Skialpinistické omrzliny z Kamčatky a praktické zkušenosti s nimi

Tento článek byl sepsán na základě praktických zkušeností s omrzlinami. Autor si prošel všemi fázemi tohoto záludného poranění – od omrznutí, přes euforii že to nic není, přes bolesti a strach z doporučované amputace, přes zdlouhavá hojení a komplikace s tím spojené až po „konečné“ úspěšné vyhojení.

Motto: „Zážitek nemusí být pozitivní, stačí když je dostatečně intenzivní“ (…pronesl kdosi ve skalách)

Omrzliny byly získány na tomto výletu: Kamčatka 2012, skialpinistická expedice HO Tigi-Shu Praha.

Prevence a kritické faktory omrznutí:

• Malé boty (kapitola sama pro sebe). Mějte vždy boty alespoň o jedno celé číslo větší. Nové boty, pokud nejsou pořádně vyšlápnuté = malé boty. Nebojte se investovat i do topných vložek na baterie (ty máte pod bundou a na komfortu nohou to rozhodně přidá).
• Vlhké vnitřní botičky či ponožky z předešlého dne. Pokud to jde a dáte to – sušte přes noc ponožky ve spacáku na prsou a botičky vedle sebe. Případně botičky také ve spacáku.
• Materiál ponožek – v kritické dny, kdy obzvláště hrozí omrznutí, neměňte materiál ponožek. Jste-li zvyklí na Craft nebo Moiru, neměňte za vlnu a obráceně. Nohy si to pamatují.
• Terén a počasí – když jdete vetšinu dne do kopce na předních hrotech maček a venku opravdu mrzne, je téměř jisté, že Vám prsty na nohou omrznou. Dovoluje-li to terén a situace, měňte stranu nášlapu. Neustále se snažte s prsty ve skeletu pohybovat.
• Zbytečné zevlování – zde bych zdůraznil pár mouder:
  • Zastávky při výstupu a sestupu – když jdeš a musíš udělat zastávku, mysli občas na to, zda nahodou neomrzáš a co ti případně omrzá (prsty, nohy, ruce, uši a/nebo nos). Hýbej s prsty v botě, snaž se mačkat prsty do vnitřní vložky tak aby si cítil dotek, tlak. Pokud něco citíš (i drobnou bolest, pálení) je to ještě v pohodě. Co se týče prstů na rukou, ty začněte v rukavici rozcvičovat (ideální pohyb je se snažit zamačkávat bríška prstů/nehty do palice hůlky nebo cepínu, případně proti palci)
  • Návrat – když se navečer vrátíš do bezpečí, okamžitě dej to, co ti omrzalo, do spacáku. I já jsem po návratu z kopce k bivaku, když se vítr utišil a okolní kopce zalilo romanticky zapadající sluníčko, podlehnul kouzlu večerních hor a začal jsem horečně pobíhat před bivakem a fotit. V tu dobu jsem už prsty necítil a nějak na ně zapomněl. A to byla právě klíčová blbost. Pokud ti přes den něco namrzalo, je třeba to po návratu rychle zkontrolovat a zahřát.
• Ruce – silné palcové rukavice s převleky jsou samozřejmostí. Volte vždy velikost palčáku takovou abyste se do něj dostali pohodlně v silnější fleece nebo stretch rukavici. Omezte aktivity vyžadující sundavání palčáku na minimum (focení, močení…).
• Ostatní periferie – Uši, nos, tváře, brada – zde hlavně prevence formou mastného krému, pozor na opalovací mléka s faktorem s obsahem vody (!). Nivea nebo dermazulen jako podklad pod krém s faktorem poslouží dobře. Na větru pak uzavřená kapuce, silnější kukla nebo neoprenová maska uzavřená lyžařskými brýlemi. Když začnete namrzat, promačkávejte si pálivá místa, poplácávejte je nebo lehce fackujte.
• Kamarádi, parťák, ostatní – pozorujte se občas vzájemně (tváře, nos)

Když už k omrnutí došlo:

• Rychle zalez do tepla, do spacáku a začni zahřívat to, co ti omrzlo. Pomalu a ne tepelným šokem. Stačí suchá ponožka do suchého spacáku a masírovat, ne silou, promrzlé klouby neohýbat (!)

(jako dobrá pomůcka se ukázaly například benzínová katalizační kamínka do spacáku)

• Pokud nemáš jiné léky na prevenci a první pomoc (například Trental – zužuje červené krvinky), použij Acylpirin – ředí krev.
• Nepodceňuj stav a stupeň omrzliny – je opravdu čistou pravdou, že všechny omrzliny a jejich stupně vypadají na začátku stejně a nijak hrozně. Jejich vývoj je postupný, začíná to začervenáním, přes mrtvolnou šed, puchýře … vývoj se ustálí po 2–4 týdnech.
• Puchýře nepropichuj, ale pokud je to veliký puchýř, například na prstech u nohy, stejně se tomu nevyhneš, pokud není jiná volba a musíš jít po svých do údolí a nechceš riskovat, že se ti to celé serve.
• Neustále dezinfikuj jakékoliv otevřené rány na omrzlině – například po utržení nebo propíchnutí puchýře, okolní strupy a nehty. Ideální je Betadine (vysušuje).
• Když jseš už v bezpečí a teple – stále dezinfikuj, vysušuj, dezinfikuj … není nic horšího než když je rána mokvavá a zanícená. Dezinfikuj ve všech nadcházejících fázích, až do úplného vyléčení.
• Kontaktuj doktora, poraď se s ním jak dále.
• Když je to hodně špatné, mysli na to že stále platí kýmsi vyslovené pravidlo „omrzlina v zimě, amputace v létě“. Hlavně nic neuspěchat.

Bohužel v ČR není mnoho specialistů na léčení omrzlin. Tato kategorie poranění by si s ohledem na širokou horskou komunitu určitě zasloužila, aby se jí některý z nastupující generace doktorů aktivně věnoval.

Autor tímto článkem zároveň věnuje poděkování paní doktorce Říhové (LK ČHS) za laskavé konzultace a odborné rady. Paní doktorka Říhová se jako jedna z mála v ČR věnuje aktivně léčení omrlin.

DOPLNĚNÍ: Další praktické zkušenosti s omrzlinami prstů na rukou z Finska a jejich léčením.