Při skialpinistických výletech se dá spát na chatách, ve stanech, nebo v záhrabech. Záhraby se dají případně použít jako vhodné místo pro večírky, aby hlučná společnost nerušila ostatní spolunocležníky na chatě nebo ve stanech. Uvádím neúplný přehled záhrabů, k jejichž vzniku došlo při našich výletech jak v Evropě, tak Asii.
Neúplný přehled záhrabů:
- Maxi záhrab u Chaty pod Rysmi v únoru 1999 – náš památný záhrab, který vznikl dne 11. února 1999 za účelem večerní oddílové schůze u Chaty pod Rysmi
- provizorní záhrab ve třetím výškovém táboře (6100 m) na normální výstupové trase na Pik Lenina (7134 m) v roce 2000 – vytvořen jako dopomoc Samovi Kopeckému – záhrab nakonec nepoužit
- záhrab vytvořený 31. 12. 2001 na hřebenu mezi Velkými Karlovicemi a Karolinkou směrem na Slovensko – skládal se z asi osmimetrové široké chodby a hlavního sálu. Jako u jediného z námi stavěných záhrabů došlo k jeho samovolné destrukci z důvodu nadměrného ztenčení nosných stěn a sloupů, Ondra Graclík byl asi deset minut zavalen masou sněhu
- Skialpinistická Kamčatka 2002 – záhrab pod vulkánem Kozelskij (2250 m) – záhrab proti medvědům, spali v něm tři z našich výletníků
- Velký záhrab při KAMA SNOW CAMP 2008 Bulgaria – určeno ke čtvrteční oddílové schůzi 155. HO Vsetín
- Konzumačná diera na Kamčatke, aneb jak se schovat před větrem – květen pod vulkánem Viljučinskij (2173 m)
- KAMA SNOW CAMP 2010 Monte Negro – slunce, mlha, déšť a laviny – záhrab v pohoří Komovi a iglů v pohoří Durmitor
- Lyžování a skialp v Bosně a Hercegovině s Nabosem a Hedvábnou stezkou – únor 2012 – záhrab v pohoří Jahorina – Sněhový záhrab pro 20 lidí v pohoří Jahorina v Bosně v únoru 2012
Maxi záhrab u Chaty pod Rysmi v únoru 1999
Náš památný záhrab, který vznikl dne 11. února 1999 za účelem večerní oddílové schůze u Chaty pod Rysmi – Maxi záhrab u Chaty pod Rysmi v únoru 1999 jako následek týdenního hnusného počasí a zvětšující se depky na chatě.
Od 8. do 13. února 1999 jsme pobývali na Chatě pod Rysmi (2250 m) na tzv. zimním horolezeckém táboře 155. HO Vsetín. Kromě prvního dne bylo pořád hnusně, a tak ve čtvrtek 11. února 1999 došlo na stavitelské aktivity. Iniciátorem byl Johan, který se chtěl asi předvést před nějakou slečnou, a začal sám kopat v obrovské návěji nalevo od chaty. Přidal jsem se k němu nejprve já, a postupně přibyli další.
Největší práci odvedla pětičlenná skupina, k níž se postupně přidávali další. Dokončovací práce byly prováděny až v průběhu oddílové schůze a kolaudace – zejména vnitřní výzdoba, osvětlení, apod. Vzhledem k blízkosti chaty byl zaručen dostatečný přísun tekutin a pochutin, a tak schůzující a kolaudující neutržili žádnou zdravotní újmu způsobenou dehydratací nebo hladem.
Jenom krátce k rozvržení záhrabu – podrobněji na ZÁHRAB – velký nákres. Původním záměrem bylo vytvořit malou místnost, kde by se přítomní mohli postavit – tím vznikl taneční sál. Když už bylo kde pařit, tak bylo nutné dodělat nějaké občerstvení – bar, barový pult a lavice. Při popíjení se člověk občas unaví – ložnice pro 4–6 lidí. Při popíjení je nutné si občas odskočit – tím vznikl pisoár (v nákresu označen jako WC), na velkou se muselo na chatu.
Provizorní záhrab v 6100 m na Pik Lenina (7134 m) v roce 2000
V roce 2000 jsme byli na Skialpinistickém a telemarkovém výletu na Pik Lenina (7134 m) po normální výstupové trase přes Pik Razdělnaja (6210 m). Došlo k tomu, že ve třetím výškovém táboře 6100 m mezi Pikem Razdělnaja a dlouhým hřebenem na Pik Lenina (7134 m) to vypadalo, že bude chybět jedno místo ve stanu. Sam Kopecký tak začal kopat provizorní jednomístný záhrab a já jsem mu s tím pomáhal – dobrá rozcvička ve výšce před 6000 metrů. Nakonec se místo ve stanu našlo, takže záhrab nebyl použit k přespání.
Záhrab pod vulkánem Kozelskij (2250 m) při skialpinistickém výletu na Kamčatku v roce 2002
Během výletu Skialpinistická Kamčatka 2002 jsme navštívili řadu zajímavých oblastí. Mezi nimi byl i jeden krátký výlet do oblasti vulkánu Kozelskij (2250 m). Maršrutka nás vyhodila u základny ruského tankového vojska, odkud jsme pokračovali březovým lesem k vulkánu.
Našli jsme parádní místo, z něhož na jednu stranu byl krásně vidět vulkán Kozelskij (2250 m), zatímco na druhou stranu to bylo vzdušnou čarou kousek k pobřeží Tichého oceánu. Zatímco se tříčlenná skupina Petr Novák, Natalia Zhukavets a palič vydala na Kozelskij, ostatní se zůstali opalovat na místě velké hromady sněhu.
Kolem vybraného místa byly spoustu různě starých medvědích stop, z nichž některé byly rozměrově více než impozantní. Proto se opalující skupina rozhodla pro „placebo“ efekt proti medvědům ve formě záhrabu s úzkým vchodem. Zatímco trojice stoupala na Kozelskij a sjížděla jej na lyžích, ostatní začali kutat záhrab. Do našeho návratu z vrcholu ho stihli téměř dokončit, kdy v „Dole Kamčatka“ zbývalo dokončit menší vnitřní úpravy.
Velký záhrab při KAMA SNOW CAMP 2008 Bulgaria
Ve čtvrtek 27. března 2008 večer jsme při KAMA SNOW CAMP 2008 Bulgaria v pohoří Pirin udělali večírek ve velkém záhrabu, který byl postaven pod vedením Všeti. Podrobně je to uvedeno na: Velký záhrab při KAMA SNOW CAMP 2008 Bulgaria.
Stavba začala nenápadně, když jsem začal jako první kutat v úterý v návěji poblíž chaty Vihren (1950 m). Po metru jsem to vzdal, protože osondováním bylo zjištěno jenom 1,8 m sněhu, což na záhrab nestačí. Všeťa byl o hodně aktivnější a vyrazil dále od chaty, kde našel ideální množství sněhu. V úterý sám vykopal vchod.
Ve středu jsme se k Všeťovi přidali po skončení lyžování Smrtka a já, abychom postoupili výrazně do hloubky a boků. Nicméně, pořád to byl takový minizáhrabek. Teprve ve čtvrtek se přidalo i spousta ostatních – Peter, Pavel, Honza Pohl, bruder Libor, Mojmír, a další. Záhrab tak rychle rostl do stran, délky, i hloubky.
Do záhrabu vlezlo 16–20 lidí (někteří přicházeli, jiní odcházeli), z nichž většina si dokonce sedla ve společenské místnosti. Přestože se záhrab nepodařilo dokončit v původně zamýšleném rozsahu, kolaudace probíhala velmi dobře až do půl jedenácté. Vypili se několik lahví alkoholu a také pár piv. Přitom se zpívalo o sto šest, ať už vážně (Československá hymna) nebo nevážně (Sedí bača pri ohníčku…). Sólovým zpěvem výrazně vynikl Magistr.
Hodnocení od stavitele
„Záhrab dobrý, ale příliš malý, příště musí být
větší!“
Konzumačná diera na Kamčatke v roku 2009
Pod vulkánem Viljučinskij (2173 m) foukal natolik silný vítr, že příprava jídla a jeho konzumace byla velmi obtížná, a proto Matúš přišel s nápadem na – Konzumačná diera na Kamčatke, aneb jak se schovat před větrem.
Záhrab v pohoří Komovi a iglů v pohoří Durmitor během KAMA SNOW CAMP 2010 Monte Negro
Během výletu KAMA SNOW CAMP 2010 Monte Negro – slunce, mlha, déšť a laviny nám úplně nepřálo počasí, a tak jsme se kromě skialpu bavili i alternativně.
Jednou ze zábavných činností bylo vytvoření záhrabu v pohoří Komovi (Ruda a palič, posléze se přidali i další) a iglů v pohoří Durmitor (autoři Jenda a Ruda). Do záhrabu se vešla celá naše šestičlenná skupina.
Závěr
Největší a nejlépe propracovaný námi postavený záhrab byl asi ten
u Chaty pod Rysmi v únoru 11. 2. 1999, v němž nechyběl bar, taneční
sál, ložnice, pisoár a točené pivo. Druhým co do velikosti byl záhrab
v bulharském pohoří Pirin, který byl postaven v takové velikosti ze
stejného důvodu jako u Chaty pod Rysmi – čtvrteční oddílová schůze
155. HO Vsetín. Ostatní záhraby a sněhové stavby byly
výrazě menší.
