Poslední dva dny lyžařského zájezdu CK Alpina – 1352 Černá Hora v zimě – Durmitor a Bjelasica jsme se šli podívat někam dále a zasoutěžilo se s lavinovými vyhledávači. Přehled k výletu je tady: Lyžování v černohorských pohořích Durmitor a Bjelasica s CK Alpina v únoru 2011.

Přehled článků a fotografií:
Lyžování
v černohorských pohořích Durmitor a Bjelasica s CK Alpina v únoru
2011
Freeride
a lavinový výcvik v pohoří Durmitor v rámci výletu CK Alpina v únoru
2011
Lyžování,
snowboarding a lavinová soutěž v Jezerine v rámci černohorského výletu
CK Alpina v roce 2011
Výlet
na vrchol Troglava (2072 m) z Kolašinu (1450 m) a soutěž ve vyhledávání
pomocí lavinových vyhledávačů při výletu CK Alpina do Černé
Hory 2011
V pátek 4. března 2011 bylo opět krásné počasí, a tak jsme vyrazili na skialpech (já), pěšky (Alice, Eliška a Jára) a na sněžnicích (snowboardisti Jana, Martin a Pavel) z Jezerine směrem na třetí nejvyšší vrchol pohoří Bjelasica – Troglavu (2072 m).

Slunce peklo o sto šest, a svrchní vrstvy oblečení se začaly rychle odkládat. Šli jsme po turistické značce, alias letní silnici sjízdné pro auta. Mezitím nás dvakrát minul skútr řízený Mikim, který vezl nahoru smíšenou německou trojici z Mnichova, s níž jsme se potkali už v pohoří Durmitor.

V oblasti letní chatové základny začalo trochu foukat. Po zhodnocení stavu sněhu a možných výstupových tras byla vybrána skialpová stopa vytvořená chvíli před námi německou trojící. Rychle jsme vystoupali na boční hřeben Troglavy, odkud to bylo na samotný vrchol asi sto výškových metrů. Z jednoho vrcholu byl sníh zfoukán, zatímco kousek vedle byly velké převěje.

Vzhledem k nižší rychlosti celé skupiny jsme nakonec nepokračovali na vedlejší vrchol Zekova glava (2117 m), případně s původně plánovaným sjezdem k plesu Pešica (1832 m). Po krátkém povegetění si na vrcholu a nafocení vrcholových fotek odchází pěší trojice dolů. Snowboardisti se musí přebalit na sjezd, a navíc necháváme pěšákům náskok. S Janou jedu dolů jako první, neboť nahoře je s rostoucím větrem poněkud zima. Čekáme na Martina s Pavlem a sjíždíme prudkým svahem k chatkám, kde už jsou pěšáci.

Níže vedle plání jsou postaveny velké záhraby a dřevo-sněhové stavby. Na lyžích a snowboardech jsme pěší skupině rychle ujeli, takže už jsme dávno seděli v pohostinském zařízení, zatímco pěšáci ještě šlapali. Uskutečnila se první část soutěže s lavinovými vyhledávači a po čtvrté hodině odjíždíme dolů do Kolašinu.

Před námi byl závěrečný večírek, který mohl mít různorodý průběh, tj. hospoda, diskotéka, nebo pařba v místě ubytování. Nakonec se realizovaly všechny tři možnosti. Napřed byla večeře v hospodě, potom se šlo na karnevalově-maškarní večírek v místě ubytování. Každý se namaskoval, jak uznal za vhodné. S pozdějším časem se objevil nápad navštívit diskotéku. Nápad to byl dobrý, jenom se netušilo, že v klubu Select, kde v 23.00 h nebyla kromě obsluhy ani noha, tak v 23:45 h byl klub úplně přelidněn. Většina účastníků tak na pobyt v tomto zařízení rychle rezignovala, zůstalo nás tam jenom sedm. Po dostatečném vytancování jsme se vrátili do vily, kde ještě skalní jádro pařilo. Přidali jsme se a pokračovali asi do pěti hodin ráno.

Soutěž ve vyhledávání pomocí lavinových vyhledávačů
Soutěž ve vyhledávání pomocí lavinových vyhledávačů o dvě trička CK Alpina se uskutečnila v dolní části lyžařského střediska Kolašin-Jezerine v pátečním odpoledni a sobotním dopoledni. Přesnější umístění bylo mezi stanicí horské služby, lesem a vlekem poma na černé sjezdovce č. 4 Carev do. Ve fiktivním laviništi, kterým byl rozšlapaný mírný svah pod lesem a mezi lesem a vlekem, byly zakopány dva vyhledávače Ortovox M2 v hloubkách 60 až 80 cm. Úkolem soutěžícího bylo doběhnout-dojít od stanice horské služby k začatku „laviniště“ a v něm po zachyení prvního signálu začít vyhledávat. Po nalezení a vykopání prvního vyhledávače jej vypnout a začít hledat druhý vyhledávač. Po nalezení druhého z vyhledávačů doběhnout zpátky ke stanici horské služby, která byla asi 100–150 m daleko. Asi šest ze všech soutěžících drželo lavinový vyhledávač poprvé v životě.

Soutěžící měli čas hledání omezený na patnáct minut. Všem zúčastněným se s přehledem podařilo dostat do časového limitu. Nejrychlejší přitom byl Pavel Křenek, který držel lavinový vyhledávač poprvé v životě v ruce o dva dny dříve v pohoří Durmitor. Při vyhledávání nebylo možné použití elektronické lavinové sondy Pieps iProbe. Bohužel se soutěž nepodařilo uspořádat kvůli špatnému počasí už ve středu v čerstvé lavině vedle dolní stanice horní sedačkové lanovky v pohoří Durmitor.

Muži:
- Křenek Pavel 3:20 min
- Uchytil Petr 6:44 min
- Žižka Jiří 8:48 min
- Brinda Jan 10:27
Ženy:
- Skálová Ivana 8:01 min
- Fikarová Eliška 9:14 min
- Malá Jana 10:57 min
- Bělová Alice 12:12 min
Celkově:
- Křenek Pavel 3:20 min
- Uchytil Petr 6:44 min
- Skálová Ivana 8:01 min
- Žižka Jiří 8:48 min
- Fikarová Eliška 9:14 min
- Brinda Jan 10:27
- Malá Jana 10:57 min
- Bělová Alice 12:12 min
































„Jana si nese snowboard napříč a opírá se o čerstvě ulomenou větev“ – jasný případ EKOTERORISTKY – jo jo..- Ti prkenáři nenechají přírodu netknutou, vždy po zimě je na svazích vidět, kudy hrnuli ze svahu dolů kamení, kde jejich prkno zanechalo na svahu „hlubokou“ rýhu a teď se ještě dočítáme, jak lámou určitě zbytečně větve a ničí tím dřeviny. (vždyť opírat se dá třeba o trekové hůlky, které dnes již nestojí majlant že… navíc vyrobené v ekologicky šetrné továrně (Dnes má na to každá společnost certifikát – ISO)) No.. a navíc znám jednoho.. co se musí vždy když vytáhne paty z chaty venku vyprázdnit a nenechá si to jako správný „hospodář“ až na doma… no to jsou Ti prkenáři :-D