Jelikož je stav sněhu v Beskydech na skialp/freeride kritický, rozhodli jsme se vyrazit v sobotu 23. ledna 2009 na Slovensko. Podle serveru laviny.sk je na Chopku 90 cm, takže není co řešit. Už při plánování ale doufáme, že se zmíněné stránky nemýlí, jinak nám z lyží zbudou pouze třísky. Nakonec vše dobře dopadlo, ale o tom až dále.
Všeťa bere svého starého Forda a tak ani nemůžeme protestovat proti velmi časnému odjezdu – u dveří mi zvoní ve čtyři ráno. Cesta ubíhá docela rychle díky hláškám osazenstva, zejména pak Chuckieho. S nejistotou sledujeme stav sněhu kolem cest, lépe řečeno sledujeme trávu okolo… Lehce po sedmé dorážíme do Jasné a vidíme, že aspoň tady sníh je.
Flákání bylo za celý rok dost, takže nasazujeme pásy a vyrážíme vzhůru sjezdovkou FIS. Chuckie má problém s nelepícím pásem, takže mu půjčujeme dva sichráky a nepříjemná situace je vyřešena. Počasí je na místní poměry úžasné, azuro a pouze pár mráčků. Jen teplota se pohybuje kolem –12 C a ke sluníčku zbývá kus cesty. Až výše je vidět valící se inverze z jižní strany, na severu se však úspěšně rozpadá.
V průběhu výstupu fotíme, pozorujeme odvážné sjezdaře pod dvojsedačkou, kde není po prašanu ani památky a povrch tvoří pouze ledové plotny spolu s kosodřevinou a kamením. Několik lidí je v Meteorologickém žlabu a ve svazích Derešského kotle, kde to vypadá na nafoukanou vrstvu prašanu a tím pádem příjemný pojezd.
V poslední části kopce využíváme pomu bez turniketu a na hřeben se vyvážíme. Na této sjezdovce nakonec fungujeme i po zbytek dne, holky mají ze žlebů respekt a my nakonec taky. Aspoň pilujeme techniku jízdy po tvrdém a rozbitém sněhu a něco málo fotíme.
K večeru se stavujeme ještě na Kamennou chatu na čaj a něco dobrého, pak následuje sjezd vylidněným svahem dolů k autu a odjezd domů.
„holky mají ze žlebů respekt a my nakonec taky“
Holky su holky, ale co vydesilo legendarnych moravskych hard core freeride boyz???