Po pár špatných zimách se v posledních dnech konečně rozsněžilo i v okolí Prahy, takže bylo možné vyrazit po osmé hodině večer v sobotu 9. ledna 2009 na skialpech po okolí Klecan. Poslední podobná a vhodná sněhová nadílka byla v březnu 2006 – Skialpování v okolí Prahy.
Trasa byla podobná jako v roce 2006 – Skialpování v okolí Prahy, jenom s tím rozdílem, že lyže se daly obout přímo před domem. První sjezd jsem zvolil poněkud jindě, takže se v horní části jednalo spíše o prodírání se hustým porostem. Teprve kus nad údolím porost zřídnul, takže bylo možné dělat oblouky dle vlastního uvážení. Uvážení bylo potřeba, protože kromě hlíny, listí a kamení, bylo pod tenkou vrstvou sněhu také spousta zlámaných větví, zbytků pařezů, apod.
Z údolí jsem měl původně v úmyslu vystoupit stejně jako minule na protější svahy, ale úplná absence podkladu, mě od toho odradila. Přeci jenom jet na 20 cm prašanu po kamení a zlámaných větvích se mi nechtělo.
Sjel jsem údolím po cestě o kus níže k Vltavě, přešel přes potok a pak začal stoupat zpátky směr Klecany. V dolní části byl výstup opět bez problémů.
Kousek před dosažením planiny nahoře jsem se dostal do extra hustého trnového křoví a stromů, a jelikož to vypadalo potmě, že je to jenom kousek, pokračoval jsem v původním směru. Chyba lávky, byl to pěkný kus a hustota trní se zvýšila. Na druhou stranu jsem tak prošel se zeleným a potrhaným oblečením a mnoha drápanci v obličeji. Poučení pro příště je jasné – pilu ocasku s sebou, když už motorovou pilu nepotáhnu.
Pokračoval jsem ještě na skalnatou vyhlídku nad Vltavou, u níž je řídký les o různém sklonu. Dá se v něm dobře zajezdit, bohužel svahy jsou poměrně krátké. Dnes večer vyrážím opět, ale už poučen, takže pouze mimo trní.
Neměl jsi se stěhovat z Jablůnky a mohl jsi se obouvat před domem pořád :)