V rámci výletu Skialp a snowboarding v Arménii a Gruzii 2011, 1. až 19. únor jsme hned po příletu do Jerevanu zamířili do lyžařského střediska Tsaghkadzor, které je asi šedesát kilometrů od Jerevanu. Jedná se o v současné době největší a nejpopulárnější lyžařské středisko v Arménii. Výlet podpořili KAMA, Tilak, Baston, Skialpshop, HUSKY, Vodahory, Společnost Medici a 155. Horolezecký oddíl Vsetín.

Schéma lyžařských vleků a sjezdovek v Tsaghkadzoru

Přehledový článek: Skialp a snowboarding v Arménii a Gruzii 2011 – přehled výsledků

Odkazy na Tsaghkadzor:
Tsakhkadzor ski centre
Tsaghkadzor Snowsports Resort in Armenia
Ski Mountaineering in Armenia
Tsaghkadzor – wikitravel

Další verze schématu sjezdovek v Tsaghkadzoru

Na stránce Funicular (rope-way) Tsaghkadzor je možné se velmi dobře pobavit hned první větou: „Your ascend to the top of Mount Teghenis will be quick and comfortable – the rope-way chair lift will take you there in about 40 minutes.“ Výjezd lanovkou není vůbec rychlý a závodník na skialpech by byl nahoře zřejmě výrazně dříve než se tam podaří vyjet třemi navazujícími sedačkovými lanovkami. Všechny jedou extrémně pomalu.

Třetí varianta schématu vleků a sjezdovek

Z první stanice 2232 m je možné kousek sjet dolů a nastoupit na boční dvojsedačku č. 4 z výšky 2210 m do 2354 m. Tato lanovka je zároveň největší nelogičností celého střediska, kdy se na ní jede nejprve kus dolů kopcem než se začne stoupat nahoru. Logicky by dolní stanice lanovky měla být postavena v nejnižším místě, ale tady to tak není. Pokud se jede po sjezdovce č. 4 a byl by zájem se po sjezdu dostat zpátky do 2354 m, tak to není možné, protože lanovka začíná v protilehlém svahu o pár desítek metrů výše. Je potřeba po mírných pláních dojet až úplně dolů do střediska do výšky 1966 m a několik desítek minut jet zpátky nahoru.

Konec sedačkových lanovek 2232 m vysoko, místní slečny lyžují v riflích, takže mají na pozadí nalepenou spoustu sněhu

Modře čárkované neupravované sjezdovky v terénu moc neexistují, protože jsou zarosteny šípkovými keři a hustým lesem. Jenom jednou jsme se pokusili odbočit v místě mezi sjezdovkou 4.1 a první nižší čárkovaně naznačenou trasou. Hustý šípkový a stromový porost na začátku odradil část naší skupiny a celý úsek jsme projeli jen se sebezapřením.

Výhled z horní části střediska na osídlení pod koci a jezero Sevan

Jediným úsekem s trochu zajímavým sklonem je v celém středisku Tsaghkadzor pouze dolní část sjezdovky č. 10, což je dobrá červená, nicméně na schématu sjezdovek je označena černě. V horní části střediska obsluhované lanovkou číslo 3 z výšky 2485 m na vrchol Teghenis (2819 m) jsou pěkné možnosti pro lehké freeridové sjezdy. Bohužel letošní zima byla v Arménii (stejně jako ve většině Evropy) hodně špatná, a tak v nejvyšší skalnato-kamenité části bylo možné i přes zvýšenou pozornost zachytit o kameny jemně skryté pod sněhem. Níže to už bylo výborné, nicméně sklon byl malý.

Poslední sluneční paprsky se dotýkají nedalekých kopců, my už slunce dávno nemáme

V oblasti Tsaghkadzoru jsme byli jeden a půl dne. První den jsme se po odpoledním příjezdu a ubytování dostali až pozdě odpoledne k dolní stanici lanovek. Tady nás překvapilo malé množství sněhu mimo sjezdovky, kdy sněhu bylo výrazně méně než v okolí místa ubytování. Koupili jsme si jeden výjezd lanovkou do 2232 m za 1 500 AMD (přibližně 3 EUR) a vyjeli nahoru. Ve výšce 2232 m jsme nasadili stoupací pásy a po sjezdovkách č. 1 a č. 9 jsme vystoupali na vrchol Teghenis (2819 m). Nahoře jsme byli už za šera.

Hmm, zákaz jízdy na sněžných skútrech za hranicí upravené sjezdovky – to ale nejsou Krkonoše

V okolí vrcholu se zjistilo, že je všude tak do 30–40 cm sněhu bez podkladu, takže terén velmi vhodný na kameňačky. Na další den jsme původně uvažovali o sjezdu cca půl kilometru vzdáleného vrcholu, resp. pěkného svahu z něj na druhou stranu od střediska. To jsme nakonec neuskutečnili jak kvůli nedostatku času, tak hlavně sněhu. Noční sjezd dolů byl po sjezdovkách č. 9, 3 a 1. Pod parkovištěm nás už čekalo žihadlo Žiguli, kterým se svezli Mkhitar, Boris a Aljona se všemi lyžemi. Ostatní jsme šli do hotelu pěšky.

Mišo a asi Hajkos na nejvyšším místě střediska – 2819 m vysokém Teghenisu

Druhý den jsme si koupili půldenní permici za 5 000 AMD (cca 10 EUR, celodenní 10 000 AMD, k tomu plastiková karta s tříletou platností za 1 500 AMD) a lyžovali jsme na sjezdovkách a trochu rozjezdili i oblasti kolem nich. Následně jsme se s koncem platnosti lístku přesunuli za silného větru sedačkou do výšky 2485 m, kde jsme čekali na Aljonu. Zapadli jsme do restaurace a druhý vlek, na němž seděla Aljona, se na dvacet minut zastavil. Jelikož byla venku velká kosa a hodně silný vítr, vůbec jsme jí to nezáviděli – a Aljona přijela dokonale promrzlá.

Tento kopec jsme chtěli sjíždě následující den, sněhové podmínky a čas rozhodly za nás

Po občerstvení jsme se v pětici vydali na pásech na Teghenis, zatímco Mkhitar a Aljona vyjeli nahoru sedačkou. Celou cestu i na samotném vrcholu velmi intenzivně foukalo, a tak mě osobně konečně došlo, k čemu jsou u koncové stanice lanovky velké větrné zábrany. Za nimi bylo docela snesitelně. Z vrcholu jsme sjížděli volným terénem po kamenitém podkladu – níže už sněhu bylo spousta. Sklon byl ale malý. Po dojezdu dolů jsme se sbalili a v pozdním odpoledni odjeli směr Jermuk.

Noční sjezd vedl po sjezdovkách, dolů je nasvětlený Tsaghkadzor

Návštěva první hospody v Arménii, jídlo bylo vynikající, jako ostatně i všechny další co jsme měli

Taxík nechtěl nastartovat, nejvíce sněhu bylo kolem místa našeho ubytování

Čtyřsedačku jsme v provozu neviděli ani jednou

Výhled od dolních stanic sedaček – zatím se nedá ani tušit, jaké tady mohou být sjezdovky

Aljona ve volném terénu z vrcholu Teghenis – vzadu jezero Sevan

Koncová stanice dvojsedačky č. 4, vzadu vrchol Teghenis

Koncová stanice vleku číslo 4

Základní výuka lyžování s lanovým vlekem

Sedačka č. 4 a stejně očíslovaná sjezdovka z výšky 2354 m

Oblast Asma a Adrenalin vlevo od nejvššího místa – Teghenis, 2819 m

Historicky orientovaná výzdoba pohostinského zařízení u mezistanice 2485 m – lyže Polsport

Hospodský oběd s pěkným výhledem, Borisovi ale stejně byla zima…

Mišo ve volném terénu oblasti Asma

Aljona ve volném terénu oblasti Asma

Úvodní část modré sjezdovky č. 6 od mezistanice 2485 m

Výhled z konce sjezdovky č. 10 na začátky sedačkových lanovek 1966 m

Reklama na Zimu v Tsaghkadzoru

Automatický a plně motorizovaný sypač

Uprostřed nejvyšší kopec Teghenis ze silnice vedoucí do Jerevanu

autor: Jan Pala - palič