Ve dnech 29. července až 10. srpna 2010 jsem jel jako hlavní průvodce na zájezd CK Alpina – 3705 Norské hory – přechody. Přechodová skupina čítala 24 lidí, z toho dva průvodci (Rosťa a já). Zkombinovaní jsme byli s jednodenními paštikáři 4705 Norské hory a krásy přírody, které vedli Jana a Michal. V NP Jotunheimen byla zrekognoskována řada zajímavých terénů na zimní skialpové výlety. Uvidí se, kdy se tam pojede…

Různé ohlasy a odkazy:
Fotogalerie
Evy a Vladana z Norska
3705 Norské hory –
přechody
4705 Norské hory a krásy
přírody
Jak to viděl Brko v roce 2008 – Norsko – přechody
hor.

Z Brna jsme vyjeli kolem jedné hodiny odpoledne ve čtvrtek směr Praha, kde měla přistupovat řada účastníků. Také přistoupila, takže nakonec z Opatova jel úplně plný autobus v počtu 56 lidí a čtyři průvodci. Cestu do Sassnitzu jsme s Rosťou a Michalem přežili úspěšně díky konzumaci Alpina-piva Starobrno. Na trajekt jsme kvůli AETRu čekali mnoho hodin s tzv. dospáním v buse, což byla pro mnohé otrava. Naštěstí byl na trajektu otevřen obchod, a tak jsme zakoupili nějaké pochutiny a hlavně víno, které jsme společnými silami vypili.

Z Trelleborgu jsme busem pokračovali přes Švédsko k norským hranicím. Za nimi jsme zajeli v Mossu na ubytko do kempu. Postavení stanů zabralo chvilku, nacpali jsme se, a poté mnozí vyzkoušeli teplotu a kvalitu mořské vody. Bylo to poněkud plytké daleko do moře, a tak jsme se jen kus prošli, hópli do vody, moc neplavali a kolem medůz zase šli ven.

Jelikož se nám ještě nechtělo jít spát, tak pokračováním byla návštěva „diskotéky“, kde naším příchodem výrazně klesl věkový průměr. V ČR by věkový průměr naopak výrazně stoupnul. Ostatní s námi nechtěli jít, takže se tanečně pohybovali jenom Rosťa, Lenka, Michal a já. Abychom si vůbec dodali kuráž vpadnout na parket, bylo nutné se posilnit nějakým pivem. Spát jsme šli samozřejmě až skončila hudba.

V sobotu ráno 31. července jsme se nabaštili, sbalili stany a pokračovali busem do olympijského Hamaru a z něj do ještě olympijštějšího Lillehammeru. V Lillehammeru šla menší skupina na olympijské můstky, zatímco většina zamířila do skanzenu Maihaugen. Subjektivní dojem je, že to není tak komerční jako skanzen v Rožnově pod Radhoštěm. V Maihaugenu je výborný průřez od historie až po dvacáté století, a to včetně historie norské pošty včetně historických poštovních vagónů.

Z Lillehammeru jsme jeli dále do NP Rondane, kde jsme vyložili jednodenní skupinu a řidiči nás hned vezli dále k horskému hotelu Turtagrø (asi 900 m). Přejeli jsme přitom sedlo 1434 m, z něhož byl výborný výhled na čelo ledovce Fannaråken. U hotelu Turtagrø pršelo více než vydatně, a tak jsme stany postavili jenom přes cestu na podmáčených loukách. Po večeři byl seznamovací dešťový večírek, při němž padla za vlast část zásob tvrdého alkoholu. Ve finalé jsme zůstali čtyři – Rosťa, já, Lukáš a Michal, a tak jsme považovali za dobrý nápad jít na pivo do hotelu. Pivo bylo dobré, ale pro každého z nás nejdražší v životě – 70 NOK za jedno pivo, když 1 NOK = 3,1 CZK.

Hospodu jsme nakonec zavřeli a šli se uložit do plavajícího stanu…
Přehled výletu, samostatné články budou doplněny:
– neděle 1. srpna – jelikož bylo hnusně, tak jsme místo ledovce
Fannaråken zamířili k ledovci
Styggedalsbreen a trochu blbli na jeho splazech, načež po
neznačené cestě jsme prošli potokem a sestoupili do údolí
Gjertvassdalen, kde jsme se po probahnění rozložili
u říčky na přespání na louce s ovcemi
– pondělí 2. srpna – údolím Storutladalen a
Gravdalen k chatě Leirvassbu
– úterý 3. srpna – od chaty Leirvassbu na dohled horského
hotelu Spitestulen s fakultativním výletem šestičlenné skupiny
kolem ledovce Surtingsbreen
– středa 4. srpna – výstup na nejvyšší vrchol severní Evropy
Galdhopingen (2469 m) s deštěm a silným sněžením nad
2200 metrů
– čtvrtek 5. srpna – od hotelu Spiterstulen přes soutěsku
Vesleglupen nebo druhý nejvyšší norský vrchol
Glittertind (2452 m) (8 lidí) přes most za chatou
Glitterheim – noc s krávami
– pátek 6. srpna – od chaty Glitterheim na jižní okraj jezera
Russvatnet (1175 m)
– sobota 7. srpna – od jezera Russvatnet přes hřeben
Bessegen nad jezerem Gjende (984 m) s výše
položenými jezery Hesstjørna (1473 m) a Bessvatnet
(1373 m) do Gjendesheimu
– neděle 8. srpna – odjezd do Osla, část do muzeí na poloostrově,
další do Národní galerie a na Holmenkollen, večer festival na
nábřeží
– pondělí 9. srpna – Vigelandův park soch a odjezd
do ČR
– úterý 10. srpna – odpoledne příjezd do Prahy a v podvečer
do Brna

Zhodnocení
Výlet se celkově velmi povedl, a celá skupina byla vynikající. Na nejvyšším kopci bylo v nepříznivých povětrnostních podmínkách 20 lidí z celkových 24. Na druhý nejvyšší kopec v ještě horším počasí vyšlo osm lidí. Užila se spousta legrace, ať už při večírcích venku (pokud nepršelo) nebo v našem stanu, kde se naskládalo 7–8 lidí.







