Konec února a první týden v březnu jsme strávili s Verčou a klukama ve Švýcarsku viz: sem vložit link prvního článku První čtyři dny po příjezdu se samozřejmě jezdilo na lanovkách, za prvé protože letošní zima u nás stála za starou belu a za druhé, protože toho čerstvého sněhu v Adelbodenu bylo moc něco mezi 100 – 130 cm. Také stupeň lavinového nebezpečí nedoporučoval žádné túry a tak jsme jezdili na lanovkách jak ve freeridové zoně tak po celém areálu střediska.
Všude okolo samé krásné kopce
Freeride zona na Engstligenalp – 1964 m
Tom, chuckie a figi, kteří dorazili o den dříve ten nejčerstvější PWD sjezdili hned v pondělí viz: Prašan po Švýcarsku. Do čtvrtka jsme pak jezdili všichni společně. Kluci odjeli v pátek ráno, čerstvý prašan se během týdne zfoukal a zpevnil, lavinovka klesla na dvojku. Proto nejen my, ale s námi i dalších zhruba 60 skialpinistů vyrazilo hromadně v sobotu ráno na okolní kopce.
Stoupáme na hřeben
Od lanovky vedlo na hřeben několik výstupových tras
S Verčou jsme vybrali krátkou asi dvouhodinovou trasu ke kamennému pilíři Tschingellochtighorn (2735 m), abychom se následně dostali na hřeben kvůli výhledům do vedlejšího údolí. Nejprve jsme vyjeli krátkým vlekem na Bocmatti asi 100 výškových metrů nad středisko Engstligenalp (1964 m) a po svých jsme šlapali na hřeben.
Tady pár tisíci lety určitě seděl ledovec
Hřebenovka vypadala jak důchodka na Pustevnách
Stopu nám razily dvě starší Švýcarky, takže se po přemrzlém prašanu dobře stoupalo, až na místy zledovatělé vyfoukané plotny v horní části výstupu při traverzu kolem pilíře. Slunce pálilo do tváří, takže mazání krémem (faktor 50) nebylo vůbec od věci. Skončili jsme na bezejmenném kopečku s nadm. výškou 2659m, kousek od zmiňovaného vrcholu.
Kamenný pilíř Tschingellochtighorn 2735 m
Závěrečné metry
Vrcholovka
Celé okolní panorama je nezaměnitelné a výhledy jsou zde opravdu báječné.
V pozadí vlevo Altels 3629 m, vpravo od něj Rinderhorn 3235 m
Navrchu jsme se nestačili kochat pohledy na majestátné vrcholy Altels (3629 m), Rinderhorn (3235 m), Steghorn (3146 m) a Grosstrubel (3243 m). Zejména nás šokoval vrchol Altels, na kterém bylo pouze okem vidět výstupovou trasu pro skialpy. Protože jsme s sebou měli jako foťák jen mobil, na fotkách trasa vidět není. Hold „lokálové“ mají jinou náturu a nervy. Tras na šmatlání je zde celá řada viz: Skialpinistické toulky XII. – Adelboden & Kandersteg. Sjezd dolů do střediska jsme si v měkkém prašanu užívali. Tento výlet, i když byl krátký, patří asi k nejpovedenějším, co jsem na skialpech zatím absolvoval.
