S měsícem nad hlavou ve ski centaru Mariborsko Pohorje v krásném podzimu

V úterý 17. září jsem skončil s prací kolem půl šesté a slunce ještě krásně nasvěcovalo masív Pohorje nad Mariborem. Po šesté hodině jsem obouval trekovky AKU Transalpina GTX 342 a z výšky 325 metrů začal šlapat rychle vzhůru.

Cestou nahoru po 5a je v dolní části skladiště sedaček – zima se blíží

Slunce už na západě zmizelo, zatímco se z východu rychle stoupa měsíc. Nemělo to chybu a potkával jsem řadu lidí, kteří sestupovali dolů. Co bylo na první i každý další pohled zábavné – místní se rozhodli části některých sjezdovek upravit rozježděním rolbami. Aspoň to vypadalo, že podklad byl přeorán rolbami.

Měsíc svítí co to dá přes lana i stanice vleků

Nakonec jsem došel na konec vleku F – Habakuk do výšky 915 metrů. Už se mi téměř za tmy nechtělo traverzovat po modré sjezdovce ke koncové stanici kabinkové lanovky ve výšce 1042 m.

Maribor s převýšením asi 400 výškových metrů

Sestup dolů byl fantastický – nad hlavou svítil měsíc o sto šest, skrz stromy na západě ještě byl vidět červeně zabarvený obzor… a pod nohami se postupně rozsvítil celý Maribor. Výhledem jsem byl natolik fascinován, že jsem ani nevytáhnul čelovku a raději klopýtal po červené sjezdovce 5a – Miranova proga A potmě. Už aby byla zima a dalo se to vše páchat na lyžích – jak nahoru, tak dolů. Dole jsem byl v osm hodin – byla to pěkná provětrávací procházka s výstupem cca 600 m .