První květnové dny jsme během Ski Kamčatka 2013 – co a jak se dělo při skialpinistickém výletu trávili v oblasti vulkánu Bakening (2278 m), kde jsme byli podle dostupných pramenů prvními Čechy a Slováky. V osmičlenné skupině jsme vystoupili na vrchol a následně sjeli dolů na lyžích.
Další čtení a fotogalerie:
Ski
Kamčatka 2013 – co a jak se dělo při skialpinistickém výletu
Ski
Kamchatka 2013 – Bakening volcano (2278 m)
Kamcatka
2013 od Matúša
Video z Kamčatky:
Ski
Kamčatka 2013 – krátké video ukázky od Pažouta
Вулкан Бакенинг je klasický stratovulkán ve tvaru konusu s průměrem základny kolem pěti kilometrů. Svou majestátnost v porovnání s okolními vrcholy podtrhuje tím, že je v relativní výšce více než dvojnásobně převyšuje. Při pohledu z vrcholu si tak je člověk jistý, že v jeho okolí nic vyššího není. Bakening byl poprvé popsán v osmnáctém století. Dříve byl nazýván Vrchol Kamčatky, neboť od něj vytékají tři největší kamčatské řeky – Kamčatka, Avača a Bystraja.
V zimním období se na jeho svazích (i přes značnou vzdálenost od klasických letišť) už provozoval heliskiing, a v letním období je jeho okolí populární pro svou odlehlost od civilizace a doposud zanedbatelný (v porovnání s jinýmim místy na Kamčatce) zájem turistů.
Do oblasti Bakeningu (2278 m) je možné se dostat po hlavní kamčatské cestě vedoucí z Petropavlovska-Kamčatského do Milkova a dále na sever. Prvních 150 km je oproti minulosti cestování velmi pohodlné, když byl na silnici nedávno položen asfalt a místy jsou svodidla. Další cesta až po řeku Pravaja Kamčatka je už kamčatsky standardní – uválcovaný štěrk.
Od silnice jsme vyrazili někdy v odpoledních hodinách a čekal nás rovinatý přesun na skialpech ve výšce přibližně 600 metrů nad mořem. Na pláni částečně pokryté kamennými břízami a jen pár metrů od břehu řeky Pravaja Kamčatka se zastavilo a postavili jsme stany. Počasí bylo fantastické a svahy Bakeningu (2278 m) byly krásně nasvícené postupně zapadajícím sluncem. Krásný podvečer jsme vylepšili o velký oheň.
Přes noc se počasí zkazilo, zatáhlo se a začalo foukat. Při šlapání na skialpech k úpatí vulkánu jsme museli 2–3 krát přecházet přes řeku. Někde to šlo po sněhovém mostu, jinde ne. Z dálky to vypadalo, že výstup přímo hlavním svahem z údolí řeky Pravaja Kamčatka nebude z hlediska možného lavinového nebezpečí ideální. Měli jsme za to, že zvolíme raději esovitě pokroucený svah vlevo od hlavního. Poté, co jsme se přes pláně dostali k samotnému vulkánu, jsme se shodli na výstupu hlavním svahem.
Většina z naši skupiny šla na lyžích do výšky asi 1730 metrů, jen Pažout a Katka pokračovali se stoupacími železy na vázání řady Dynafit TLT až do výšky těsně přes 2000 metrů. Lyže dali také na batoh, kvůli tomu, že na posledních více než dvou stech výškových metrech to vypadalo na nafoukaný sněhový polštář, což také potvrdila vykopaný sněhový profil.
V oblasti vrcholového hřebene byl silný vítr, a hustá mlha s mraky. K nejvyššímu místu hřebene se vydal pouze Roman, ostatní jsme zůstali o kousek níže poblíž předpokládané trasy sjezdu, neboť viditelnost se výrazně zhoršovala. Horní část sjezdu byla v difúzním světle. Níže se viditelnost zlepšila, ale sníh byl místy horší, a tak jsem raději kus sjezdu absolvoval po starším laviništi.
Dojeli jsme ke stanům, kde už byla ve sněhu vykopána velká společenská místnost (výška sněhové pokrývky byla u stanů kolem 210 cm) dobře chránící před větrem – akorát jsme dovykopali místo na oheň.
V dalším dnu nás čekali dva výstupy svahem řídce pokrytým kamennými břízami a se sklonem místy přesahujícím 40 stupňů na vrchol Palec (1225 m). Jednalo se o české a slovenské prvovýstupy a prvosjezdy na skialpech, resp. podle dostupných pramenů na tomto vrcholu s lyžemi ještě nikdo nebyl. Z Palce následovaly krásné sjezdy do sousedního údolí a okruhem návrat zpátky ke stanům.
Shrnutí:
Oblast vulkánu Bakening
(2278 m) je pro zimní i letní aktivity ideální. Pro skialp je možné
od stanů snadno dosáhnout nejenom na vrchol vulkánu, ale i mnoha dalších
menších kopců. Z nich je možné jezdit jak volnými pláněmi, potočními
zářezy nebo řídkým porostem z kamenných bříz. V jarním období je
nutné dávat pozor na probouzející se medvědy – potkali jsme čerstvé
stopy od dvou až tří medvědů.
Zvětšit mapu
Zvětšit mapu
