V sobotu 13. června se po několika zatažených dnech objevilo na obloze slunce. Naše skupina 11 lyžařů a snowboardistů se naložila do mašiny a brzy ráno jsme z Petropavlovska-Kamčatského vyjeli k vulkánu Viljučinskij (2173 m) tak, abychom stihli ještě tvrdý sníh. Vyrazili jsme ve čtyři hodiny ráno a ulice Petropavlovsak-Kamčatského byly úplně prázdné, takže cesta do Termálného nám trvala pouhých 30 minut. Od Termálného byla ale cesta hodně rozbitá, takže průměrná rychlost nepřesáhla 30 km/h. Za přibližně půl druhé hodiny jsme byli pod vulkánem Viljučinskij.
Celý článek s fotografiemi:
Спуск
с Вилючинского вулкана (2 173 м) на горных
лыжах и сноубордах
Sníh byl cestou nahoru v dobrém stavu, takže jsme se moc nebořili a rychle stoupali vzhůru. Díky tomu nám zůstala spousta sil sjezd. Když jsme docházeli k vrcholu, počasí se zlepšilo a nám se otevřel překrásný výhled na oceán, Avačinskou zátoku a vulkán Mutnovskij.
První část sjezdu z vrcholu – vrata – se nám moc nelíbil. Sníh byl tvrdý a bylo ho málo. Zbytek sjezdu byl oproti tomu fantastický. Slunce už bylo vysoko a sníh byl změknutý. Lyže velmi rychle získavali rychlost a řezaly sníh jako máslo, každý oblouk přinášel velké potěšení.
