V půlce září jsem byl pracovně ve Slovinsku, a jelikož jsem v pátek 13. září 2013 do pozdního večera stihnul udělat i to, co jsem měl dělat původně v sobotu, nezbývalo, než se poohlédnout po kopcích na víkend. Po sobotním ranním zhodnocení předpovědi počasí byl vybrán na sobotu Grintovec (2558 m), zatímco na neděli se uvídí.

Dom v Kamnišskoj Bistrici v deset hodin ráno – 2000 výškových metrů čeká (CLICK TO ENLARGE)

Z parkoviště u Dom v Kamnišskoj Bistrici (600 m) jsem odcházel těsně po desáté hodině ráno za krásného slunečného počasí. U prvního rozcestníku jsem se trochu zarazil, neboť se na něm skvěl nápis 3:45 h – Cojzova koča (1793 m) (resp. na webu Planinsko društvo Kamnik – Cojzova koča). Promnul jsem oči, ale časový údaj nezmizel, takže jsem si hned pomyslel:
„To teda bude výlet šlapat téměř čtyři hodiny jenom na chatu. Co potom teprve na samotný kopec?“

Horní část Kokrské doliny či spíše žlabu (CLICK TO ENLARGE)

Časový údaj naštěstí neodpovídal aktuální reálné situaci – u chaty jsem byl za dvě hodiny s tím, že jsem původně chtěl jít tak, abych se nezpotil (nepodařilo se, bylo moc teplo). Cestou jsem potkal tříčlennou českou skupinu, která přespala v bivaku místo na chatě, neboť byli přesvědčeni, že na chatě se za přespání platí 20 EUR. Reálná cena pro členy OEAV či DAV je ovšem od 8 EUR za noc výše.

Grintovec si asi odfouknul… (CLICK TO ENLARGE)

Na chatě jsem dal Laško pivo, které se v tom vedru, a při dalších více než 700 výškových metrů přede mnou, velmi hodilo. Posílen pivem vypitým za čtvrt hodiny jsem opět začal šlapat do kopce (Cojzova koča na Kokrskem sedlu – Grintovec). Nedaleko od chaty bylo zčásti zkonzumované skopové, kdy nějaká šelma zabila ovci a kus jí zbaštila.

Na několika místech je stezka vylepšena umělými úpravami (CLICK TO ENLARGE)

Kupodivu jsem cestou nahoru předbíhal další a další lidi, z nichž nejstarší pán měl 79 (!) let. Klobouk dolů, šel sice pomaleji (velmi rád bych v jeho věku takto běhal po horách…), ale v tak vysokém věku dát v pohodě 2000 výškových metrů nahoru, a poté zase dolů? Parádní výkon!

Kudy tudy? V sobotu na Grintovec (CLICK TO ENLARGE)

S předbíháním jsem skončil, když jsem se dal do řeči s Tinou z Ljubljani, která fotila svojí kolegyni mobilem iPhone 5. Plkalo se, a na vrchol Grintovec (2558 m) se dorazilo plus mínus společně. Z chaty jsem to měl za 1:31 h včetně přestávek a plkání.

Když si mraky hrají… a planinari s planinarkami šlapou (CLICK TO ENLARGE)

Z vrcholu jsou fantastické panoramatické rozhledy (všechny viditelné kopce z Grintovce mají na Cojzově koči na ubrousku pod talíř – doporučuji si něco dát) a dokonalost ještě zdůrazňovaly chuchvalce mraků stoupající z doliny Kamnišské Bistirice k hřebenu. Nemělo to chybu.

Celkem čerstvé skopové připravené k tepelné úpravě na níž slunce nestačí (CLICK TO ENLARGE)

Kolegyně z Ljubljani měla zajímavou poznámku k tomu, proč letos začala chodit po horách:
„Hory jsou ve všem dokonalé a vše je zadarmo. V městě jenom platíš. Tady máš spoustu kyslíku (nepotřebuješ kyslíkový stan) trochu saunu, solárko, fitko, běhací pás, a někdy také sprchu. Co více si přát?“
Z dámského hlediska to asi popsala úplně přesně :-)

Planinarki Tina a Alenka z Ljubljani běží hore kopcom na Grintovec (CLICK TO ENLARGE)

Po odfocení obvyklé stojky a reklamních fotkách na čistý ovocný denně vyráběný nápoj, jsme začali sestup stejnou cestou jako byl výstup. Skuipna se rozrostla o čtyři Men in Black z Ljubljani. Na chatě jsem byl za hodinu a jednu minutu. Na občerstvení byly nějaká piva Laško a Kranjske klobasice. Mezitím všichni z Ljubljani zmizeli do doliny Kamnišské Bistrice.

Pohled zpět na Cojzovu koču a dolinu Kamnišské Bistrice (CLICK TO ENLARGE)

Hra mraků se zapadajícím sluncem neměla ve výšce kolem 1800 metrů chybu a snadno se daly udělat kýčovitéf fotky. Restaurace v chatě měla zavírat v deset hodin, ale jelikož se hrálo basketbalové mistrovství Evropy, zavírací hodina byla posunuta.

Alenka zrovna využívá hory v módech sauna, solárko a fitko (CLICK TO ENLARGE)

V noci na neděli se počasí pokazilo, foukal silný nárazový vítr a k tomu nízká oblačnost a mlha. Původní plán byl rychle přehodnocen s tím, že se podívám někam do doliny pod skalnatý vrchol Skuta (2532 m). V případě, že se počasí vylepší, by to bylo s výstupem na vrchol a návratem stejnou cestou.

Proč takové kýče nemohou být celý rok? (CLICK TO ENLARGE)

Počasí se nevylepšilo a vítr měl v nárazech rychlost, která velmi znesnadňovala až znemožňovala chůzi a pohyb obecně. V husté mlze a silném větru jsem to otočil ve svahu pod hřebenem na Skutu (viz červená tečka na níže uvedené fotce). Paradoxem bylo, že když jsem sestoupil zpátky na plato nad bivakem, tak se snad na čtvrt hodiny otevřel výhled na Skutu v celé její kráse. Grintovec byl mezitím pořád v mlze. Vracet se mi nechtělo, a proto jsem sestoupil na chatu a následně do Kamnišské Bistrice.

Jdeme správně – Grintovec je stále nahoru (CLICK TO ENLARGE)

Oblast Cojzovy koči je parádní, a tak se hned nabízí otázka „A co tam dělat v zimě?“ Co třeba Grintovec Ski Tour.

Tina si fotí dolinu pod Grintovcem… (CLICK TO ENLARGE)

…a pokračuje se opět docela do kopce (CLICK TO ENLARGE)

Zbytky sněhu za protivětrnou zábranou (CLICK TO ENLARGE)

Další stojkové vrcholové foto do sbírky – 2558 m vysoký Grintovec (CLICK TO ENLARGE)

Když si mraky hrají a nefouká – je to paráda! (CLICK TO ENLARGE)

Na vrcholu Grintovce s přírodními ovocnými nápoji – Alenka a Tina (CLICK TO ENLARGE)

Žádný kopec není problém, pokud dodržujete správný pitný režim (CLICK TO ENLARGE)

Jak se fotí reklamní foto pro vlastní firmu (CLICK TO ENLARGE)

Jen tak se protáhnout před sestupem (CLICK TO ENLARGE)

Tina holubičkuje na Grintovci (CLICK TO ENLARGE)

Vlevo od mraků vykukuje 2532 metrů vysoká Skuta (CLICK TO ENLARGE)

Vrcholový veget na Grintovci v podání nějakého zamrznutého planinara (CLICK TO ENLARGE)

Opeřenci si na Grintovci lidí moc nevšímají (CLICK TO ENLARGE)

Vrchol Grintovce zcela bez lidí – za krásného počasí dost neobvyklé (CLICK TO ENLARGE)

Sestup dolů do mraků (CLICK TO ENLARGE)

Cojzova koča trochu z nadhledu (CLICK TO ENLARGE)

Čtyřčlenná česká skupina na vyhlídce nad dolinou (CLICK TO ENLARGE)

Bezmozkové ovce se bravůrně pohybovaly na velmi strmých travnatých svazích (CLICK TO ENLARGE)

Druhá a zároveň poslední fotka za víkend v Kamnišsko-Savinjských Alpách, na níž se nacházím osobně (CLICK TO ENLARGE)

Tak to dopadá, když slunce svítí výběrově mezi mraky (CLICK TO ENLARGE)

Oblačnost nad dolinou Kamnišské Bistrice (CLICK TO ENLARGE)

Slunce zapadá – Laško pivo čeká (CLICK TO ENLARGE)

Takto vypadá planinarski rozcestník na skále… (CLICK TO ENLARGE)

…a takto ve standartní planinarské podobě (CLICK TO ENLARGE)

Kudy tudy cesta k hřebenu vedoucímu na Skutu? (CLICK TO ENLARGE)

Přibližně v místě červeného kolečka jsem to v husté mlze otočil – označení je orientační, moc jsem v mlze netušil, kde přesně jsem (CLICK TO ENLARGE)

Skuta se na chvíli vyloupla z mraků (CLICK TO ENLARGE)

Po chvíli byla mlha zpět, traverz ukloněným svahem z pod Skuty k chatě (CLICK TO ENLARGE)

Planinarski Spominski park v dolině Kamnišskej Bistrici (CLICK TO ENLARGE)

To je ono – fantastická část Slovinska (CLICK TO ENLARGE)

autor: Jan Pala - palič