Letošní zimní sezonu jsem zahájil 11. listopadu 2009 (Zahájení lyžařské sezony na slovinském Krvavci) a tak mohlo být zajímavé se podívat na stejné místo koncem sezony. Po skončení práce v Ljubljani v pátek 30. dubna ve dvě hodiny odpoledne jsme tak s kolegou cestou zpátky do České republiky na chvíli zajeli opět na Krvavec, kde jsme trochu pošlapali pěšky a na pásech, a pojezdili jeden žlab a sjezdovky.

Jižní svahy oblasti Krvavce vypadají úplně bez sněhu

Odkazy na středisko:
Krvavec ski resort
Krvavec at Slovenia.info
Map RTC Krvavec

Cesta ke Krvavci nás nenaplňovala optimismem, jelikož díky jeho jižně orientovaným svahům to vypadalo, že tam není žádný sníh. Naštěstí se to na místě nepotvrdilo, když sníh chyběl pouze v nejnižší části střediska a výše ho byl dostatek. Pěšky jsme museli jít asi deset minut, načež jsme nasadili stoupací pásy a pokračovali po sněhu.

Cestou z dolní části střediska k vrcholům bylo pouze jedno místo bez sněhu, já jsem lyže sundal

Počasí bylo fantastické – úplné bezvětří a teplota tak dvacet stupňů nad nulou. Ideální oděvem na páteční skialp tak byly pouze kraťasy. Od začátku sněhu jsme to vzali kolem restaurace na vyšší sjezdovky a přes vrchol Krvavec pokračovali na nejvyšší Zvoh (1970 m). Na něm jsme napřed potkali postaršího namakaného místního turistu, s nímž jsme pokecali slovinsko-česko-anglicko-rusky, neboť znal spoustu českých slov a přesně citoval z Dobrého vojáka Švejka.

Z vrcholu Krvavce postupně odstartovali tři paraglidisti

Za vrcholovým jezerem na Zvohu se slunil místní šedesátiletý skialpinista, který na svůj věk vůbec nevypadal, nicméně dle vlastních slov byl už v důchodu a věnuje se sedmi sportům, tj. na každý den v týdnu má jeden. V blízké době se ke všemu chystá na Pražský mezinárodní maraton. Jak zhodnotil kolega: „tak bych se chtěl v důchodu také mít“.

U vrcholu Krvavec, Zvoh je už nedaleko

Za Zvohem jsme pokračovali kousek po hřebenu, kde asi hodinu před námi sjel do severního údolí s velkým převýšením další skialpinista. Toto údolí jsme kvůli převýšení a nedostatku času zavrhli a místo něj zvolili ke sjezdu kratší žlab s JZ orientací. Svrchní vrstva sněhu byla díky pekelnému vedru naměklá, takže stačilo udělat dva oblouky a střední část žlabu ujela dolů. Následně jsme tudíž dávali při sjíždění větší pozor, abychom se se sněhem nesvezli do úzké dolní části žlabu se skalami.

Poslední úsek k nejvyššímu místu střediska

Zastavili jsme se nad zúžením a vyšlapali zpátky na hřeben a následně na Zvoh. Sjezd ze Zvohu byl po sjezdovce, vystoupali jsme na Krvavec a následně po sjezdovce a kolem hotelu dojeli na konec sněhu. Rychle jsme se sbalili a přejeli na Blatiny, kde probíhala od čtvrtka akce GO Alpina.

Na vrcholu Zvohu, jako oblečení jsou pouze kraťasy plně dostačující

V pátečním odpoledni jsme v oblasti Krvavce potkali tedy jednoho pěšího turistu, skialpinistu (další sjel před naším příchodem), tři paraglidisty a jednoho rogalistu. Vzhledem k tomu, že dvě rolby upravovaly některé sjezdovky ve středisku, dalo se čekat, že se tam v sobotu 1. května ještě normálně lyžovalo.

Výborný pokec se slovinským multisportovním skialpinistou na Zvohu

Parádní kopce a spousty sněhu všude okolo, na skialp stále ideální podmínky

Druhý oblouk a sníh se začíná valit dolů kopcem

Níže ve žlabu, prostředkem stále jede sníh, na krajích bude hnedle uvolněn

Je libo přeskakovaný oblouk?

Tady někde končíme, kousek pod námi se žlab zužuje na nesjízdnou šířku a přibývají skály

Odtud zpátky nahoru

Zpátky u Zvohu, nahlížíme na svah sjetý slovinským skialpinistou před námi

Jezero na vrcholu Zvohu s vodou na výrobu technického sněhu je posledního dubna téměř prázdné

autor: Jan Pala - palič