Snahou organizátorů Vrchařské koruny Valašska pro horská, treková a někdy i silniční kola je zavést cyklisty nejenom na tradiční vrcholy, ale také na ty, kde se s cyklistou moc nepotkáte. Druhá trojice vrcholů absolvovaných ve velikonoční pátek 13. dubna je toho důkazem.
Žídkův buk (651 m)
Prvním cílem byl Žídkův buk (651 m), následovaný Klášťov (753 m) se závěrem na Kopřivná (625 m). Okruh přes další tři kopce VKV začíná kdekoliv v údolí Vsetínské Bečvy. Po průjezdu Vsetínem po cyklostezce směrem na Ústí je jednodušší ujet kus po hlavní silnici a opustit ji na vedlejší a polní cesty až ve Valašské Polance. Zpětný nájezd na hlavní silnici je možný buď uprostřed Lužné, nebo až za Lužnou kousek za odbočkou u autobusové zastávky (Lidečko, rozcestí Mužíkov) na cyklostezku 6117 vedoucí na hřeben k rozcestí Láz.
Stoupání na hřeben má převýšení přibližně 250 výškových metrů s tím, že zpočátku je to pohodlný výjezd z pěkným výhledem na osídlení v oblasti Mužíkov. Výše se kvalita podkladu zhoršuje, ale většina trasy je po zpevněné silnici. V závěru je dobré držet se silnice a dojet na modrou TZ (turistickou značku), od níž je to už jen kousek po rozježděné rozbahněné cestě z lesa ven k Žídkovu buku. Jelikož kousek od buku na sever (a hned vedle Vráblových pasek) končí lyžařský vlek poma (661 m) pro dvě sjezdovky z Lužné, pokračuji k vyhlídce na Lužnou.
Od Žídkova buku přes Vařákovy paseky
Přejezd po hřebenu zpátky k Žídkovu buku, povinná fotka pro VKV a bahništěm po** modré TZ** na rozcestí se žlutou TZ U Oběšeného. Z rozcestí je krásný lesní přejezd po žluté TZ k rozcestí Láz. Z tohoto rozcestí se pokračovalo po modré TZ (a zároveň cyklsotezka 6117 Hornolidečská magistrála) kousek od Lačnovských skal na Vařákovy paseky k památníku na jejich vypálení za druhé světové války. Pokračuji po modré TZ k bodu záchrany ZL 019. Od něj sjezd na rozcestí Bařinka. U tohoto rozcestí je opět ukázkové bahniště díky intenzivní těžbě dřeva, tj. nejenom že je lesní cesta rozbahněná, ale zároveň chybí i kus lesa.
Pokračuje se stále po modré TZ, a zároveň po NS Vizovické vrchy (NS = Naučná Stezka) k rozcestníku Pod Svéradovem, kde je výborný popis toho, jak jednotlivé řeky mohou v průběhu let „krást“ vodu druhé řece. Tady konkrétně na jednu stranu začíná Vlára, zatímco na druhou Pozděchovka, která se přes propojky vlévá do Senice.
Hradisko Klášťov (753 m)
Na Svéradov (737 m) to bylo kus bahništěm pěšky do kopce… ze Svéradova následoval sjezd do sedla k závěrečnému výšlapu k rozcestníku u Klášťova (753 m). Od rozcestí se dá vyjet k vyhlídce (já jsem teda na pár metrů v šutrovišti z kola slezl) s tím, že nejlepší vyhlídka na východ a JV je cca 100 m před samotným vrcholem. Na vrcholu jsou zbytky hradiště a samozřejmě NS kolem hradiště s řadou zastavení – POZOR! Tato Naučná Stezka není zobrazena v mapy.cz ani na cykloserver.cz!
Místo sjezdu do Bratřejova po zelené TZ, případně některou z alternativních lesních cest, jsem pokračoval dále po hřebenu na Rovné (702 m) a dále k rozcestí Pod Suchým vrchem. Následovala malá odbočka po žluté TZ ke Kapli sv. Františka pod Suchým vrchem (nová). Vrátil jsem se po žluté TZ zpátky na rozcestí a pokračoval mírným sjezdem pod vrchol Papradná (602 m), načež se dalo sjíždě i dále až kousek nad ostrý potoční zářez směřující ke Lhotsku. Pěšky jsem přešel přes potok a na druhém břehu pokračoval pár metrů pěšky, protože nějací „dobráci“ kousek nad stezkou udělali** další lesní dálnici** a narhnuli kameny na stezku.
Přes Lhotsko, Vizovice a Všeminu na rozcestí na Hranici
Sjezd do obce Lhotsko neměl chybu a po výjezdu z lesa se otevřely parádní výhledy. Po průjezdu Lhotskem a pod novou silnici je potřeba si popřidat, takže výšlap ke kopci v mapě označeném jako Háj. Přes něj se přejelo na jeho západní stranu a sjelo se do Vizovic. Při průjezdu Vizovicemi je dobré se napojit na násep nedokončené Baťovy železnice a po něm dojet k rozcestníku Chrastešovský podjezd.
Dlouhá mírně stoupající rovná silnice dovede cyklistu přes Chrastěšovské paseky s menší zatáčkou do Chrastěšova. Za obcí končí dobrý asfalt a objevuje se šotolina. Stoupání je v některých úsecích docela strmé a vyjíždí se na hřebenu nad údolím říčky Všeminka. Sjezd do Dešné je parádní až po hlavní silnici. Největším opruzem je dojet po hlavní silnici připomínající svou šířkou spíše dálnici do Všeminy. Všeminou se stále stoupá vzhůru až na předel mezi Všeminou a Liptálem – Hranice – sedlo (cca 515 m).
Přes Kopřivnou na Baťkovou a do Hošťálkové
Ze sedla je to už jenom 1,5 km na další vrchol VKV 2017 – Kopřivná (625 m). Při postupně zapadajícím slunci se dostávám na Kopřivnou, kde mají myslivci z Všeminy „mohylu“ k 60. letům od založení Lidového mysliveckého spolku ve Všemině v roce 1951. S kolem se pro VKV nefotím, je tu už docela tma.
Od myslivců je pokračování červeně značenou hřebenovkou. Jak je zvykem, občas je to bahniště díky činnosti těžařů dřeva (a možná také čtyřkolkářů, motorkářů a offroadistů). Na rozcestí Baťková mám z toho všeho dnešního bahna už trochu depku. Naštěstí je to už jen kousek na Baťková-Chléviska, odkud následuje sjezd do údolí Štěpková. Po cyklotrase 6121 sjíždím kus velmi rychle až do míst, kde se opět vyznamenali těžři – bahniště. Navíc je trochu kosa. Zatímco na hřebenu byla teplota ještě v pohodě na krátké cyklokraťasy, níže v údolí Štěpková je pocitově o 10 stupňů méně. Po dojezdu k evangelickému kostelu v Hošťálkové už šlapu naplno, abych se po výjezdu ze Štěpkové zahřál. Průjezd Hošťálkovou i po cyklostezce z Ratiboře k Vsetínské Bečvě je rychlý.
Shrnutí:
- Sports Tracker v mobilu: 75,65 km, čas 5:39:15 h, maximální rychlost 72,6 km/h, nastoupáno a naklesáno dle Sports Tracker 2200 m, reálně tak 1700–1800 m
- Orientační proměření na mapy.cz: 76,49 km, nastoupáno a naklesáno 1630 m
- podklad od asfaltu (část do Lužné, z Lhotska, z Vizovic do Všeminy a na Hranici), šotolina, lesní cesty, bahniště, apod.
