TuleniPasy.cz

Od září 2014 je hlavním informačním webem ke skialpinismu a freeridu v českém jazyce stránka TuleniPasy.cz. Zde budou nadále zveřejňovány obecné informace ke skialpu a zimním horským disciplínám, stejně jako upozornění na zajímavé akce, popřípadě anotace novinek.

Od podzimu 2018 ve zvýšené míře lyžujeme nejenom na lyžích G3 a K2, ale nově také na švýcarských lyžích DOWN.

Kamčatka 2012, skialpinistická expedice HO Tigi-Shu Praha

Ještě naposledy koukám na Snow-forecast.com pro oblast Ključevské, wind-chill jde ve vrcholových partiích přes 40 pod nulou, „tak to se máme na co těšit…konečně zima“. O pár dní později… lezu do bivaku, tahám nohu z boty, prsty tvrdé jako šutr, jsou divně šedé a při snaze o sebemenší pohyb v kloubech zlověstně křupe. „á sakra, omrzly mi hnáty… a docela dost, co tady s teď tím?…“ říkám si a začínám přemýšlet jak se k tomu zachovat a jak s tím dále více než týden fungovat.

Letiště v Petropavlosku nabízí neskutečné pohledy na okolní vulkány
Letiště v Petropavlosku nabízí neskutečné pohledy na okolní vulkány

Odkazy:
Volcano World Kljuchevskoi
Skialp průvodce – Sopka Ključevskaja (4750 m)
Skialp průvodce – Sopka Avačinskaja (2741 m)
Skialp průvodce – vulkán Viljučinskij (2173 m)
Klyuchevskaja sopka (4688 m)
Korjakskij volcano (3462 m)
Avachinskaja sopka(2741 m)
Skialpinistická Kamčatka 2009 – přehled výsledků a ohlasů
Skialpinistická Kamčatka 2002

Cesta autobusem přes led, tady všichni cestující musí kousek po svých
Cesta autobusem přes led, tady všichni cestující musí kousek po svých

Celý nápad podniknout cestu do těchto končin vznikl vlastně náhodou, když jsme se coby čerství čtyřicátníci pokoušeli jak u nás říkáme „obdarovat nějakým pěkným výletem“. Plány padaly vcelku smělé a plánování se nám rozplizlo do nějakých dvou let čímž množina účastníků se neustále měnila. Konečné rozhodnutí jet na Kamčatku padlo cca tři měsíce před akcí.

Zašlá sláva kolchozů
Zašlá sláva kolchozů

Vybaveni informacemi a cennými kontakty od Honzy Paly vyrážíme začátkem dubna v počtu 3 osob a natěšeni cílem podniknout několik skialpových výstupů a sjezdů v severní oblasti Kamčatky okolo sopky Ključevské a dále se podle času pokusit i o nějaké vrcholy „domácích“ vulkánů nedaleko Petropavlovsku.

Nábližka nekonečnými pláněmi se vyplatila – vlevo dýmající Ključevkaja, vpravo Ploskaja sopka
Nábližka nekonečnými pláněmi se vyplatila – vlevo dýmající Ključevkaja, vpravo Ploskaja sopka

O místním vrtkavém počasí jsme toho slyšeli hodně a také časový termín který jsme zvolili znamenal pro Severní oblast jistá cestovní rizika spojenná s neprostupností řek na cestě. Cestou do vísky Ključi, která je jedním z výchozích bodů do oblasti Ključevské sopky (4688 m) je třeba totiž překonat řeku Kamčatku jízdou autobusem po ledu a pokud ledy zrovna začnou tát, bývá řeka cca tři týdny neprostupná, než je ledový přejezd nahrazen místním přívozem, který funguje v letních měsících. Máme štěstí a vyjádření provozovatele autobusové linky Petropavlovsk-Kluč-Usť Kamčatsky, který slibuje že led ještě nějaký pátek držet bude.

U domiku Vulkanologov – zleva Kadálek, Dav, Šimon a Buran – nad námi pak vlevo Ključevskaja a vpravo Srednij
U domiku Vulkanologov – zleva Kadálek, Dav, Šimon a Buran – nad námi pak vlevo Ključevskaja a vpravo Srednij

Cesta poskakujícím autobusem do Ključe zabere celý den, kdy se po šotolinových cestách proplétáte panoptikem šedých měst a osad, rozpadajících se kolchozů, jen občas vám cestu zpříjemní prodejci pirožek a všeho, co teče.

Domik Vulkanologov na ledovci Ermana
Domik Vulkanologov na ledovci Ermana

Díky naší lenosti, ale hlavně díky skvělé pomoci s organizací ze strany našeho lokálního kontaktu využíváme naplno služeb podnikavých obyvatel Ključi a po příjemné noci strávené na Vulkanologické bázi neodmítneme možnost nablížení se sněžným skútrem o nějakých 30 km blíže do hor přes nekonečná lávová pole a řeky, až k Domiku vulkanologov na ledovci Ermana (1800 m).

Na náhorním plato pod Ključevskou – 4688 m – vlevo a Kameňem – 4579 m
Na náhorním plato pod Ključevskou – 4688 m – vlevo a Kameňem – 4579 m

Odtud se vydáváme okolo vulkánu Srednij na náhorní plato a Perevalnij krater, který je ideálním místem pro bivakování a zároveň je výchozím místem na okolní vrcholy Srednij, Ploskaja (Uškovskij, Krestovskij), Ključevskja a pro odvážnější i Kameň (4530 m). Bivakujeme jako obvykle v komfortním záhrabu, který je pro zimní spaní ve sněhu tím nejbezpečnějším útočištěm.

Vlevo Ključevskaja sopka – 4688 m, vpravo Kameň – 4579 m, foceno z předvrcholu Ploské sopky – 3903 m
Vlevo Ključevskaja sopka – 4688 m, vpravo Kameň – 4579 m, foceno z předvrcholu Ploské sopky – 3903 m

Ploskaja Sopka (dvojvrcholový masiv Ploskaja Dalnaja (3903 m) a Ploskaja Bližnaja (4057 m)) je věrná svému názvu, vrcholové plato Dalnoj je skutečně nekonečné a placaté, oproti tomu přístupy jsou poměrně strmé umožňující zajímavé varianty sjezdů na lyžích.

Podvečerní Ključevskaja sopka od našeho záhrabu
Podvečerní Ključevskaja sopka od našeho záhrabu

Na severo-severovýchodní srázy Bližnej rovnou zapomeňte, tam je možný pouze extrémní výstup v nejistých mixech pod volnými vrcholovými seraky. Volíme optimální výstupovou variantu středem východní stěny, na mačkách a s lyžemi na zádech po betonovém podkladu a svahu nepřekračujícím sklon padesát stupňů. Z náhorního plata jsou magické výhledy na dýmající Ključevskou a přilehlý Kameň, za Kameňem pak doutná Bezimjanyj (2869 m).

Nekonečný výstup vyfoukanou jižní stěnou Ključeské
Nekonečný výstup vyfoukanou jižní stěnou Ključeské

Vrcholová oblast Dalnoj je zrádná co se týče trhlin (o čemž jsme se sami přesvědčili). Možnosti sjezdů z masivu Ploské na Ledovec Ermana jsou neomezené. Za třeskutého mrazu a větru si užíváme sjezd po betonovém sněhu a modrém ledu vzhůru dolů do vyhřátého bivaku (5–10 pod nulou).

Z výstupu na Ključeskou, v pozadí vyšší vrchol Ploské sopky Bližnaja
Z výstupu na Ključeskou, v pozadí vyšší vrchol Ploské sopky Bližnaja

Charakteristika oblasti Ključevské:

S ohledem na to, že naše výprava se uskutečnila začátkem dubna, kdy v oblasti Ključevské ještě panuje zimní období, není nic nenormálního, když teploty ve vrcholových oblastech spadnou pod 40 stupňů Celsia. Primárním problémem zde je ovšem často panující vítr, před kterým se schováte snad jenom v záhrabu. Jedinečný pohled z vrcholů oblasti nabízí nepřehlédnutelné souznění líně tekoucích ledovců (Ermana a Bogdanoviča) společně ze zasněženými lávovými řekami. Celé oblast patří stále mezi činné vulkány Kamčatky. My jsme se ale se sopečnou aktivitou setkali pouze okolo vrcholového kráteru, kde se boříte po kotníky sopečným blátem zaslepováni štiplavým sirným dýmem.

Pohled z úbočí Ključevské na zaledněný Kameň – ten je považován za hodnotný výstup a ruští horolezci zde běžně trénují podmínky na Mt. Everest
Pohled z úbočí Ključevké na zaledněný Kameň – ten je považován za hodnotný výstup, a ruští horolezci zde běžně trénují podmínky na Mt. Everest

Varianta výstupu na Ključevskou, kterou jsme zvolili, vedla po jednodušším jižním úbočí přes sedlo mezi Kameňem a Ključevskou. Vlastní výstup na lyžích je zde ale nemožný pro svou strmost, ale hlavně pro téměř nulové sněhové podmínky způsobené silným větrem z předešlých dnů. Tudíž i sestup se rovnal nekonečnému běhu na mačkách a lyže nazouváme až v sedle kousek na bivakem.

Pohled od dýmajícího kráteru Ključeské na masiv Ploské sopky
Pohled od dýmajícího kráteru Ključevské na masiv Ploské sopky

I když jsme dostatečně vybaveni a nabiti zkušenostmi z předešlých zimních expedic (například Turecko – Ararat, Kanada – BC, či Irán – Damavand) nás stejně místní kruté podmínky donutili přehodnotit pobyt v oblasti Ključevské na minimum a vydat se jižněji do oblasti domácích vulkánu okolo Petropavlovska. Po návratu do Ključe si zpříjemňujeme pobyt v pravé ruské bani. Takové pozvání prostě nemůžete odmítnout. I když s omrzlinami lézt do sauny je jen pro otrlejší. Poplácáváme se březovými metlami [vjeniky], popíjíme kamčatskoje pivo a cpeme se fláky lososa sušeného na mrazu.

Domik Vulkanologov na ledovci Ermana – lovení signálu
Domik Vulkanologov na ledovci Ermana – lovení signálu

Cestu do Petropavlovska napůl prospíme a po dni odpočinku a nakupování (viz. praktické informace) se opět stavíme do lyží, tentokrát s plánem pochodit několik dnů v oblasti sopky Avačinské.

Všechny stupně omrzlin na začátku vypadají stejně, hlavně puchýře nepropichovat! …ale dostaňte se do boty
Všechny stupně omrzlin na začátku vypadají stejně, hlavně puchýře nepropichovat! …ale dostaňte se do boty

Камчатская погода
Камчатская погода

Ruská baňa, citlivě zasazená mezi okolní paneláky, na bezu před vchodem se suší losos – a pivo se chladí ve sněhu
Ruská baňa, citlivě zasazená mezi okolní paneláky, na bezu před vchodem se suší losos – a pivo se chladí ve sněhu

Po domácích vulkánech

Cesta do oblasti Avačinské sopky začíná magickým ústím Suchoj Rječky, která je vlastně 20 km dlouhým lávovým potokem vzniklým po erupci někdy hluboko v dávnověku. Oblasti kralují dva výrazné vulkány Avačinskaja (2741 m) a Korjakskij (3462 m) a mezi nimi je turistická chata (turbáza) celoročně obsluhovaná (800 m). Ta dělá z těchto vrcholů ideální cíle.

Chtěli byste také mít toto za domem? Pohled na dýmající Avačinský vulkán ze sídliště Petropavlovska-Kamčatského
Chtěli byste také mít toto za domem? Pohled na dýmající Avačinský vulkán ze sídliště Petropavlovska-Kamčatského

Výstup na Avačinskou je za pěkného počasí z pohledu skialpinisty lahůdkovým výstupem. I my dosahujeme vrcholu v rekordním čase a už se kocháme výhledy na celou oblast Avačinské zátoky lemované všudypřítomnými vulkány. Avačinská je aktivní dýmající sopkou znamenající potencionální riziko pro blízké zabydlené oblasti. Aktuální sopečná aktivita se ale projevuje na dvou místech širokého kráteru vycházejícím dýmem a po svahu rozesetými fumaroly.

Jedna z turbáz v oblasti pod Avačinskou, na pozadí masiv Korjakské sopky
Jedna z turbáz v oblasti pod Avačinskou, na pozadí masiv Korjakské sopky

Sjezd na lyžích ze samotného vrcholu neznamená až na ledové květáky větší komplikace a po sjetí vrcholového kuželu si užíváme široké tažené oblouky ve žlabech nižších partií. Cestou míjíme masiv Velblouda, který v oblasti funguje jako kompas v případě špatného počasí.

Na sirném kráteru Avačinské sopky, v pozadí vulkán Korjakskij
Na sirném kráteru Avačinské sopky, v pozadí vulkán Korjakskij

Výstup na vulkán Korjakskij je technicky složitější než Avačinská a znamená se dobře zorientovat ve výstupovém centrálním žlabu a přilehlém hřebenu kudy normálně vede klasická cesta. Za špatného počasí je tento vulkán pověstný blouděním ve vrcholových partiích a obtížným určením směru sjezdu.
Pokud jdete po hřebenu, je celý výstup nádherně exponovaný a tím, že lezete defacto od moře na kužel sopky, Vám „vzduch pod zadkem“ stále přibývá.

Nekonečný sjezd z Avačinské zasněženou lávovou řekou
Nekonečný sjezd z Avačinské zasněženou lávovou řekou

Prvotní strach z lavin z vyšších partií i nás nahnal na hřeben po pravé části žlabu, ale počasí i kvalita sněhu nám přeje, takže po pár hodinách se již rozhlížíme z vrcholových skal. Kromě pár posledních vrcholových metrů, kde sníh bývá často sfoukaný až kameny, je možné Korjakskij sjet na lyžích. Centrální žlab ve vrcholových partiích je slušně strmý, ale čím jste níže žlab se zmírňuje a rozšiřuje. A tam začíná to pravé firnové opojení, letíme svahem, řveme blahem a po cca 200 m zastávkách se vzájemně kontrolujeme zda na nás něco neletí.

Medvěd nám šlapal stopu
Medvěd nám šlapal stopu

Výstupový hřeben na Korjakski má některá zajímavá místa, na pozadí Avačinská sopka
Výstupový hřeben na Korjakski má některá zajímavá místa, na pozadí Avačinská sopka

Avačinskaja je sopečný kužel vyrostlý uvnitř kráteru z dávné erupce
Avačinskaja je sopečný kužel vyrostlý uvnitř kráteru z dávné erupce

Jedna ze třech vrcholových skalek Korjakského vulkánu
Jedna ze třech vrcholových skalek Korjakského vulkánu

Ze sjezdu žlaby Korjakského, na pozadí Avačinská
Ze sjezdu žlaby Korjakského, na pozadí Avačinská

Korjakski – patrný je výstupový a sjezdový žlab ve středu snímku, výstupová varianta vede hřebenem po jeho pravé části
Korjakskij – patrný je výstupový a sjezdový žlab ve středu snímku, výstupová varianta vede hřebenem po jeho pravé části

Heliski

„nevěřím tomu že tenhle opráskaný traktor umí lítat, už jsi někdy letěl traktorem?…“ (poznámka na adresu spolehlivého ruského vrtulníku Mi-2)

Když nám nakonec zbyl nějaký ten den k dobru a nákupy dárků pro manželky a děti jsme už měli samozřejmě za sebou, rozhodli jsme se využít nabídky a zbylé drobné utratit za kratochvíli zvanou HELISKI.

Traktor MiI-2 odlétá, čeká nás lahůdkový sjezd nekonečným panenským svahem
Traktor MiI-2 odlétá, čeká nás lahůdkový sjezd nekonečným panenským svahem

Na Kamčatce je hodně adventur, které vám s organizací tohoto vypečeného rádobysportu ochotně pomohou. Ty pak lety provozují prostřednictvím vlastních a nebo najmutých komerčních pilotů.

Oblast Středního hřebenu nabízí pro příznivce HELISKI nepřeberné možnosti sjezdů
Oblast Středního hřebenu nabízí pro příznivce HELISKI nepřeberné
možnosti sjezdů

Cesta, která byla ale nabídnutá nám, šla přes armádu, která si prý takto přilepšuje k žoldu občasnou spoluprácí se zájmovými sdruženími. Těmto pak pronajímá vrtulníky i s piloty. A tak i my jsme se formálně stali členy Kamčatského kajakářského klubu, který s armádou na tomto poli spolupracuje a po podpisu několika složek papírů s neznámým obsahem už sedíme v kusu dlabaného ingotu, který přezdívají vrtulník (vjertaljot).

Tak vzhůru dolů…
Tak vzhůru dolů…

Letí s námi dva zkušení průvodci (viz. praktické informace) a ještě dva klienti do oblasti Středního hřebenu a Viljučinského masivu (2180 m). Podnikáme několik smělých sjezdů v oblasti Středního hřebenu. Mé prvotní obavy o spolehlivosti a stabilitě vrtulníku MI-2 rozptýlil vojenský pilot, když při jednom z letů zafixoval svůj stroj i s námi na hřebenu kousek pod vrcholem Viljučinského vulkánu. Zatímco na hřebenu fučel silný vítr, vrtulník se ani nehnul, a po našem opuštění stroje do bezpečně zalomil do údolí střemhlavým letem útočícího orla.

Praktické informace a zajímavosti:

Poloostrov Kamčatka se otevřela turistické veřejnosti před pár lety, jinak se jednalo do nedávné historie o uzavřenou vojenskou oblast plnou raket a ponorek. Nicméně i dnes je pro pohyb tímto magickým poloostrovem stále povinná registrace ke vstup do určitých částí. Kamčatka není spojena s kontinentálním Ruskem žádnou silnicí a tudíž dostupná pouze letecky a nebo lodí.

Fridtjof Nansen na prosluněné pláži Kamčatky, na pozadí rybářský ledoborec
Fridtjof Nansen na prosluněné pláži Kamčatky, na pozadí rybářský ledoborec

Doprava na Kamčatku je v dnešní době poměrně slušně servisovaná. Nejjednodušší cesta je asi s Aeroflotem přes Moskvu do Petropavlovsku-Kamčatského a odtud dále pak lokálními autobusy defacto kamkoliv. Na místě má většina aut volant na pravo. Jste totiž blízko Japonska a doprava veškerého zboží a hlavně spolehlivějších aut vyjde levněji z Japonska než z kontinentál­ního Ruska.

Organizace v místě – Bez lokálního kontaktu a znalosti prostředí je organizace v místě poměrně složitá a pro člověka, který se po bývalých Ruských republikách běžně nepohybuje, může znamenat zbytečné časové prodlevy, obzvláště, když Váš časový harmonogram je dost napjatý a nebo pokud nevíte jak na místní formality (povolení do oblasti). V oblasti působí řada cestovek i správně smýšlejících jednotlivců, kteří Vám rádi pomohou s organizací a programem. Kontakt si ale hledejte už dopředu.

Nákupy, obchody, banky – Na místě (v Petropavlovsku-Kamčatském) koupíte opravdu vše, od kvalitní cereální stravy, sladkostí, masných výrobků až po plynové bombičky do vařiče. Platba kartou ve zdejších supermarketech a větších restauracích je touto dobou už samozřejmostí. Síť bank a bankomatů je také poměrně hustá. V menších vesnicích, jako je například Ključ, najdete několik obchodů s dostatečným sortimentem. Zde ale kartou nezaplatíte.

Adrenalinové aktivity – Pokud si chcete zkusit něco ne tak obvyklého jako je například HELISKI, pak Kamčatka je opravdovou mekkou. Strmé, přehledné svahy a řada spolků které se organizací této kratochvíle zabývá (jeden kontakt zde). Ceny jsou zlomkem oproti cenám jinde ve světě. I proto tu v sezóně můžete potkat party dobrodruhů z celého světa s širokými lyžemi do prašanu, ze kterých adrenalin stříká na všechny strany.

Ryby, rybaření na Kamčatce a ostatní fauna – to je kapitola sama pro sebe. My jsme ryby v tomto období (duben) nechytali, ale místní posedávají nad dírami v ledu všude. V sezoně je však Kamčatka největším trdlištem lososů červených na světě a Krasnaja ryba (místní název pro lososa) se zde jí všude a při jakékoliv příležitosti po celý rok. Medvědy hnědé na Kamčatce díky jejich nadměrné koncentraci potkáte všude i na nejméně očekávaných místech. Jedná se o zvíře srovnatelné s americkým grizzly avšak s povahou mírnou a neútočnou (prý…nám se je až na stopy naštěstí nepodařilo potkat).

Internet – je téměř všude, i když spojení se světem není zajištěno kabelem, ale celá Kamčatka je připojená přes satelit. Ceny připojení jsou tím pádem vyšší. Po hospodách a nebo v nákupních centrech se najdou kiosky.

Mobilní telefony a první pomoc – Většina turistických cílů Kamčatky, v našem případě to byly i severní oblasti Ključevské, jsou pokryty signálem a skoro všude se dovoláte. V horách pak funguje (?) místní horská služba (Spasatěli v gorach)
Na silnici do Ključe se dostavuje most, který by měl být v tomto roce (2012) již dokončen, takže letní přívoz a v zimě přejezd přes led se stanou historií.


Zvětšit mapu

Zvětšit mapu

Podobné články

Komentář

Pište prosím slušně, s diakritikou a k věci. Dodržujte pravidla a využijte možnosti formátování uvedená pod formulářem.

 

Pravidla a možnosti formátování

  • Nepoužívejte HTML značky, blog podporuje sexy formátování texy. Například nový odstavec získáte 2x odřádkováním, citace započněte znakem ">", odkaz: "text odkazu":odkaz, **tučně**, *kurzíva*
  • Adresy začínající na http:// budou automaticky převedeny na odkazy
  • Jediné dvě povinné položky formuláře jsou Jméno a zpráva
  • Na předchozí komentáře odkazujte zápisem [2]
|
 

Hledání na webu

Co se chystá

Důležité

Významné výlety

Poslední odkazy

Poslední komentáře

Naše kopce na summitpost.org