Pro české skialpinisty a freeridery je nejoblíbenější a nejdostupnější zemí Rakousko. Ze západní části České republiky je to s využitím německých dálnic jenom kousek, a tak se dá jezdit za parádními volnými terény víceméně každý víkend v závislosti na počasí a aktuálních sněhových podmínkách. Pro zájemce o jízdu ve volném terénu v blízkosti standardních lyžařských středisek byl v roce 2009 vydán průvodce Die schönsten Freerides in den Österreichischen Alpen. Pár osobních poznatků k této knize je uvedeno dále.

Titulní strana knihy

Autoři Jürg Buschor, Christian Penning a Philipp Radtke vybrali podle vlastního uvážení 50 nejkrásnějších freeridových sjezdů v blízkosti různě velkých lyžařských středisek. Nejvýchodnějšími popisovanými oblastmi jsou mezi Čechy profláknuté Krippenstein a Dachstein. Postupně se směrem na západ zhuštuje počet sjezdů až dosahuje nejvyšší hustoty v nejzápadnějším cípu Rakousku od Landecku po Bregenz.

Přehledová mapa s vyznačením všech v knize popsaných oblastí

Podobně jako v předchozí recenzi Recenze průvodce Skiführer Aostatal: Zwischen Montblanc und Gran Paradiso je po úvodu uvedena použitá stupnice obtížnosti sjezdů. Stupnice je rozšířena o + a – půlstupně pro pět mimokrajních stupňů, tj.
L (+) = leicht, do 30 stupňů
WS (-/+) = wenig schwierig, přes 30 stupňů
ZS (-/+) = ziemlich schwierig, přes 35 stupňů
S (-/+) = schwierig, přes 40 stupňů
SS (-/+) = sehr schwierig, přes 45 stupňů
AS (-/+) = ausserordentlich schwierig, přes 50 stupňů
EX = extrem schwierig, přes 55 stupňů

Stupnice obtížnosti popisovaných sjezdů na straně 7

Hlavní část průvodce popisuje podrobně padesát vybraných oblastí a sjezdů v nich. Každé oblasti je věnována jedna stránka obsahující obecný popis, přes přesné zeměpisné určení, popis cesty autem, kontaktu na místní turistické informační středisko, atd. Nechybí aktuální ceny denního skipasu, převýšení sjezdu, obtížnost, orientace svahů. Pro ne moc zkušené lyžníky a snowboardisty je vždy uvedeno několik kontaktů na místní lyžařské školy a horoškoly, případně horské vůdce. Je dobré mít o tom přehled, ale dá se očekávat, že předpokládaný praktický uživatel této knihy už má techniku jízdy a orientační schopnosti v terénu vypilovány natolik, že nebude potřebovat výuku lyžování.

Výlet 21 – Gaislachkogel nad Söldenem

Sjezd je podrobně popsán v jednom odstavci a vyznačen na přiložené mapě. Mapa je ovšem malá a orientační, a tak nechybí odkaz na klasické mapy jako je Alpenvereinskarte 1:25 000 pro obecné letní i zimní použití, a nebo mnohem lepší mapu určenou čistě pro freeride: Freeride Map, které jsou teď nově (od konce roku 2010) k dostání i pro mnohé rakouské oblasti.

Výlet 22 – Hangender Ferner nad Söldenem

Vedle jedné stránky podrobně se zabývající vybranou oblastí, je vždy protilehlá strana vylepšena vynikající freeridovou celostránkovou ilustrační fotografií. Fotky samozřejmě udělány za dokonalého počasí, na dokonalém svahu a v dokonalém stylu. Nemají proto nejmenší chybu.

Bezchybné ilustrační foto telemarkového lyžaře na straně 83

Co je možné na tomto typu knihy hodnotit velmi kladně je část věnovaná plánování freeridové túry od strany 110 s důrazem na lavinovou prevenci. Povedené jsou také kresby kopců pokrytých sjezdovými, případně i výstupovými stopami na stránkách 114 a 121.

Předposlední popisovaný výlet Gipfelrunde v Heilligenblutu

Na straně 118 v části o orientačním měření sklonu svahu pomocí lyžařských holí autoři zapomněli uvést, že jejich přepočet 10 cm = 3 stupně sklonu navíc, platí jenom pro jednu délku holí, tj. 125 cm.

Úvod do problematiky plánování freeridové túry na straně 110

K sondování při lavinové nehodě je zajímavý obrázek na straně 124, kde po zjištění maxima pomocí lavinového vyhledávače, autoři navrhují sondovat ve spirále od nejsilnějšího signálu s krokem 30 centimetrů, tj. první čtyři vpichy sondou jsou 30 cm od zjištěného maxima, další potom 60 cm. Nechybí odkaz na švýcarského lékaře Manuela Gensweina, z jehož prací byla použitá část týkající se více maxim u lavinových vyhledávačů.

Rozbor různých sjezdů v rámci lyžařského střediska a jeho okolí na straně 114

Závěr:
Průvodce po nejkrásnějších freeridových (subjektivně autory vybraných) oblastech Rakouska zahrnuje všechny potřebné informace k návštěvě jednotlivých lokalit. Doprovodem jsou velmi dobré ilustrační fotografie. Poučná je také závěrečná část věnovaná lavinám a jejich prevenci. Jako jediný nedostatek se dá považovat to, že k jednotlivým oblastem není přiměřeně velká fotografie kopce s naznačeným sjezdem.

Měření sklonu svahu pomocí holí – délka holí chybí, strana 118

Údaje:
titul: Die schönsten Freerides in den Österreichischen Alpen
autoři: Jürg Buschor, Christian Penning, Philipp Radtke
Počet stran: 128 (tento počet stran tvrdí vydavatel Panico, reálně je jich o něco více)
Nakladatelství: Panico Alpinverlag, 1. vydání (prosinec 2009)
Jazyk: němčina
ISBN-10: 3905916002
ISBN-13: 978–3905916003
Rozměr: přibližně A4

Kniha je v České republice k dostání tady: Die schönsten Freerides in den Österreichischen Alpen na horoknihy.cz za 779 Kč.

Rozbor freeridového a skialpového terénu – tentokrát barevně, strana 121

Spirálová metoda sondování, strana 124

Jak na dvě maxima, strana 129

autor: Jan Pala - palič