V sobotu 17. března jsme vyrazili na skialpech do Malé Fatry. Předpověď počasí slibovala teploty vysoko nad bodem mrazu, slunečno a bezvětří. Téměř dokonale to vyšlo, když velmi silný vítr byl jenom na vrcholu Chlebu, jinak bylo bezvětří. Sněhové podmínky v horní části fantastické, níže byl sníh díky slunci hodně rozměklý.
Občas bylo potřeba se dostat přes potok
Na vyzkoušení jsme si na tento výlet vzali lavinové batohy Mammut R.A.S Pro 35 a BCA Float 18.
Stoupáme malofatranským lesem
Z Valašského Meziříčí jsme vyjížděli s větším zpožděním, protože jeden z ze čtyř účastníků zaspal. Auto jsme nechali na místě doporučeném Matúšem, stejně tak jsme dali na jeho doporučení výstupové a sjezdové trasy. Udělali jsme dobře.
Se Snowpulse Mammut Pro 35 R.A.S. v pásmu lesa
Začínali jsme šlapat na pásech v době, kdy slunce bylo už hodně vysoko. To však nevadilo, neboť v pásmu lesa sníh nestačil úplně změknout. Jedinými místy, kde jsme se více bořili, byly volné nasvícené pláně. Hned na začátku jsme sundali bundy, a všichni jsme šli v tričkách s krátkým rukávem. Petr k tomu zvoli kraťasy, ostatní na bocích úplně rozepnuli kalhoty.
S BCA Float 18 v pásmu malofatranského lesa
Po půldruhé hodině šlapání už stihl natát sníh ve všech místech, kterými jsme procházeli. Zlepšilo se to až nad hranicí lesa, kde na tvrdém podkladu bylo několik centimetrů naměklého sněhu.
Vycházíme z pásma lesa
Celou dobu jsme měli bezvětří, které skončilo na vrcholu Chlebu (1646 m). Těsně pod vrcholem bylo ještě bezvětří, ale na samotném vrcholu foukalo velmi silně. Nahoře nás čekal promrzlý Mišo, který začínal ve Vrátné a na sněžnicích se snowboardem na zádech vyšel do Snilovského sedla a dále pokračoval po hřebenu. Po společné fotce, kterou nám laskavě udělala jedna turistka, jsme sundali pásy a začali sjezd. V horní části byly sněhové podmínky vynikající a oblouky se krásně vyjížděly.
Nad hranicí lesa
Dojeli jsme na pláň pod horní hranicí lesa, nasadili pásy a znovu stoupali nahoru. Došli jsme na vedlejší hřeben, kde jsme se rozloučili s Mišem, který pokračoval směrem do Vrátné. Naše čtyřčlenná skupina jela lesem a pláněmi ve stále mokřejším a naměklejším sněhu. Na svých Movement Sluff (184 cm, šířka pod patou 9,9 cm) jsem neměl jediný problém, ale kolegové na klasických skialpovo-freridových lyžích se téměř při každém oblouku nekontrolovatelně bořili a přitom někdy také padali. Není nad to mít do hluboce naměklého sněhu široké a dlouhé lyže…
Šlapeme stále vzhůru
Podle údajů z GPS jsme začínali ve výšce 526 m, a celkově nastoupali 1515 výškových metrů.
Šlapu nad hranicí malofatranského lesa
Nastupujeme do skal
Skalnatý vrchol kousek nad námi
Na pozadí Západní Tatry
Starší bruder cestou vzhůru
Velký Kriváň, davy skialpinistů a pěších turistů
Sklon svahu poněkud narostl
Chata pod Chlebom z menšího nadhledu
Stoupání s Velkým Kriváněm v pozadí
Jediný traverz s větším sklonem
A už jsme u skal
Výhled na Západní Tatry kousek pod hřebenem Malé Fatry
Výhledy kvůli kterým stojí za to chodit v zimě na hory
Stačí se pootočit a na obzoru jsou Nízké Tatry
Výjimečné bezlidnatý hřeben Malé Fatry, mezi zasněženými kopci
vystupuje Velký Rozsutec
Hlavní sjezdové trasy z nejvyššího malofatranského vrcholu
Balení pásů na vrcholu Chlebu
Naše grupa na vrcholu Chlebu – jediné místo, kde v sobotu hodně
foukalo
S lavinovými batohy Snowpulse – Mammut Pro 35 R.A.S. a BCA Float
18 na vrcholu Chlebu
Magistr v první části sjezdu…
Višňovská červená úprava Snowpulse Pro 35 R.A.S.
Aktivovaný spouštěcí mechanismus lavinového batohu BCA
Float 18
Podívat se a jedeme…
Petr někde uprostřed žlabu
Bruder podél skal
Z pod skal opět daleké výhledy
Magistr v parádním sněhu pod hřebenem Malé Fatry
Magistr v dalším z mnoha oblouků
Některé malofatranské svahy jsou momentálně dost nepříjemně
popraskané a sníh posunutý
Petr na volných pláních
Mišo ve svém standardizovaném oblouku
Jediný snowboardista co jezdí s námi – Mišo
Dojezd na planinu
Petr v dolní části
Magistr dojíždí s aktivovaným lavinovým BCA batohem
A uz nie si proti sirokym lyziam? Raz tu bol riadne velky flame na danu temu.
[1] Tím flame je asi míněno toto: http://mountainski.cz/…-na-kamcatce. Problém tehdy byl, že Všeťovy lyže Line s vazáním Marker měly hmotnost přes 10 kg, tj. více než tří párů lyží dalších účastníků. Movement Sluff s Fritschi Freeride Pro je hmotnostně někdw úplně jinde.
To, že široké a dlouhé lyže jsou výborné do špatných sněhových podmínek, krusty, prašanu, atd. nikdo nikdy nevyvracel. Prakticky jsem si to ověřil např. na Čimbulaku v Kazachstánu: http://mountainski.cz/…ek-od-almaty, kdy tam byla spousta sněhu bez podkladu a na Movement Iki (168 cm, pod patou 80 mm) jsem si nemohl dovolit to, co místní freerideři. Zatímco oni si přes vše pluli, mě se lyže občas nevhodně propadaly…