MountainSki.cz je věnován různým aktivitám ve sněhem nebo ledovcem pokrytých horách. Hlavní náplní je skialpinismus, splitboard a vše s ním spojené.
Ve dnech 29. července až 10. srpna 2010 jsem jel jako hlavní průvodce na zájezd CK Alpina – 3705 Norské hory – přechody. Přechodová skupina čítala 24 lidí, z toho dva průvodci (Rosťa a já). Zkombinovaní jsme byli s jednodenními paštikáři Norské hory a krásy přírody, které vedli Jana a Michal. V NP Jotunheimen byla zrekognoskována řada zajímavých terénů na zimní skialpové výlety. Uvidí se, kdy se tam pojede…
Slovinsko je nádherná země plná hor a od roku 1895 v ní vychází Planinski Vestnik. Nejnovější číslo je vždy představeno v podobě pdf souboru zahrnující několik úvodních stran včetně obsahu Planinski Vestnik 7/2010. Z hlediska celkového přehledu je mnohem zajímavější archív Planinského Vestniku.
V oblasti Alam Kooh (4850 m) nám jeden den v dubnu počasí přálo – bylo slunečno a bezvětří. Díky tomu se dalo ve výškách kolem 4000 metrů opalovat a protahovat jen tak v bikinách. Výlet podpořili KAMA a Tilak.
Jen co jsme se vrátili z jednodenního výletu Skialpování a snowboardování na čtyřtisícovkách nad Lasemem den po Damavándu (5671 m) do Teheránu, který nebyl prodloužen kvůli špatné předpovědi počasí na dašlí dny, vyrazili jsme za kulturou. Tím je myšlena návštěva historických měst Esfahan a Kashan. Na samotný Teherán nám následně zbylo pouze nedělní odpoledne. Výlet podpořili KAMA a Tilak.
Jen co jsme zmizeli z Damavándu – Se skialpy a snb na Damavánd (5671 m) – přesunuli jsme se do vedlejšího údolí, jehož čtyřtisícový hřeben jsme měli před sebou celou dobu při pohledu dolů od chaty ve výšce 4200 metrů na Damavándu. Původně jsme chtěli nad Lasemem pojezdit 2–3 dny, ale počasí rozhodlo za nás. Byl z toho jenom jeden den kvůli aktuálnímu dešti a předchozím silným přeháňkám díky kterým se sněhová čára posunula téměř do 3000 metrů. Další dny jsme tak věnovali kultuře. Výlet podpořili KAMA a Tilak.
Pro mnohé hlavním cílem skialpového a snowboardového výletu do Íránu (Skialp a snowboarding v Íránu v dubnu 2010 – přehled výsledků) byl výstup a sjezd z nejvyššího vrcholu Íránu – Damavándu (5671 m). Počasí nám nepřálo a během celého druhého týdne pobytu v Íránu mělo být na Damavándu pěkně pouze ve středu 21. dubna, tj. slunečno a SZ vítr o rychlosti 35 m/s. Vítr nakonec způsobil to, že vrcholu dosáhla jenom trojice ze sedmičlenné skupiny. Letos jsme tam byli třetí zahraniční návštěvníci. Výlet podpořili KAMA a Tilak.
Během skialpového a snowboardového výletu do Íránu (Skialp a snowboarding v Íránu v dubnu 2010 – přehled výsledků) jsme se nejprve procházeli v oblasti Tochalu (Pěší aklimatizace na Tochalu při skialpinistickém a snowboardovém výletu do Íránu v dubnu 2010) a následně zajeli na pár dní do oblasti druhého nejvyššího íránského vrcholu Alam Kooh (4850 m). Letos jsme tam byli první zahraniční návštěvníci. Výlet podpořili KAMA a Tilak.
V pondělí 26. dubna 2010 jsme se vrátili z dvoutýdenního působení v íránských horách s lyžemi a snowboardy. Původně rozsáhlé plány plné lyžování dostaly na místě určitých změn v závislosti na ne vždy příznivém počasí a okolních podmínkách. Pojezdili jsme řadu čtyřtisícových vrcholů a trojice Žrout, Martin a snowboardista Mišo dosáhli také vrcholu Damavándu (5671 m) a následně z pod něj sjeli. Vykoupali jsme se v Kaspickém moři, zjistili, že některé ledovce od roku 2004 (Iran skiing 2004) nenávratně roztály. Navštívili jsme termály a také několik historických měst. Osobně bych výlet zhodnotil jako povedený, ovšem ostatní účastníci zájezdu se na to mohou dívat výrazně jinak. Výlet podpořili KAMA a Tilak.
Zimní olympijské hry Vancouver 2010 jsou ty nejzelenější a nejbezpečnější (a vůbec nejlepší), jaké tady kdy byly. To nám neustále říkají oficiální představitelé her. V kontextu jiných současných oficiálních prohlášení o věcech placených daňovými poplatníky zřejmě mnohého napadne, že realita by mohla být naprosto opačná. Jak to tedy s Olympiádou Vancouver 2010 vypadá?
Na výletě Skialpinistická Kamčatka 2009 – přehled výsledků a ohlasů jsme si sjeli i vulkán Viljučinskij (2173 m). Na jeho úpatí jsme spali dva dny ve stanech, a jelikož tam foukalo jak Matúš popsal: „nadmerne osviežujúci vietor vanúci väčšou ako príjemnou rýchlosťou“, tak se na Matúšův popud začala kopat konzumačná diera. Jejím úkolem byla ochrana krmících se jedinců před silným větrem.
