestup ze Säulecku
