Zářijový výstup na 3726 metrů vysoký Qizil Qaya v Ázerbájdžánu

Z Řecka jsme se vydali na první zářijový týden do Ázerbájdžánu, kde jsme chtěli vystoupit na některé zajímavé kopce včetně nejvyššího vrcholu Bazarduzu (4466 m) (Альпинистские маршруты восхождений на вершину Базардюзи), který leží na hranicích s Ruskem. Na něj jsme se nakonec nevydali, a dali jsme přednosti „jen“ nižšímu Qizil Qaya (3726 m). Pohoří v Ázerbájdžánu jsou krásná a jejich návštěva určitě stojí za to v rozmezí jednoho až dvou týdnů.

Z malé skupině jsme z řeckého Xanthi autobusem vydali směrem na Istanbul po půlnoci 29. 8. 2013. Od následujícího rána jsme se pohybovali po Istanbulu a lodí jsme navštívili i ostrov Prince. V noci jsme přejeli na letiště, kde nás čekal let do ázerbájdžánského Baku. Po přistání v Baku jsme se v brzkých ranních hodinách přesunuli dodávkou na Baku Avtogazol, odkud jsme minibusem pokračovali do Quby. Odtud jsme pokračovali dále standardním vozidlem do terénu – Ladou Nivou – do vesnice Xinaliq, která leží ve výšce 2150 metrů.

V pátek 30. 8. jsme zjistili, že na nejvyšší vrchol Ázerbájdžánu je potřeba speciální povolení, které je možné získta pouze v Baku. To jsme neměli, takže jsme mohli jít pouze na nižší kopce, které nejsou přímo v pohraniční oblasti. Další den jsme z vesnice Xinaliq vyšli na louky ve výšce 2460 metrů, kde jsme postavili stany. Odpoledne jsme si ještě vyšli na malý vrchol 2632 metrů, abychom získali lepší výhled na okolní vrcholy.

Prvního září jsme vyrazili ve čtvrt na sedm ráno k výstupu na Qizil Qaya (3726 m). Příjemným teréném jsme vystoupali na hřeben do výšky 3190 metrů, odkud jsme východním hřebenem pokračovali k vrcholu. Na něj jsme vystoupili v jednu hodinu po poledni. Samotný vrchol je plato, na němž je malá skalka s kovovým bodem. Sestup jsme začali ve dvě hodiny a zpátky ke stanům jsme se dostali ve tři čtvrtě na pět.

O den později jsem se vydal k vrcholu znovu s Petrosem a Marii, kteří měli o den dříve menší zdravotní problémy a výškovou nemoc, takže nemohli během prvního pokusu vystoupit na vrchol. Velkou část výstupu byla hustá mlha a orientovali jsme se pomocí GPS. V úvodní části jsme napřimili cestu prvního pokusu přímo skrz skály, která se nakonec ukázala celkem lehká. Na původní výstupovou trasu jsme se napojili ve výšce 3360 metrů. Na vrchol jsme se s pomocí GPS dostali ve tři čtvrtě na jedenáct, a stejně jako o den dříve jsme na něm zůstali přibližně hodinu. Během této hodiny se několikrát ukázalo okno v mlze, v němž byly krásně vidět okolní kavkazské vrcholy. Zpátky u stanů jsme byli ve čtvrt na tři.

Třetího září jsme se přesunuli zpátky do Quba, kde intenzivně pršelo, takže jsme místo prohlídky města rovnou pokračovali do přímořského střediska Nabram na pobřeží Kaspického moře. Na černé pláži jsme se šli koupat do černé vody dokud nezačala bouřka. S jejím začátkem jsme rychle opustili vodu a vrátili se do místa ubytování. Následující den jsme se přesunuli do Baku.

V Baku jsme si prohlédli staré město a zajeli na Yanar Dag, což je v překladu hora ohňů. Poté nás čekalo už jen letiště, let do Istanbulu, a přejezdu busem do Xanthi.

V Ázerbájdžánu je spousta krásných hor, řada památek, a také moderní města. Určitě stojí za návštěvu nejenom za horami, ale také za historií.