No lavinové teorie… Právě že ani tak moc lavinové ne.
Narazil jsem na zajímavé články, které srovnávají dvě různé laviny,
ale dívají se na ně z trochu jiné strany. Články nejsou o sněhu,
sněhovém profilu nebo Stop or Go, či jiných metodách risk managementu. Jsou
o událostech, které se staly dávno před lavinou a které vedly o mnoho
hodin později k rozhodnutí GO, přestože
objektivní fakta mluvila pro STOP. A to přesto, že
zkušená skupina musela tyto okolnosti rozeznat. Musela? Tak proč se
tak nestalo?
Lavina, kterou si lyžař utrhnul sám – krásně jsou patrné stopy
vedoucí k odtrhu, dotyčný se podruhé narodil, neboť rozsáhlý svah se
vysypal do asi deset metrů hluboké terénní pasti, kterou to úplně
zarovnalo – bez bagru by ho nebylo možné vykopat
V rámci lavinové prevence se podle mě dost málo mluví o věcech jako je dynamika chování skupiny a jejího rozhodování, která je jiná než u jednotlivce. Tahle oblast má blíž k psychologii, než k milovaným sněhovým vločkám a možná proto bývá opomíjena.
Články se zabývají právě zpětným pohledem na chvíle daleko před lavinou, kdy se možná už ale rozhodovalo o životech účastníků. Jedna lavina dopadla dobře (žádný zasažený), druhá nikoliv (tři mrtví).
Napřed tedy doporučené čtení, bohužel v angličtině:
- Finger of God – naštěstí bez ztrát na životech, doporučuji závěrečné rady v článku, které jsem shrnul níže
- Tunnel Creek (NY Times) – podrobně a emotivně zpracovaná celá lavinová nehoda, tomu říkám kvalitní novinářská práce…
- Tunnel Creek – s pěkným podtitulem „tunnel vision“
Společné jmenovatele obou lavin
Co tedy obě nehody spojuje?
- zkušená skupina lyžařů
- znaky nebezpečí, které obě skupiny ignorovaly
- zpětně se jedná o zřejmé pochybení
Jak se taková věc může stát i velmi zkušeným lidem???
Důvod fatálních chyb
Příčina leží v dynamice a psychologii chování skupiny. Člověk je tvor, který rád žije ve stádu, je rád částí skupiny. Proto se ve větší skupině cítí podvědomě bezpečněji, což je v případě lavinového nebezpečí doslova smrtelná kombinace. Současně chce být respektovanou součástí této skupiny, chce do ní patřit a je ochoten pro to leccos obětovat. Každý jedinec chce mít svůj díl uznání v rámci skupiny, nechce z ní být vyčleněn, chce být platným členem. Proto se například dospívající děti stávají součástí gangu, pokud nezafunguje rodina či jiná adekvátní skupina.
Dopad do lavinové prevence
Ve větší skupině dochází k rozmělnění zodpovědnosti, pocitu, že chování většiny je to správné a k falešnému pocitu bezpečí. Důležitá je také motivace a cíl jednotlivých členů. Jdeme si zalyžovat, chceme být venku nebo je cílem vrchol, bez jehož dosažení se jedná o neúspěch? Mám jedinou příležitost vyrazit ven a učiním tak stůj co stůj? Roli hrají i osobní vzpomínky, minulost, vztahy mezi členy. Snaha být za frajera a ne za sraba, protože už loni jsem vyměkl? Strach rozporovat názor někoho přece o tolik zkušenějšího, abych se nezesměšnil? Obavy, že zklamu očekávání, která vůči mě skupina má? A opravdu má? Spousta věcí se odehrává jen v naší hlavě, možná i v podvědomí. To vše vede k velkému zlu, kterým jsou NEVYSLOVENÉ OBAVY, které dokáží i velmi profesionální skupinu dovést za hranu toho, co je bezpečné.
Jak z toho ven? Jezděte do hor ve skupině přátel, kde se dobře znáte, nemáte potřebu si mezi sebou hrát na hrdiny. Těch jsou plné hřbitovy. Základem je otevřená komunikace v rámci skupiny. Vzájemná důvěra vám umožní kdykoliv vyjádřit svůj názor a otevřít diskuzi, která povede ke správnému rozhodnutí. Možná i někdo další sdílí vaše obavy, ale mlčí. Tak promluvte jako první právě vy!
Nesklánějte se automaticky před zkušenostmi ostatních nebo jejich dobrou znalostí lokálních podmínek. Ptejte se, mluvte. I tím se učíte a máte šanci získat hodně praktických informací. Braňte se případům, kdy jste okolím vmanipulováni do situace, která je pro vás mentálně nepohodlná. I jen prostá otevřená komunikace vás může dostat zpět do komfortní zóny. I váš názor má svou cenu a i experti dělají chyby („Odborníci pozor! Lavina neví, že jste odborníci!“ – André Roch). Poslouchejte svou intuici a zároveň mluvte nahlas.
Statistiky hovoří jasně – 90% lavin uvolnili sami zasažení nebo někdo ze skupiny. A to je dobrá zpráva. Znamená, že laviny jsou ve většině případů výsledkem našich špatných rozhodnutí, ne matky přírody. A vlastní rozhodování máme, měli bychom mít, pod kontrolou. Pokud se pohybujete ve skupině, neznamená to automaticky, že rozhodnutí skupiny budou lepší.
Pozor na laviny a sněhu zdar!
