Na pátek 10. února mělo být podle předpovědi počasí pěkně mrazivo a polojasno. Dobrý důvod vyrazit s Lukášem – Chuckiem na druhý nejvyšší beskydský vrchol Smrk (1276 m). Nástupní místo bylo obvyklé – začali jsme v Čeladné.

Sněhu bylo hodně, vrchní vrstvu tvořilo pět až deset centimetrů přemrzlého prašanu. Lesem jsme stoupali rychlé vzhůru, přešli přes nějaké vrstevnicové silnice a občas vysoko nad hlavou zahlédli kousek modré oblohy. Byli jsme poněkud pesimističtí ohledně nějakých výhledů. V horní části se to ale výrazně změnilo, když jsme se kus pod Barabskou cestou dostali nad hranice mlhy.

Výhledy byly fantastické. Šlapali jsme rychle na hřeben a z něj na vrchol, abychom viděli Lysou Horu (1323 m). Nebyli jsme ale dostatečně rychlí, a než jsme se dostali na vrchol, mlha v údolí Čeladenky výrazně stoupla, takže vrcholKněhyně (1256 m) zmizel v mlze. Stejně tak zmizel v mlze i vrchol Lysé Hory (1323 m), z něhož vždy na chvíli vylezla pouze špička vysílače.

Sjezd horní části neměl chybu, prašan, slunce, paráda. Chuckie v dolní části nějak zapadnul mezi stromy a jen se vzdáleně ozvalo: „Honzo, asi budu potřebovat pomoc“. Nepotřeboval, zkušeně se z toho dostal sám. Napodobil jsem ho jen o pár metrů níže, kdy jsem o něco schovaného pod sněhem přepadl hlavou dolů ze svahu až na cestu.

V další části stačilo udělat dva oblouky a silná vrstva prašanu kolem mě odjela dolů. To už i Chuckie zhodnotil, že by to mohl být nebezpečné a zhodnotil, že by mohl vytáhnout lavinový vyhledávač. Nevěřil jsem svým očím a uším, když vyhledávač vytahoval z batohu a přitom říkal: „Nějak to tu moc padá, raději si ho vezmu a zapnu“. Vynadal jsem mu, neboť sám jsem kromě základní výbavy měl také SnowPulse.

Na svahu bylo do dvou metrů sněhu, který měl v každém oblouku tendenci ujíždět v množství větším než malém. Což také dělal. S velkým množstvím prašanových splazů jsme se dostali do údolí. Na výškové úrovni Čeladenky jsme při pohledu zpátky k vrcholovému hřebenu zjistili, že už je tam zase pěkně. Při menším pootočení směrem k západu jsme mohli vidět velký oranžový kotouč zapadajícího slunce. Pátek jak má být – řečeno Matúšovými slovy: „Čo vy si chcel, ostatný sú teraz v robotě“.





































hoši toš asi fajné to bolo :-)