V červenci 2013 jsme projeli část Makedonie, Albánie a Řecka, abychom se podívali po horách, historických památkách, a jezerech. Na základě tohoto průzkumu vznikl zájezd CK Alpina na začátku srpna – Perly na pomezí Makedonie, Řecka a Albánie Turistika a památky okolo Ohridského a Prespanského jezera ve dnech 31. 7. až 11. 8. 2014. Mezi jinými oblastmi bude navštívena i horská květinová zahrada v oblasti nejvyššího vrcholu Makedonie – 2764 metrů vysokého Golem Korabu. Při návštěvě v červenci 2013 se na svazích Golem Korabu dalo ještě dokonce lyžovat, letos to díky pozdějšímu termínu nebude možné.

Další články a fotografie:
Rekreační
oblast Palić v Srbsku a noční Bělehrad cestou do Makedonie
Skopje
a kaňon Matka v rámci červencového balkánského výletu
Na
skialpech na Golem Korab (2764 m) – nejvyšší vrchol Makedonie a
Albánie
Výstup na Golem Korab (2764 m) je v závislosti na zvoleném nástupním místě z hlediska časové náročnosti od půldenního až po vícedenní s přespáním na některé z vysokohorských luk. Ideální je půldenní až jednodenní varianta s převýšením do 1500 výškových metrů. Do nástupního místa jsme dojeli autem, do malých batohů nabalili jen pití, svačinu, pláštěnku a bundu. Pohodovým tempem jsme začali stoupat v pásmu lesa nejprve po cestě, poté po chodníku, abychom se s koncem lesa opět na chvíli připojili na polní cestu.

Nad pásmem lesa oko každého botanika a nadšence do horské flóry zaplesá – všude, kde se návštěvník podívá, si připadá jako v rozkvetlé botanické zahradě. Louky hýři barvami rozkvetlých druhově velmi rozmanitých rostlin. Do toho svítí slunce a v dáli jsou na severně orientovaných svazích ještě velké oblasti pokryté sněhem. Co víc si přát? Snad jen, aby počasí vydrželo, což nám vydrželo po celou dobu výstupu i sestupu.

Po výstupu do sedla jsme strměji nastoupali pád desítek výškových metrů, abychom se dostali na vyhlídkovou téměř vrstevnicovou stezku vedoucí přímo k údolí pod Golem Korabem. Tam jsme se konečně mohli pohybovat i více na sněhu, a bylo možné jen litovat absenci skialpinistického vybavení. Okolní svahy byly i v polovině července rozsáhle pokryté sněhem, a dalo se najít několik pěkných a dlouhých sjezdů se zajímavým sklonem. Škoda…

Na vrcholu jsme nemohli vynadívat na okolní horské hřebeny a rozsáhlá údolí – viditelnost byla fantastická. Sestup zpátky byl následně poměrně rychlý. Výstup a sestup včetně všech přestávek na focení, kochání a jezení nám nakonec zabral výrazně méně času, než měl trvat jen samotný výstup. Výlet na lehko byl velmi povedený a je možné jej každému doporučit, neboť se jedná o výstup na nejvyšší vrchol dvou zemí – Makedonie a Albánie.












