Ve čtvrtek 13. března 2014 vyrazila skupina původně cca 10 lidí, která přes noc narostla na celkově 19 účastníků, na skialpinistický výlet do pohoří Rila během výletu Lyže, skialp a freeride v bulharském pohoří Pirin, 7.-16. 3. 2014. Původně byl povolán jeden mikrobus, který nás měl vyvézt do výšky 1600 metrů ve středisku Semkovo. Jelikož se počet zájemců téměř zdvojnásobil, byl povolán další dopravní prostředek (mikrobus se starším datem), na který jsme museli čekat. Místo plánovaného osmé hodiny ranní jsme vyrazili popzději a až kolem desáté hodiny jsme teprve vyráželi na pásech do kopce směrem na vrchol Srednia vrah (2531 m).
V řadě za sebou… stoupáme nad hranici lesa kolem rozpadlé budovy
(CLICK TO ENLARGE)
Nástupová cesta byla poněkud širší, ale dost zledovatělá či rozbředlá, dle stínu. Poté jsme začali stoupat, a ač bylo krásně slunečno, mezi stromy tedy příjemně, při výstupu vzhůru nás kolikrát ofoukl dosti studený vítr. Stejně tak při svačinové pauze byla potřeba najít nějaký ten kámen a občerstvit se aspoň v částečném závětří. Při stoupání nahoru vyšlapanou stopou cik cak jsme se naštěstí pohybovali už v závětří, takže jsme mohli začít odhazovat bundy a užívat slunce v plné kráse.
Během svačinové přestávky hodně foukalo, a tak se všichni
přioblékli – náš cíl 2531 metrů vysoký vrchol Srednia vrah je přímo
nad námi (CLICK TO ENLARGE)
Celkově jsme nastoupali přibližně 900 výškových metrů, kolem 14.hodiny odpolední jsme postupně přicházeli po větších či menších skupinkách na vrchol Srednia vrah (2531 m). Stále slunečné počasí, chvilka času na pauzu po výstupu a trocha čekání na všechny členy výpravy mnoho fotografů využilo na zvěčnění výhledu do dáli (a vskutku zasněžených hor). Pauza byla využita mimo jiné na další posilnění se jídlem či nejrůznějšími druhy nápojů.
Dostáváme se nad hranicí kosodřeviny, výhledy jsou parádní (CLICK TO
ENLARGE)
Po zvěčnění celé výpravy na vrcholku nastal sjezd dolů, kde jsme měli možnost si vyzkoušet nejrůznější techniky, jak se dostat dolů. Sjížděli jsme nejprve celkem mírným svahem, posléze přicházely různé nástrahy v cestě, například přejezd soutěskou mezi zasněženými jámami, do které jsem měla tu čest nahlédnout při jednom pádu.
Už jsme téměř na vrcholovém platu, dřevěná tyčka označuje
falešný předvrchol (CLICK TO ENLARGE)
Samozřejmě i prudký kopec byl zdolán nejen profesionálně v jedné
trajektorii bez zastavování a krásnými obloučky, ale i na několikrát a
různými pomocnými technikami sjezdu po nejrůznějších částech těla.
Až v poslední části sjezdu dolů jsme zažili sjezd lesem, ten skutečný
freeride „přírodním slalomem“.
Svah se láme do rozsáhlé vrcholové planiny (CLICK TO ENLARGE)
Cesta nejen nerovnoměrně a nehomogenně pokrytá sněhem různých konzistencí, ale samozřejmě stromy a další lesní porosty jako keře, chroští či vyčnívajcí kus trávy, to vše způsobilo, že jsme se každý rozhodl hledat svou vlastní a nejlepší cestu. Sjížděli jsme tedy lesem tím způsobem, že jsme povětšinou ostatní zúčastněné ani neviděli, ale díky nejrůznějších zaklíněním v keříčku či neobratném otočení jsme o nich co chvíli slyšeli.
Výhledy z vrcholové planiny směr centrální Rila (CLICK TO
ENLARGE)
Tato záživná cesta končila nedaleko jistého ubytovacího zařízení, k naší smůle provozovateli otevíraného jen v letních měsících, kde jsme ovšem potkali psa (tak, jako na chatě Vichrem kocoura, na chatě na výletě v pátek kočku), i zde byl tedy maskot, štěkající na kola jakéhokoli dopravního prostředku, který projel kolem.
Nepovedená paličova stojka (CLICK TO ENLARGE)
Zde jsme čekali na odvoz, který byl domluven na čtvrtou hodinu odpolední. Jelikož jsme museli chvíli čekat, někteří opět posvačili, jiní využili volného rovného placu na snow baseball, kde pálku nahrazovala hůlka a nadhoz míčku byl proveden hodem sněhové koule. Ani pes nepřišel zkrátka, nenakrmeného a nevyfoceného jsme ho neopustili.
Pavlovi jde stojka výborně (CLICK TO ENLARGE)
Po cestě domů si mnozí z nás zdřímli, jelikož jsme cesta trvala téměř hodinu. Celý výlet byl ukončen někdy kolem páté hodiny, kdy jsme dorazili před hotel v Bansku a někteří měli ještě dost síly na to, aby se prošli městem.
Lucka předvádí při stojce zajímavé kreace (CLICK TO ENLARGE)
Celá skupina na 2531 metrů vysokém vrcholu Srednia vrah (CLICK TO
ENLARGE)
Lucka ve sjezdu (CLICK TO ENLARGE)
Od Martina létal sníh na všechny strany (CLICK TO ENLARGE)
Každý volil sjezdovou nebo pádovou techniku podle vlastního
uvážení… (CLICK TO ENLARGE)
Takto umí padat Maki (CLICK TO ENLARGE)
A takto se Maki zvedá po pádu (CLICK TO ENLARGE)
Pozor na proklatě nízko zavěšené fotoaparáty (CLICK TO
ENLARGE)
Pepe relaxuje (CLICK TO ENLARGE)
Agresivně lyžující Adam je sledován dalšími skialpinisty (CLICK TO
ENLARGE)
A takto sjíždím já (CLICK TO ENLARGE)
V dokonalém počasí na měnícím se sněhu (CLICK TO ENLARGE)
Martin na rozježděné sjezdovce (CLICK TO ENLARGE)
Alternativní způsoby zábavy k lyžování v podání Pavla a Lucky
(CLICK TO ENLARGE)
foto: palič
