Na skialpech na Titov vrv (2748 m) v makedonském pohoří Šar planina

První oblastí, kde jsme se při letošním skialpovém výletu na Balkán (JERKY SNOW CAMP 2012 Macedonia – slunečný skialp a základové laviny) zastavili, bylo pohoří Šar planina ve dnech 25. až 27. března. V tomto pohoří se nachází třetí nejvyšší vrchol bývalého Jugoslávie – Titov vrv (2748 m). Ten byl jedním z našich cílů. JERKY SNOW CAMP 2012 Macedonia se uskutečnil za podpory Jerky a Komise tradičního skialpinismu ČHS.

Před Titovým vrvem je potřeba se posílit – sušené maso Jerky v tom vydatně pomáhá

Další články:
JERKY SNOW CAMP 2012 Macedonia – slunečný skialp a základové laviny
V potu tváře aneb skialp v Makedonii z pohledu EUroženy
Na skialpech na Titov vrv (2748 m) v makedonském pohoří Šar planina
Na skialpech na Golem Korab (2764 m) – nejvyšší vrchol Makedonie a Albánie

Odpočinek u antén v provizorní konzumační díře

Jak se tam dostat? Je to velice jednoduché. Cestou ze Srbska se nezajede do hlavního města Skopje, ale po silnici E65 se pokračuje na Tetovo. Sjede se do města a cedule Popova šapka Vás částečně mimo centrum města navedou na nevýraznou silnici, kterou velice rychle výrazně nastoupáte. Stovky výškových metrů se získávají velice rychle, a zatímco dole to vypadá na pozdní jaro, u dolních stanic vleků na Popově šapce je pravá a nefalšovaná zima.

Titův vrv je ten nejvzdálenější vrchol – ještě tam nejsme

Z Popovy šapky je v létě značená turistická trasa na Titov vrv. V zimě se značení úplně neřeší, takže jsme si nejprve vybrali jako tábořiště větrné místo v údolí pod jeskyní netopýru, abychom si zkrátili nástup k Titovu vrvu. Silný vítr v průběhu celé noci zapříčinil, že první aktivitou, které se náš stan ráno věnoval, byla stavba sněhového větrolamu kolem stanu. Po jeho dostavbě jsme byli připraveni vyrazit.

Druhý výstup dnešního dne nebyl zdaleka posledním

Z údolí není Titot vrv samozřejmě vidět, a tak bylo nutné nejprve dosáhnout nejbližšího místa v hlavním hřebeni. Tím byl o více než pět set výškových metrů výše vrchol přezdívaný Antena kvůli nefuknčním zbytkům antén. Z vrcholu, stejně jako z provizorní konzumační díry (definice plné verze je tady Konzumačná diera na Kamčatke, aneb jak se schovat před větrem) byl vidět hodně v dálce Titov vrv. Před ním ovšem řada hřebenů a vrcholů i o hodně vyšších než ten, na kterém jsme aktuálně stáli.

Traverz a malé stoupání cestou na Titov vrv

Pokračovali jsme kousek po hřebenu, následoval sjezd do vedlejší doliny, traverz pod popraskaným a lavinami pokrytým svahem. Výstup na další hřeben a vrchol. Šmatlali jsme zvlněnou hřebenovkou až na vrchol 2704 metrů, na kterém už nebyl sníh. To mělo za následek, že jsme sestoupili na druhé straně přes dvě stě výškových metrů dolů. Velká část sestupu v dost ukloněném svahu byla pěšky. Jenom Ruda to objel někudy úplně naokolo povětšinou po sněhu.

Tento vrchol ještě nebyl Titov vrv, i když už měl přes 2700 metrů

I takovéto svahy bylo nutné scházet cestou na Titův vrv

Ropák nepovažoval za nutné používat lyže, takže jak celý sestup, tak výstup na Titov vrv absolvoval pěšky. EUrožena zavěšila z velké dálky pytel na Titov vrv, takže sem musí ještě aspoň jednou. Ostatní došli na vrchol, kde se nachází kamenná rozhledna z vymlácenými okny, zlikvidovaným schodištěm a podlahami. Jako zničená se uvádí už v průvodci „Jugoslávské hory“ z nakladatelství Olympia vyadném v roce 1987.

Tiťák ze stanoviště U velkého pytle, skialpinisté v levém dolním rohu

Titov vrv se svými 2748 metry byl třetím nejvyšším vrcholem bývalé Jugoslávie

Sjezd z vrcholu neměl chybu. Pod sedlem k nám dojela Markéta a společně jsme začali stoupat na pásech nahoru. Jelikož se nám něchtělo zpět stejnou trasou, tak jsme zvolili „fakultativní objížďku“ kolem všech kopců a hřebenů, co jsme přes ně šli předtím. Po cestě bylo pár sjezdů, některé z nich na pěkně ukloněných přemrzlých pláních. Návrat ke stanům se pěkně prodloužil a do našeho údolí jsme dorazili těsně před setměním.

Shrnutí:
Skialpinistický výlet na Titov vrv je parádní proměnná túra, jejíž délka se může měnit od pár hodin (v případě rychlíků) až po celodenní náročný výlet v závislosti na množství odboček a sjezdů oproti nejkratší cestě.