Během týdenního skialpového a freeridového působení v Bulharsku – Fantastický prašan a slunce v březnovém Pirinu byl nejdelší výlet naplánován po freeridovém rozlyžování se v čerstvě napadnutých spoustách prašanu. Ve středu 12. března jsme se nechali dvěma auty povyvézt skrz lyžařské středisko kousek výše, abychom neztráceli čas šlapáním až z Banska.
Po vysazení z aut jsme nasadili stoiupací pásy a vydali se do doliny mezi Vichrenem a Todorkou. Cíl výletu se měl upřesnit na základě podmínek v dolině. K tomu došlo celkem brzy, když jsme po jednom traverzovali asi jeden den staré laviniště žlábkem z pod Vichrenu. O kus dále byly nad chatou ze svahů Vichrenu vidět další laviny a splazy, takže bylo více než jasné, že jeden možný cíl rovnou odpadnul.
Slunce pálilo o sto šest, takže jsme se na chvíli zastavili na krátké občerstvení s pivem Pirinsko na chatě Vichren. Před chatou byla sluneční výheň, takže pivo jen zasyčelo a už nebylo. Chatař měl asi dlouhou chvíli, takže po předchozím intenzivním sněžení vykopal venkovní posezení, čehož jsme využili. Po občerstvení jsme vyrazili dále do doliny s tím, že ze svahů Todorky bylo možné pozorovat několik sjíždějících freeriderů, kteří se nahoru dostali lanovkou a potom hřebenovým přechodem k začátku sjezdu.
Z jejich jízdy a dalších stop okolo bylo patrné, že na Todorce jsou zřejmě dobré sněhové podmínky. Chybou jen bylo, že nás od vrcholu dělilo něco přes osm set výškových metrů. Přímý výstup by byl v hlubokém sněhu pěšky nereálný (na lyžích ve větší skupině nemožný), a proto jsme pokračovali dále do doliny. V závislosti na sněhových podmínkách a potenciálním lavinovém nebezpečí se postupně upřesňoval cíl výletu – skončilo to tak, že jsme na lyžích vystoupali na Todorku.
Přešli jsme část hřebene Todorky, abychom se dostali blíže nad chatu. Na začátku sjezdu bylo nafoukáno trochu sněhu do minipřevěje, takže kdo si netroufal najet do svahu přímo, natraverzoval to zprava. První projel úvodní úsek Pavel, následoval jsem jej s tím,že po přibližně padesáti metrech jsme počkali, až všichni sjedou úvodní část z hřebene. Následně jela první skupina s Pavlem v čele dále do doliny, zatímco jsem asi do poloviny sjezdu sjížděl se závěrečnou třetí skupinou. Poté jsem trochu poodjel až nad dolinu, která už byla ve stínu. Jakmile byli všichni kousek nad dolinou, sjel jsem krustou až na chatu. Na chatě jsme si dali opět Pirinsko, počkali, až budeme všichni a rozjeli se dalších více než tisíc výškových metrů dolů do Banska. Do Banska jsme dojeli už za tmy, když dlouhá sjezdovka číslo jedna byla celá nasvícená – nebylo potřeba vytahovat čelovky.
Okružní výlet z lyžařského střediska Bansko přes chatu Vichren do zadní části dolliny s výstupem na Todorku, sjezdem na chatu a následným dojezdem až dolů do Banska je krásný téměř celodenní skialpový výlet, který lze za dobrého počasí a vhodných sněhových podmínek vřele doporučit. V rámci našeho týdenního působení v bulharských horách se jednalo o nejdešlí skialpový výlet.
Foto: palič a Zuzka Jiřištová, na Todorce mi skončila i druhá baterie ve foťáku, takže ze sjezdu nemám nafoceno nic :-(
