Letošní zimu jsme toho měli v plánu opravdu hodně, bohužel větru, dešti ani sněhu neporučíme. Kleli jsme strašně a vy určitě taky pokaždé, když na TV Nova hlásili, že sníh komplikuje dopravu, letošní zima je prý krutá a nám se tady zelenaly skoro kopce. Vždycky jsem si v duchu říkal, že to jsou snad zprávy odjinud, nebo se prostě nad Vysočinou dost zvedly kopce a nám na Moravu nic nepropustí.
Valašská opalující se grupa
Všechny ski videa jsme už stokrát zhlédli a alespoň jsme trávili víkendy v tělocvičně na trampolínách, jak bude čas spisnu něco i o tem. Jediná a poslední šance si letos pořádně zalyžovat visela na vlásku, protože ani v Alpách letos zima není, co bývala. S Verčou jsme si v listopadu prostě vyhlídli jeden jediný možný termín, který seděl nám oběma, a vsadili jsme všechno na jednu kartu – Švýcarský Adelboden, kde jsme loni strávili Silvestra, viz: Vánoční lyžování a Silvestr ve Švýcarském Adelbodenu.
Panorama Adelbodenu
Tom s Váňou nebyli vázání termínem, takže vyčkávali do poslední chvíle, co počasí udělá. Ovšem dámy a pánové to co přišlo týden před odjezdem jsme si ani ve snu nedokázali představit. Těsně před naším příjezdem tam na parádní podklad nasněžilo přes metr čerstvého krásného prašanu.
Opravdu hodně hodně sněhu, na fotce Vaněc
Figi s Vaňcem, záběr jak ze zahraničních videí
Verča krájí oblouk ve freeride zoně
Když jsem cestou do Prahy dostal smsku od kluků, kteří tam dorazili o den dříve, myslel jsem, že snad ten vlak ČD půjdu potlačit, abychom tam byli co nejrychleji.
Kluci už byli tady a já s Verčou musel v tu dobu poslouchat teplého
strojvedoucího vlaku do Prahy, to je k vzteku!
Takže je tu pondělí večer 28. února a my odjíždíme busem směr Rozvadov stejně jako loni s cestovní kanceláří BONDTOUR. Ubytovaní jsme opět byli přímo v centru městečka v Českém hotelu ALPENROSE s krásným výhledem na protější hory. Kluci zvolili jako basecamp parkoviště pod lanovkou (1405 m).
Hoďte nám sem nějakou korunu…
Obsluha parkoviště klukům pěkně zametla
O tom, že se vyplatilo, zajet za prašanem o pár desítek kilometrů více na západ budou myslím dostatečně vypovídat přiložené fotky. Po příjezdu na hotel se rychle převlékáme a sprintujeme na skibus. Dole pod lanem se potkáváme s Tomem, Lukášem a taky se seznamujeme s Vilémem (Figi), který se k nim na poslední chvíli přidal. Už cestou nahoru z lanovky pozoruju, že toho sněhu je opravdu nezvykle hodně, tolik prašanu jsem v životě neviděl.
Moje první pořádné oblouky na LINE SIR FRANCIS BACON
Verča po pás ve sněhu na Line Pandora
Dopad měkký, ale i tak to Figimu občas nemyslí
První kondiční jízda proběhla po parádní sjezdovce a po ní jsme další tři dny jezdili převážně mimo v tom vymodleném powderu. Seskakovali jsme skalky, skákali jsme taky z alpských seníků a to včetně Verči, která prostě v partě kluků nechtěla nějak vybočovat, takže to co jsme sjeli my, sjela taky, to co jsme skočili my, skočila taky.
Před pořádným skokem je potřeba se trochu rozcvičit
Tak a teď hlavně né do vypadaného dopadu
Verča se nestydí jak někdo trefně nazval na FB
Figi v rotaci opouští hřeben střechy
Seskok chaty v mém podání
Kluci fotili a myslím, že za cross v podání Figiho by se žádny freeski magazín stydět nemusel. Jezdili jsme co se dalo a myslím, že můžu s klidem za všechny říct, že nikdo z nás si takhle ještě nikdy nezalyžoval, opravdu jsme utápěli i ty hooodně široké lyže, jak to trefně nazval ve svém článku Tom.
-
Figi a jeho nádherný cross
-
Tomáš v jedné hodně povedené
Vaněc skočil skalku a pokračuje krasojízdou
Co se týče nějakých karambolů, tak ty jsme házeli poctivě a všichni. Některé karamboly byly opravdu záživné. Ale o tu největší a zároveň nejkrkolomnější držku a to doslova, se postarala naše Verunka. Když jí na jednom dost strmém sjezdu zajela lyže pod sníh a ona letěla po hlavě svahem dolů dřív, než to stačil Tomáš nacvakat foťákem. Já jsem celou eskapádu sledoval z vrchu a myslím, že by se ani Shame McConkey za tyhle jemu podobné tomahawky stydět nemusel.
Cvičná loučka… pro jemnou slečnu akorát
-
She, she, she is a guy….
Naštěstí je holka celá a nic se ve Švýcarech nikomu nestalo. Ze zničeného vybavení zmíním pouze Vaňcovu nádhernou základovku, kterou chytil při skákání na jednom z mnoha zasněžených kamenů.
20110304-adelboden-IMG_5091.jpg -
Který kámen si pro skok
vybrat?
Vaněc veděl…
Počasí nám opravdu přálo celý týden bylo prostě azuro. Akorát jsem,
i když to sám znám po ránu kluky vždycky trochu litoval když jsme
s Verčou vystupovali ze skibusu (který má i vyhřívané sedačky) a
viděli jsme jak naopak kluci pomalu šlapou ve zmrzlých skeletech k nám.
20110304-adelboden-IMG_5095.jpg -
To je pohodička co?
Tady jsme si vyrazili s verčou v sobotu, viz. další článek
Potkali jsme u vleku i Jožina, nevím jestli Tomovi po tomhle Čertík
Bertík vydrží
-
Naše pětice
Jinak to byl, ale s naší bandou úžasný výlet a já doufám, že je všechny Adelboden nadchnul stejně jako mě již před rokem. Co dodat závěrem? Snad jen to, že od teď slovo „vychytané“ dostává zcela nový význam!
